Od Horního Bohdíkova k Pekařovu – pásmo výhledu
Technicky vzato nejde o jedno místo, ale spíš o úsek silnice s číslem 3697, tedy jde o silnice okresního významu, ačkoliv zas tak podřadná cesta to není. V době kdy se např. opravovala silnice přes Červenohorské sedlo (44) celkem obstojně sloužila nejen místním, ale i těm, co se chtěli vyhnout vytíženější silnici druhé třídy 446 (Šumperk – Hanušovice). Nehledě, že tudy jezdily i autobusové spoje na Jeseník.
Předmětem zájmu je zhruba úsek mezi Horním Bohdíkovem a odbočkou na Pekařov (samozřejmě lze do toho zahrnout i blízké okolí silnice).
Díky faktu, že okolí silnice je prosté většího porostu, tedy kromě lemujících stromů, řekněme klidně stromořadí a sem tam nějakého keře. Kolem jsou jinak samá pole, louky, les o něco dál. Tedy pole už jsou spíše louky, které slouží jako zdroj píce a samozřejmě i jako pastviny. Jakmile se dostaneme trošku nahou (jedno jestli od Žárové, Pustých Žibřidovic, Pekařova), při dobrém počasí nás přitáhnou daleké výhledy, tedy hlavně výhled do západního směru (něco k severu, něco k jihu). V podstatě hlavní část obzoru totiž vyplňuje velkolepé panorama vnitrostátního hřeben Králického Sněžníku od Srázné (kdo chce Sviní hory) až k hlavnímu vrcholu. Výhledů si tu ale asi spíše neužijeme z auta (ale občas tady někdo zastaví, je-li poblíž nějaké odbočka k lesu nebo na louku). Autor článku, jakožto cyklista si výhled užívá hlavně ze sedla bicyklu (vede tu i cyklotrasa 6114). Vyhlídka není tak říkajíc jednomístová, ale vlastně se odvíjí zhruba v dvoukilometrovém úseku, při jednotlivých zastávkách tak můžeme stočit zraky i jiným směrem než na pohoří Kraličáku, ale do zájmu se nám dostanou u přilehlé kopce a hory. Více k severu se táhnou po státní hranici hory Rychlebské, které sice nemají nějakou výraznou dominantu, snad nějaký vrchol u Kladského sedla, ale většinou dobře se dá odhalit místo, kde je Paprsek (sjezdovka), nověji poblíž zasvítí rozhledna na Větrova (Dalimilova). Pokud se pak zrakem obrátíme spíš k jihu, nejvyšším bodem bude patrně Jeřáb, nejvyšší hora Hanušovické vrchoviny (a v tomto případě i jejího podcelku Jeřábské hornatiny). Blížeji pak kopce které patří v této části do tzv. Branenské vrchoviny (Červený vrch u Štolnavy).
Většina snímků v galerii je z malého hřebínku u odbočky na Pekařov. Krávy se pasou spíše u Horního Bohdíkova.