Okolí Raabovy štoly na Vítkovsku.

   V době, kdy jsem více jezdil na kole než chodil, jsem přes Kružberské skály, slavné to lezecké místo, zbytky zříceniny hradu nad nimi, hráze přehrady Kružberk kolem železniční stanice Svatoňovice mířil dále na Staré Těchanovice a „čistě náhodou“ narazil i na okolí Raabovy štoly. Možná to byl i ten den, kdy jsem se poprvé a naposledy i s kolem ve strmých svazích tahal po červené turistické značce směrem do Podhradí, kde spousta lidí má strach jen chodit. Na druhou stranu, pro zkušené turisty mající rádi nevšední, ale těžký a dalo by se říci i místy výrazně exponovaný terén (desítky metrů nad řekou Moravicí) určitě zajímavé místo. I proto při každém pochodu „Bezručova Moravice“ volím tu nejdelší 50 km trasu, protože ostatní jsou o „terénní lahůdky“ PR Nové Těchanovice a části protější červené turistické trasy „Svatojakubské cesty Moravskoslezské“ o pár set metrů dále od rozcestí „U Lhotky nad jeskyní“ směrem do Podhradí, ochuzeny. Nicméně pro kolo je tento úsek (i úsek v PR Nové Těchanovice) velice nevhodný – mírně řečeno. Najde se zde několik úseků a míst, kde je třeba maximální koncentrace i turistů, natož cyklistů. Nedokáži si představit, že by se výraznější část cesty na kole jela. Zrádný je začátek od rozcestí „U Lhotky nad jeskyní“ směrem na východ, protože pro horské kolo je velice sjízdný a nic nenaznačuje tomu, že by se mohla situace později výrazně ztížit. Tehdy jsem tomuto klamu podlehl i já a zadělal si na spoustu nervů a fyzického vypětí. Až tehdy jsem si vzpomněl na varování, že zde na kole nelze jet a asi budu patřit k malé skupině těch, kteří zde kolo těžce protáhli, ale o jízdě se v žádném případě hovořit nedalo. Krajina je ovšem neopakovatelná a vždy mě stále a stále uchvacuje. Od cesty do Ostravy se ale vrátím na začátek před Raabovou štolou [1].

   Občas se do ní na objednávku pořádají exkurze a já jsem měl tu smůlu, že jeskyňáři chvíli od mého průjezdu štolu opustili. Inu, budu si muset někdy najít čas a na prohlídku se oficiálně přihlásit. Je sice menší než Flascharův důl u Oder [2], ale určitě nebude ke škodě se zde podívat. Dokonce nebude na škodou se zde vydat, i když by toto veřejnosti s průvodcem zpřístupněné dávné důlní dílo otevřené nebylo. Jako „náhradní program“ lze zvolit bližší i vzdálenější štoly nebo jámové důlní díla, haldy hlušiny případně i zříceniny pomocných budov. Občas lze „objevit“ i některé kratší dutiny lákající dobrodruhy. Ti méně odolní, ale asi své touhy skončí pár metrů od vstupu při plazení se a přemáhání „skvěle“ řezajících úlomků břidlice. Ty jsou lepšími strážci těchto tajemných a syrově krásných výtvorů našich předků než ochranka v uniformě. Tedy nenabádám k přílišnému následování zvědavosti a určitě je dobré dát na svůj selský rozum. Nic ale nebrání vydat se k pozůstatkům toho co zbylo a alespoň na mě velice silně působí. V tomto článku na fotkách uvedu jen pár snímků, které neunikly oku fotoaparátu při jízdě na kole kdysi hodně dávno. Tedy štoly v okolí té Raabovy. Některé mají délku chodby tak krátkou, že ji dokáže prosvítit venkovní světlo. Většinu jsou ale mnohem delší. I když se člověk dovnitř jen tak nedostane, tak jsou krásné i jejich samotné vstupy jako elegantní stavby a právě na to bych chtěl případné návštěvníky nalákat. Ve vzdálenějším okolí jsou i jiné zajímavé místa, kam jsem se nedostal, protože ještě nevyšel čas, ale určitě jsou „v plánu“.

   Úchvatná bude přírodní památka „Černý důl“, jež by měl být třípatrových systémem štol a šachet. Nedaleko vojenského újezdu Libavá, případně i uvnitř něj se prý nachází další dávná důlní díla o kterých se hovoří jen se superlativy. Štola Woodboys, otevřená jáma „Ďáblova tlama“, u Starých Oldřůvek v oblasti o víkendech a svátcích zpřístupněné části vojenského újezdu (je víc než vhodné si „otevřenost“ těchto míst raději na konkrétní okamžik ještě ověřit) štola Willibald u „Haldy v zátočině“. Nedaleko Čermenského mlýnu se nachází Jezerní důl o kterém se sní (kéž by se někdy alespoň částečně tento sen vyplnil) zpřístupnění jakési „vodní plavby“ - že by drsnější forma Punkevních jeskyní, spodních pater Sloupských jeskyní nebo dokonce i Rudického propadání? Upřimně řečeno bych byl rád, kdybych se někdy dočkal „alespoň“ nějakého zpřístupnění. Důlní chodby s počvou (spodní část chodeb štol v dolech - „podlahy“) zatopenou vodou nebo dokonce s vytvořenými jezery by bylo něco neopakovatelného a asi ani u nás a dokonce ani v turisticky a dobrodruhům mnohem přístupnějším Polsku podobných míst moc nebude. Tři čtvrtě kilometru severně od Čermenského mlýnu se mají nacházet další doly a štoly s poetickými názvy „Potlachový důl“, „Dřevěná štola“, „Žlutý květ“, „Lelkův lom“, atd… V některých místech je vidět zatopené jámové lomy podobně jako třeba v okolí kopce Doubrava u Jakartovic. Přístupy k některým zajímavým místům jsou tam náročnější, ošemetné a některé skutečně „o hubu“, kdy propasti se stanou při troše nepozornosti skutečnými propastmi. Proto uvedu jen místa k nahlédnutí přes mříže a snad i krásnou krajinou v okolí. Také se jedná o oblast, která má své silné kouzlo. To ale člověk pozná teprve až zde zavítá. Skutečně je zde cítit historie, krajina i to jak je člověk pranepatrný. Do většiny míst uvedených výše se nesmí a asi nikdy moci nebude, ale při hledání „zakázaného slova“ URBEX na internetu lze objevit nějaká videa, která asi budou z míst, kam se běžný smrtelník většinou neodváže ani pohlédnout. Z těch, které jsem zaregistroval při „toulkách“ internetem já a občas trnu, co by se mohlo stát, jsou například tyto: [3].

   Jen do jedné štoly mi bylo dobrými lidmi dovoleno nahlédnout a tímto jim za to velice děkuji. Nicméně jedná se již o štolu kilometry vzdálenou od té Raabovy a dnes již určitě bude mnohem bezpečněji zajištěna.

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://os-zaluzne.webnode.cz/dedictvi-bridlice-naucna-stezka/ ... Raabova štola

[2] https://www.turistika.cz/mista/flascharuv-dul-u-mesta-odry/detail … Flascharův důl u Oder.

[3] https://www.youtube.com/@vyletypodzemiaurbex-galbyt9347/videos