Olomouc – klášterní kostel sv. Kateřiny

Součástí areálu kláštera sester dominikánek – a od roku 1784 voršilek, které zde sídlí dodnes – je pozoruhodný jednolodní gotický kostel sv. Kateřiny. Jeho stavba je datována do let 1360 až 1363, klášter však bývá zmiňován již v roce 1287. I o nejstarších částech kostela se však někdy tvrdí, že zažily samotný vznik kláštera. Podle některých odborníků pochází např. presbytář kostela z II. poloviny 13. století. To by napovídalo, že ve II. polovině 14. století proběhla pouze přestavba staršího chrámu, při které vzniklo mimo jiné současné zaklenutí pravoúhlého závěru chóru. Podle tvarů některých okenních kružeb zde však další úpravy probíhaly i na sklonku 14. a počátku 15. století. Po požáru v roce 1709 byla provedena barokní úprava této stavby, aby byl následně interiér kostela v letech 1848 až 1884 znovu regotizován. Při obnově fasády v roce 1987 byla odkryta původní gotická okna s kamennými kružbami. Toto stručné shrnutí však v žádném případě nemůže popsat celou pohnutou historii krásného a zajímavého kostela, který však v Olomouci patří k těm méně známým.

Vždyť na konci II. poloviny 14. století kostel ozdobí vrcholně gotický portál (často bývá uváděn přímo rok 1400), aby celý kostel následně poškodili husité. V letech 1455 a 1513 kostel střídavě hoří, aby byl následně opraven. Zajímavá je informace, že v průběhu 16. a 17. století provázel zdejší komunitu morální - i materiální – úpadek (hned jsem si vzpomněl na erotické služby sester v klášteře v Dolních Kounicích). Na konci 16. století byla přistavěna renesanční brána a v letech 1642 až 1650 kostel vyplení švédská vojska v rámci cvičení spojeneckých vojsk během třicetileté války. V roce 1709 kostel znovu hoří a dál už to známe …

V roce 1870 zde byl založen ženský učitelský ústav, který byl po I. světové válce změněn na školu. Ta byla během II. světové války zestátněna a vzápětí zrušena. Po válce voršilky započaly s opravou školních budov i s vyučováním, ale bolševik jim v roce 1948 majetek opět zestátnil a v roce 1950 je z konventu vyhnal. A dodnes část kláštera patří státu. Je přitom zajímavé, že je známa středověká podoba kostela sv. Kateřiny, ale v podstatě nikdo netuší, jak vypadal původní klášter.

Kostel sv. Kateřiny se nachází v dnešní Kateřinské ulici a byl vestavěn do jižní části olomouckých hradeb. I v bývalé tereziánské pevnosti tvořil součást městského opevnění. Jak již bylo uvedeno výše, jeho nejpozoruhodnější částí je gotický vstupní portál, opatřený nádhernými renesančními dveřmi s bohatou řezbářskou ornamentální výzdobou. Nad portálem se nachází o něco mladší znak hraběte Alberta Bedřicha Vettera. Bývalý klášter vodilek se dochoval téměř v podobě z období, kdy byl renesanční komplex barokně přestavěn. V interiérech je dochována řada klenutých místností a v bývalém refektáři také štukový strop s malbami. V průběhu 19. století byl klášterní areál rozšířen. Vstupní brána údajně pochází z původního sídla voršilek na Bělidlech.

Kostel, postavený pravděpodobně stavební hutí biskupa Jana Volka, bývá přístupný pouze při nedělních bohoslužbách nebo v rámci mimořádných akcí typu Noc kostelů. Určitě stojí za návštěvu, protože se svým způsobem jedná o stavbu unikátní. Zřejmě i proto je pozoruhodný kostel sv. Kateřiny chráněnou památkou již od roku 1958.