Olomoucké vyhlídky

Moc rádi jezdíme s manželkou do Olomouce. Zlín je sice dobré místo k životu, ale město je plné funkcionalistické architektury a my dva rádi hlavně tu historickou. Východní Morava je dost skoupá na historické památky: menší hrady jsou v rozvalinách, větší opravené zříceniny najdeme jen u Lukova a v Brumově, jediný krásný a zachovalý je Buchlov, hrad v Malenovicích je příliš maličký... S přístupnými zámky je to obdobné - ty nejbližší jsou ve Vizovicích, Buchlovicích a Kroměříži, ale tam už jsme byli mnohokrát a tak za těmi neznámými musíme cestovat do velkých vzdáleností. Se zachovanými historickými jádry v městech je to tu taky bída - býval tu vždy chudý kraj a navíc nájezdy vetřelců z Uher a následné plenění a vypalování sídel zapříčinilo, že se těch nejstarších památek mnoho nedochovalo. Opravdu krásným městem, plným památek zůstala jen Kroměříž a Uherské Hradiště,ale tato města máme po několika návštěvách prozkoumána skrz naskrz taky celá...

Zato taková Olomouc, to už je něco! Město je počtem obyvatel na 5. místě v ČR - žije jich tu přes 100 tisíc - a stará i nová sídliště chrání ze všech stran druhou největší městskou památkovou rezervaci u nás. Nebojte se, nebudu tady provádět výčet jednotlivých budov a pamětihodností, to vše si sami najdete v turistických encyklopediích a průvodcích. Jen bych chtěl poznamenat, že krásných měšťanských domů a paláců, chrámů, kostelů a jiných duchovních památek nenajdete kromě Prahy víc v žádném našem městě. Skoro každý zná hlavní olomoucká náměstí, radnici s "prolétářským" orlojem, 6 krásných barokních kašen a samozřejmě taky Sloup Nejsvětější Trojice pod patronací UNESCO, ale už málokdo ví, že krása historického jádra se dá obdivovat také z ptačí perspektivy! A na několik takových hezkých vyhlídek vás nyní zavedu...

Nedaleko Horního náměstí se nachází kostel sv.Mořice s úžasným interiérem, ale pro nás je důležité, že je veřejnosti přístupná čtyřboká zvonice s dvojitým točitým schodištěm, po nichž vystoupáme až na vršek věže. Malá čtvercová vrcholová plošina je ohraničena zalamovanou hradbou a nabízí velice intimní výhled na turisticky nejnavštěvovanější část města. "Maličkou" vadou na kráse je jen stavba Prioru z éry totality hned vedle chrámu. Já vím, že je teď hrozně moderní svalovat všechno jen na komunisty a období totality - alespoň se tak odpoutá pozornost od průšvihů, konaných vládnoucí třídou nyní v období tzv. demokracie po česku - ale kdo mohl navrhnout a schválit takovou zhovadilost v centru nejhistoričtějším, nad tím opravdu zůstává rozum stát! Pevně doufáme, že ve vinících hlodá svědomí anebo je už dávno požírají plameny pekelné, my se ale posuneme zase kousek dál...

Na nejvyšším místě historického centra, hned vedle University, se vypíná Dominikánský klášter a kostel sv.Michala, kde jsou volně přístupné kryté klášterní Ochozy - najdeme tu dokonce i maličkou napodobeninu lurdské jeskyně a studánku, nás ale zajímá věž kostela, která nám nabízí trochu jiný a míň obvyklý výhled na město. Poslední místo s rozhledem, které dneska navštívíme, je Muzeum výtvarného umění, kde se nám nejvíce líbilo až to poslední patro s expozicemi a nad ním se nachází zasklená kopule, nabízející výhled na klášter Hradisko. Protože vstupenka do Muzea platí ještě i do Arcidiecézního muzea, které se nachází vedle přemyslovského hradu a dómu sv.Václava, zamíříme s manželkou a mojí dcerou Kateřinou ještě tam. Chrám svým interiérem vzdáleně připomíná ten Svatovítský v Praze a věž, která mu vévodí je 100 m vysoká!

Jelikož máme ještě trochu času, jdeme se podívat alespoň na nádvoří kláštera Hradisko a pak plni dojmů : směr vlakové nádraží.

P.S. Víme, že v Olomouci nás čeká ještě mnoho krásného a nepoznaného a tak zase někdy "Sbohem, švarná hanácká metropole!"