Olšanské hřbitovy v Praze
Na místě, kde se dnes nacházejí Olšanské hřbitovy, bylo již v roce 1680 zatímní pohřebiště těch, co zemřeli na mor. V jeho blízkosti tehdy býval tzv. Olšanský dvůr za Horskou branou, kde bývalo pražské popraviště. Novoměstská obec tam zakoupila od zemského prokurátora Štiky z Paseky velkou zahradu za 809 zlatých, která byla určena na další morový hřbitov, jenž se stále více rozrůstal. Když morová epidemie začala ustupovat, tak se novoměstská městská rada rozhodla založit hřbitovní kapli sv. Rosalie, Rocha a Šebestiána, patronů proti moru. To se psal 7. říjen 1681. Další rozšíření morových hřbitovů na Olšanech proběhlo v letech 1713-1715.
Nejvyšším rozhodnutím z 23. srpna 1784 bylo nařízeno, aby byly všechny hřbitovy ve městech zrušeny a přemístěny dál od obydlených míst. Pražský magistrát následně rozhodl, že Malá Strana a Hradčany budou mít pohřebiště na tzv. lazaretských pozemcích v Košířích, jež náležely stavovskému výboru, naopak pro Staré a Nové město Pražské byl ustanoven bývalý hřbitov v Olšanech. Staroměstská obec zakoupila k tomuto účelu štěpnici a pražský magistrát pole za kostelem o výměře 4 900 čtverečných sáhů. Právě tak vznikl v roce 1785 první olšanský hřbitov. Vzhledem k výše jmenované ploše přestal zachvíli kapacitně i hygienicky stačit, takže pražský magistrát zakoupil roku 1795 sousední pole o výměře 4 650 čtverečných sáhů, aby byl předchozí hřbitov rozšířen, čímž vznikl druhý olšanský hřbitov. Netrvalo však dlouho a situace se opakovala, když zádušní úřad poukázal v roce 1814 na nedostatečnost olšanských pohřebišť, ale jednání o jejich rozšíření bylo zahájeno až roku 1831. O 3 roky později bylo k tomuto účelu věnováno třetí pole o výměře 8 537 čtverečných sáhů, které předtím náleželo ke kostelu sv. Štěpána. Do budoucna se počítalo, že další rozšíření proběhne o tzv. černokosteleckou silnici a její okolí, ale když bylo dojednáno, že se z ní stane příjezdová cesta na nový hřbitov, tak bylo postoupeno pro čtvrtý olšanský hřbitov tzv. lacronské pole, nacházející se mezi hřbitovem a silnicí. Svému účelu bylo toto pohřebiště odevzdáno v roce 1839. Pátý olšanský hřbitov vznikl poté, co roku 1861 zakoupila pražská městská obec pole pod čp. 267-268 o výměře 6 jiter a 699 čtverečných sázích. Uplynulo pár let a vše bylo při starém, takže v roce 1885 byl zřízen, 28. února 1886 vysvěcen a 1. března 1886 otevřen nový, šestý a sedmý hřbitov o výměře 8 jiter a 817 čtverečných sáhů. Osmý a devátý hřbitov o výměře 6 jiter a 1 506 čtverečných sáhů byly vysvěceny 27. ledna 1889 a otevřeny o den později. Roku 1896 došlo k rozšíření obou na východní stranu, kde byl zakoupen pozemek o výměře 7 jiter a 852 čtverečných sáhů. Tomuto pohřebišti se však nezačalo říkat desátý hřbitov, ale byl překřtěn na první obecní a v letech 1900-1906 sem byly přeneseny ostatky a náhrobky z rušeného karlínského evangelického pohřebiště. Koncem roku 1893 měly všechny olšanské hřbitovy 38 835 hrobů a 1 894 hrobek. Jejich plocha činila 23 557 ha a po rozšíření v roce 1896 byla již 27 892 ha, což si vyžádalo v letech 1900-1904 zavedení vodovodu. Desátý hřbitov byl otevřen roku 1910, ale již o rok později bylo podle statistických údajů konstatováno, že všechny olšanské hřbitovy vystačí k pohřbívání tak na období 2,5 roku, takže nusely být zahájeny přípravné práce ke zřízení nového hřbitova ve štěrboholském, strašnickém a malešickém katastru. K tomu došlo na pozemcích, které byly zakoupeny v roce 1917. Tak vznikl druhý obecní hřbitov a jím se již zastavil růst olšanských pohřebišť, neboť již nebylo kam je rozšířit, i když sama situace s pohřbíváním se stala přímo kritickou, protože roku 1912 zde bylo pohřbeno 6 017 osob, v roce 1913 5 485 osob, roku 1914 5 898 osob, v roce 1915 6 305 osob, roku 1916 6 466 osob, v roce 1917 7 377 osob, roku 1918 8 433 osob, v roce 1919 6 025 osob, roku 1920 5 615 osob a v roce 1927 4 136 osob. Tehdy bylo na Olšanech 4 642 hrobek, 45 698 velkých a 9 270 malých hrobů, přičemž oba obecní hřbitovy byly určeny pro nekatolíky.
