Ochtiná – evangelický kostel (kostel sv. Mikuláše, kostol Evanjelickej cirkvi a. v.)

Jeden z gemerských středověkých kostelů s cennou freskovou výzdobou najdeme v malé obci Ochtiná (550 obyvatel), nacházející se v okrese Rožňava. Kostel vznikl někdy na přelomu 13. a 14. století (některé informační prameny ale uvádějí již II. čtvrtinu 13. století) a původně byl zasvěcen sv. Mikuláši. Jedná se o jednolodní gotický kostel s polygonálním presbytářem, přistavěnou západní věží, severní sakristií a jižní předsíní. Kostel se nachází na mírně vyvýšeném opevněném místě, písemně je poprvé zmiňován na konci I. třetiny 14. století, je nezpochybnitelnou dominantou obce a rozhodně stojí za návštěvu. Nezvyklá velikost emporového kostela svědčí o tom, že byl stavěn pro plně rozvinutou hornickou osadu, založenou osmi německými rodinami (název obce má být odvozen od staroněmeckého ocht, tedy osm)..

Ochtinský svatostánek byl postaven jako malý bezvěžový kostelík s čtvercovým kněžištěm. V letech 1340 až 1380 pak došlo k prvním stavebním úpravám, kdy bylo přestavěno kněžiště a zvýšeny obvodové zdi. Následně získal kostel novou křížovou klenbu a okna (cca r. 1380), poté i bohatou freskovou výzdobu s centrálním Posledním soudem s postavou Krista Pantokratora v duhové mandorle na vítězném oblouku. K výrazné změně podoby kostela došlo až v II. polovině 15. století, kdy byla k severní straně přistavěna boční loď s hvězdicovou klenbou, kterou oddělovali od hlavní lodě dva arkádové oblouky. K západnímu průčelí byla přistavěna věž s druhotně osazenými románskými okny (původně byla věž považována za nejstarší část této památky), k severní pak čtvercová sakristie.

V období reformace převzali kostel evangelíci a díky tomu došlo okolo roku 1635 k různým úpravám, včetně zatření figurálních gotických maleb. Na přelomu 17. a 18. století byla v interiéru postavena severní tribuna a v II. polovině 18. století získala kostelní věž dřevěnou nadstavbu a cibulovité zakončení. Gotické fresky, jejichž autor je označován jako Mistr ochtinského presbytáře (vytvořil však i malby v kněžišti kostela v obci Koceľovce), pak byly odkryty v roce 1894 a v letech 1901 až 1907 proběhlo jejich restaurování (oboje je spojováno se jménem István Gróh).

Z období gotiky se do současnosti dochovaly některá okna, jižní portál, klenby kněžiště a boční lodě, kamenná křtitelnice, trojpásmové fresky v kněžišti a na vítězném oblouku (scény z Kristova života včetně cyklu Pašijí, Zvěstování i Korunovace Panny Marie, postavy evangelistů, apoštolů, světců a světic, Apokalypsa, nebo vzácné zobrazení Svaté Trojice v podobě hlavy se třemi obličeji, které se stalo logem gemerské Gotické cesty). Mezi zajímavosti tohoto kostela patří také oltář, z kterého byl odstraněný obraz a jeho funkci převzalo Snímání z kříže se třemi Mariemi, což je výjev namalovaný na východní stěně kněžiště. Mnohé jistě potěší také závěrečný monumentální výjev Kristus s křížem v předpeklí před tlamou Leviatana nebo detail, kde anděl sestupující z nebes vytahuje z úst jednoho z ukřižovaných lotrů duši v podobě nahého človíčka. Dolní pás výzdoby presbytéria tvoří iluzivní sokl s diamantovým vzorem symbolizujícím zdi nebeského Jeruzaléma a zaujmou rovněž andělé hrající na různé hudební nástroje nebo fantasticky pestrobarevná Poslední večeře. Nad kněžištěm jsou zachovány části krovů z období let 1376 až 1377 a 1479 až 1483. Zvony byly rekvírovány v roce 1916.

V posledních letech prochází kostel, v jehož interiéru je zpoplatněno fotografování, postupnou celkovou obnovou, první od velké rekonstrukce z let 1958 až 1959. Zpřístupnění kostela je možné na požádání, nejlépe po předchozí telefonické dohodě. Kostel se nachází na adrese Ochtiná č. 150 a je od roku 1963 slovenskou národní památkou.