Olomouc - kaple sv. Jana Sarkandera

I když je to pro mnohé možná překvapivé, bývá neobarokní kaple sv. Jana Sarkandera řazena mezi nejznámější, nejvyhledávanější a nejvýznamnější památky hanácké metropole. Je to zřejmě dáno zejména zdejší oblibou světce Jana Sarkandera, který byl v Olomouci zabit i svatořečen (stalo se tak v roce 1995, a proto také kaple prošla v letech 1994 až 1995 celkovou rekonstrukcí). Je přitom zajímavé, že tato menší centrální stavba oválného půdorysu byla postavena na místě starší barokní kaple Všech svatých mučedníků z roku 1721, která vznikla v prostoře někdejšího městského vězení, kde sv. Jan Sarkander v roce 1620 zemřel.

Současná olomoucká kaple sv. Jana Sarkandera pochází z roku 1910 (stavba byla zahájena o dva roky dříve a vysvěcena byla kaple o další dva roky později) a mezi naše kulturní památky byla zařazena – coby velice kvalitní neobarokní architektura s četnými secesními detaily ve výzdobě – hned v květnu roku 1958. Kapli najdeme v „soutoku“ ulic Mahlerova a Na hradě, tedy v blízkosti Horního náměstí, vily Primavesi i univerzitního komplexu UP.

Podobu kaple s kopulí, sanktusníkovou věžičkou a kruhovým závěrem silně ovlivnil také historizující romantismus. Byla postavena podle projektu pražského architekta Eduarda Sochora a v její nejtěsnější blízkosti najdeme sochy sv. Jana Sarkandera (ve výklenku presbytáře) a sv. Jana Nepomuckého nebo Olivovu fontánu Pramen živé vody sv. Jana Sarkandera z roku 2007, která představuje věčný souboj dobra a zla (fontánu napájí studna jímající pramen, který zde údajně vytryskl, aby napojil mučeného budoucího světce). Bohatá je i sochařská exteriérová výzdoba kupole, kde můžeme vidět slezskou světici sv. Hedviku, patronku Olomouce sv. Pavlínu, jezuitu sv. Ignáce z Loyoly a kněze sv. Klementa Mariu Hofbauera.

Hlavní prostor kaple je dvojúrovňový – samotná kaple je otvorem v podlaze jakoby propojena s podzemím, kde sv. Jan Sarkander trpěl před svou smrtí. Podzemí také symbolizuje utrpení a smrt, kaple současnost a světlem prozářená kopule Boha a budoucnost. Kapli obíhá latinský nápis, nad nímž jsou umístěny fresky zobrazující čtveřici andělů. V oltářním prostoru pak najdeme tři fresky, jejichž autorem je známý malíř Jano Köhler. Znázorňují Záchranu Holešova sv. Janem před polskými kozáky, sv. Jana mučeného na skřipci (ten je v suterénu skutečně umístěn) před tribunálem protestantských pánů a sv. Jan ležícího ve vězení na slámě, s rukama vytrženýma z ramenních kloubů a modlícího se breviář.

Ve spodní části kaple se rovněž nachází původní Sarkanderova náhrobní deska s reliéfem jeho mučení a průvodním latinským textem. Můžeme zde vidět i ornát s vyšitým obrazem sv. Jana, kopii dopisu sv. Jana z roku 1608 s jeho podpisem a panel s česko - anglickým textem o životě, utrpení a významu tohoto světce.

Na závěr snad ještě pár vět popisujících blíže podobu kaple. K její hlavní lodi je přistavěna vstupní předsíň a boční trojúhelníkový přístavek se zákristií a schodištěm do oválné sklepní části s dochovanou původní studnou. Sklepní prostor je spojen s prostorem kaple oválným otvorem, ohrazeným kovanou mříží s postavami víry a ctnosti i zdobnými listy s pozlacenými květy. Presbytář je obdélný, s kruhovým zakončením a plackovou klenbou s nástropní malbou Nanebevzetí sv. Jana Sarkandera a štuky.

Interiér kaple je osvětlen dvěma okny s jednoduchými vitrážemi. Hlavní oltář zdobí dva štukoví andělé na volutách. Kaple je zaklenuta oválnou kopulí završenou lucernou. Kopule je ozdobena secesními geometrickými obrazci, stěny mezi okny pak iluzivní architekturou (kuželková balustráda, korintské sloupy, římsa s girlandami). Mezi sloupy jsou namalovány čtyři alegorické postavy (Posvěcení, Umučení, Mlčení a Víra). Nad obloukovým vstupem do presbytáře a nad kruchtou se nacházejí štuková sousoší (Modlící se Panna Marie s andílky a Troubící andělé). Spodní část stěn kaple je zdobena růžovým umělým mramorem. Již zmíněná kruchta, na které se nacházejí varhany, je přístupná po kamenném točitém schodišti s dřevěným zábradlím.

Fasáda hlavní lodi, sakristie i předsíně je tvořena kvádrovým zdivem, které člení konkávně prohnuté trojsloupy s kompozitními hlavicemi. Pod okenními římsami jsou umístěny pískovcové busty tří osob spojených s výstavbou kaple, tedy architekta Eduarda Sochora (autor projektu), faráře Ignáce Panáka (iniciátor stavby) a olomouckého arcibiskupa kardinála Františka Bauera, který kapli vysvětil.