Nedošlo tak k plánům, aby byla tato pohřebiště zrušena, o čemž se hovořilo již před rokem 1870, neboť podle tehdejších lékařů otravovala vodu v okolí a způsobovala tak řadu epidemií, a to zejména na Žižkově, kde pomalu 10 let decimovaly neštovice místní děti. Žižkovské obecní zastupitelstvo řadu let žádalo o jejich přeložení, ale na to nebylo reagováno, ať již ze strany pražského magistrátu, nebo ze strany karlínského okresního hejtmanství a c. k. místodržitelství. Naopak 15. dubna 1878 zahájila svoji činnost správa katolických hřbitovů pražských v Olšanech jako nový úřad pražské obce, resp. pražského záduší. Předtím je totiž nikdo jako celek nespravoval. Každý hrobník fungoval totiž na vlastní vrub a hřbitovní zápisy byly vedeny velmi nedokonale, pokud vůbec. Vedle toho bychom tehdy našli na prvním hřbitově u hřbitovní kaple prkenné toalety, kupy hnoje a odpadků a po pohřebištích se potulovala domácí drůbež a řada žebráků. Prvním hospodářským dozorcem se stal městský rada František Hubáček a technický dozor měl na starosti městský rada a stavitel Antonín Kubr. Hřbitovní úřad řídil správce Antonín Peřina, jemuž pomáhal účetní oficiál Jan Vondráček a zahradník Ludvík Vandas. Tito jmenovaní byli tedy těmi nejvýraznějšími osobnostmi, které se zasloužili o dnešní podobu olšanských pohřebišť. K výše řečenému dodejme, že jediným místem, kde se přestalo pohřbívat, byl roku 1880 první hřbitov.
Nejvýraznějším objektem je na Olšanech Nová obřadní síň, která byla otevřena v roce 1971 v původní novorenesanční obecní kapli, postavené roku 1898 podle plánů Františka Velicha, jež po přestavbě sloužila v letech 1921-1932 jako první pražské krematorium. Lidské ostatky se zde přestaly spalovat z mnoha důvodů. Kritika směřovala i na to, že sám objekt byl poprvé a naposledy vymalován v roce 1899 a od té doby nic. Uveďme, že zde bylo celkem spáleno 19 962 lidských ostatků, aby bylo v dubnu 1932 nahrazeno novým strašnickým krematoriem. Není tedy divu, že tato místa byla od svého zřízení cílem procházek řady lidí, kteří obdivovali jak zdejší přírodu, tak umělecký sloh pomníků i ostatních staveb, z nichž můžeme zmínit zejména spisovatele Rudolfa Richarda Hofmeistera, který se o zdejších pohřebištích zmínil např. ve své knize "Cesta člověka. Paměti literáta". Podobně je tomu i dnes, roku 2006 byla dokonce zřízena naučná stezka Olšanské hřbitovy (viz https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-olsanske-hrbitovy/), která seznamuje zájemce jak s historií pohřebišť, tak s osobnostmi zde pohřbenými.
Nejvyšším rozhodnutím z 23. srpna 1784 bylo nařízeno, aby byly všechny hřbitovy ve městech zrušeny a přemístěny dál od obydlených míst. Pražský magistrát následně rozhodl, že Malá Strana a Hradčany budou mít pohřebiště na tzv. lazaretských pozemcích v Košířích, jež náležely stavovskému výboru, naopak pro Staré a Nové město Pražské byl ustanoven bývalý hřbitov v Olšanech. Staroměstská obec zakoupila k tomuto účelu štěpnici a pražský magistrát pole za kostelem o výměře 4 900 čtverečných sáhů. Právě tak vznikl v roce 1785 první olšanský hřbitov. Vzhledem k výše jmenované ploše přestal zachvíli kapacitně i hygienicky stačit, takže pražský magistrát zakoupil roku 1795 sousední pole o výměře 4 650 čtverečných sáhů, aby byl předchozí hřbitov rozšířen, čímž vznikl druhý olšanský hřbitov. Netrvalo však dlouho a situace se opakovala, když zádušní úřad poukázal v roce 1814 na nedostatečnost olšanských pohřebišť, ale jednání o jejich rozšíření bylo zahájeno až roku 1831. O 3 roky později bylo k tomuto účelu věnováno třetí pole o výměře 8 537 čtverečných sáhů, které předtím náleželo ke kostelu sv. Štěpána. Do budoucna se počítalo, že další rozšíření proběhne o tzv. černokosteleckou silnici a její okolí, ale když bylo dojednáno, že se z ní stane příjezdová cesta na nový hřbitov, tak bylo postoupeno pro čtvrtý olšanský hřbitov tzv. lacronské pole, nacházející se mezi hřbitovem a silnicí. Svému účelu bylo toto pohřebiště odevzdáno v roce 1839. Pátý olšanský hřbitov vznikl poté, co roku 1861 zakoupila pražská městská obec pole pod čp. 267-268 o výměře 6 jiter a 699 čtverečných