Olomouc - Petrášův palác: skrytý půvab renesance i okázalá krása baroka

Turistické cíle • Měšťanský dům

Petrášův palác • Fotografie (20) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

vstupní portál

nádvorní arkády

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

Petrášův palác na olomouckém Horním náměstí je památkou cennou, krásnou i tak trošku unikátně tajuplnou. Vznikl přestavbou dvou kamenných gotických měšťanských domů, aby se ve II. polovině 16. století dočkal prodloužení do dvora. Jedná se o reprezentační sídlo, které v mnoha detailech připomíná spíše zámek. Navíc zámek ladně spojující několik architektonických slohů.

Vždyť samotný palác je (pozdně) barokní, jeho „nádvoří“ zdobí renesanční arkády a hodnotné interiéry už mají neorokokový vzhled. Údajně se zde můžeme dokonce setkat i s románským zdivem, ale tento názor je asi „lehce“ diskutabilní. Skvostné reprezentační centrální nebo malé a utajené točité schodiště sice každý neuvidí, palácové průčelí s prolamovanými suprafenestrami a vstupní portál s atlanty a erbem už ovšem ano. A zapomenout rozhodně nemůžeme ani na palácové klenby, trámové stropy, štuky nebo nástěnné malby.

S historií dvoupatrového paláce s půdním patrem, který je poprvé písemně zmiňován roku 1536, je spojena jedna zajímavá událost. Jeho majitel Josef Petráš – nebo spíše Josef Leopold Petrasch - zde v roce 1746 založil první učeneckou společnost na území rakouské monarchie. Jmenovala se Societas incognitorum neboli Společnost neznámých učenců v zemích rakouských. Tato společnost působila v letech 1746 až 1751 a scházeli se v ní významní vzdělanci urozeného původu. Společnost také vydávala vědecký časopis, který se mj. prodával ve Frankfurtu nad Mohanem nebo v Lipsku.

Krásný nárožní Petrášův palác najdeme na olomoucké adrese Horní náměstí č.p. 410/25 a na seznam našich chráněných kulturních památek byl zapsán hned v květnu roku 1958. Od dubna roku 1971 je součástí olomoucké památkové rezervace a od prosince roku 2000 i nárazníkové zóny statku světového dědictví UNESCO. V paláci dnes – poměrně stylově – sídlí Národní památkový ústav.

Na závěr ještě pár doplňujících informací pro „fajnšmekry“:

Sklepy jsou gotické i renesanční, mají valené klenby a spojují je novodobé chodby. Hlavní objekt (do náměstí) je trojtraktový, jižní křídlo s otevřenou arkádovou chodbou i západní příčné křídlo jsou dvoutraktové. Přízemní mázhauz i spojovací chodby mají křížové klenby, místnosti u Švédské ulice klenby valené. Renesanční křížové klenby zůstaly zachovány ve spojovací chodbě patra a na dvorních arkádách, ostatní prostory jsou plochostropé, vč. zbytků renesančních trámových stropů. Již zmíněné točité schodiště je renesanční a pískovcové. Pozdně barokní schodiště v hlavní budově, které nechala po roce 1725 vybudovat Anny Marie Petrášová, je dvouramenné a zdobené tepanými mřížemi i sochařskou výzdobou v nikách na podestách. V prvním patře byly odkryty fragmenty renesančních nástěnných maleb a torzo pozdně gotického ostění okna, některé místnosti druhého patra mají zachované romantické interiéry s malovanou a štukovou výzdobou ve stylu druhého empíru (tato výzdoba zde zůstala po velkopodnikatelské rodině Ottahalů, kteří vlastnili také zámek v Náměšti na Hané).

Trojpatrové renesanční arkády s vyzděným zábradlím tvoří toskánské pískovcové sloupky, nesoucí stlačené oblouky. Fasády jsou jednoduché a hladké, jen ta do náměstí pozdně barokní a velmi zdobná. Přízemí je obloženo pískovcovými deskami, ale tím hlavním je pozdně barokní portál. Ten je zaklenutý stlačeným obloukem a charakterizují jej hlavně kanelované sloupy zakončené polopostavami atlantů, nesoucích kladí s dvojicí pololežících putti. Ve středu je umístěn monumentální kamenný erb svobodného pána Petráše. Dřevěná vrata jsou původní. Na profilovaném ostění oken vidíme volutové konzoly nesoucí prohýbané nadokenní římsy s bohatou ornamentikou kolem středního božího oka. Patra rámují nárožní lizény a s domem č. 24 spojují Petrášův palác jednoduché prampouchy.

Pro nás, šumperské, je do jisté míry nejzajímavější zadní trakt paláce, kde najdeme malé nádvoří lemované půvabnými renesančními arkádami. Ty totiž silně připomínají arkády na zámku ve Velkých Losinách, stejně jako malý soubor soch na dvorku pod nimi (jedná se o sousoší Klanění Tří králů). Olomoucké arkády zřejmě vznikly v éře Bítovských z Bítova, kteří palác zakoupili v roce 1576.

Poslední aktualizace: 27.6.2024

Olomouc - Petrášův palác: skrytý půvab renesance i okázalá krása baroka na mapě