sázích. Uplynulo pár let a vše bylo při starém, takže v roce 1885 byl zřízen, 28. února 1886 vysvěcen a 1. března 1886 otevřen nový, šestý a sedmý hřbitov o výměře 8 jiter a 817 čtverečných sáhů. Osmý a devátý hřbitov o výměře 6 jiter a 1 506 čtverečných sáhů byly vysvěceny 27. ledna 1889 a otevřeny o den později. Roku 1896 došlo k rozšíření obou na východní stranu, kde byl zakoupen pozemek o výměře 7 jiter a 852 čtverečných sáhů. Tomuto pohřebišti se však nezačalo říkat desátý hřbitov, ale byl překřtěn na první obecní a v letech 1900-1906 sem byly přeneseny ostatky a náhrobky z rušeného karlínského evangelického pohřebiště. Koncem roku 1893 měly všechny olšanské hřbitovy 38 835 hrobů a 1 894 hrobek. Jejich plocha činila 23 557 ha a po rozšíření v roce 1896 byla již 27 892 ha, což si vyžádalo v letech 1900-1904 zavedení vodovodu. Desátý hřbitov byl otevřen roku 1910, ale již o rok později bylo podle statistických údajů konstatováno, že všechny olšanské hřbitovy vystačí k pohřbívání tak na období 2,5 roku, takže nusely být zahájeny přípravné práce ke zřízení nového hřbitova ve štěrboholském, strašnickém a malešickém katastru. K tomu došlo na pozemcích, které byly zakoupeny v roce 1917. Tak vznikl druhý obecní hřbitov a jím se již zastavil růst olšanských pohřebišť, neboť již nebylo kam je rozšířit, i když sama situace s pohřbíváním se stala přímo kritickou, protože roku 1912 zde bylo pohřbeno 6 017 osob, v roce 1913 5 485 osob, roku 1914 5 898 osob, v roce 1915 6 305 osob, roku 1916 6 466 osob, v roce 1917 7 377 osob, roku 1918 8 433 osob, v roce 1919 6 025 osob, roku 1920 5 615 osob a v roce 1927 4 136 osob. Tehdy bylo na Olšanech 4 642 hrobek, 45 698 velkých a 9 270 malých hrobů, přičemž oba obecní hřbitovy byly určeny pro nekatolíky.
Nedošlo tak k plánům, aby byla tato pohřebiště zrušena, o čemž se hovořilo již před rokem 1870, neboť podle tehdejších lékařů otravovala vodu v okolí a způsobovala tak řadu epidemií, a to zejména na Žižkově, kde pomalu 10 let decimovaly neštovice místní děti. Žižkovské obecní zastupitelstvo řadu let žádalo o jejich přeložení, ale na to nebylo reagováno, ať již ze strany pražského magistrátu, nebo ze strany karlínského okresního hejtmanství a c. k. místodržitelství. Naopak 15. dubna 1878 zahájila svoji činnost správa katolických hřbitovů pražských v Olšanech jako nový úřad pražské obce, resp. pražského záduší. Předtím je totiž nikdo jako celek nespravoval. Každý hrobník fungoval totiž na vlastní vrub a hřbitovní zápisy byly vedeny velmi nedokonale, pokud vůbec. Vedle toho bychom tehdy našli na prvním hřbitově u hřbitovní kaple prkenné toalety, kupy hnoje a odpadků a po pohřebištích se potulovala domácí drůbež a řada žebráků. Prvním hospodářským dozorcem se stal městský rada František Hubáček a technický dozor měl na starosti městský rada a stavitel Antonín Kubr. Hřbitovní úřad řídil správce Antonín Peřina, jemuž pomáhal účetní oficiál Jan Vondráček a zahradník Ludvík Vandas. Tito jmenovaní byli tedy těmi nejvýraznějšími osobnostmi, které se zasloužili o dnešní podobu olšanských pohřebišť. K výše řečenému dodejme, že jediným místem, kde se přestalo pohřbívat, byl roku 1880 první hřbitov.
Nejvýraznějším objektem je na Olšanech Nová obřadní síň, která byla otevřena v roce 1971 v původní novorenesanční obecní kapli, postavené roku 1898 podle plánů Františka Velicha, jež po přestavbě sloužila v letech 1921-1932 jako první pražské krematorium. Lidské ostatky se zde přestaly spalovat z mnoha důvodů. Kritika směřovala i na to, že sám objekt byl poprvé a naposledy vymalován v roce 1899 a od té doby nic. Uveďme, že zde bylo celkem spáleno 19 962 lidských ostatků, aby bylo v dubnu 1932 nahrazeno novým strašnickým krematoriem. Není tedy divu, že tato místa byla od svého zřízení cílem procházek řady lidí, kteří obdivovali jak zdejší přírodu, tak umělecký sloh pomníků i ostatních staveb, z nichž můžeme zmínit zejména spisovatele Rudolfa Richarda Hofmeistera, který se o zdejších pohřebištích zmínil např. ve své knize "Cesta člověka. Paměti literáta". Podobně je tomu i dnes, roku 2006 byla dokonce zřízena naučná stezka Olšanské hřbitovy (viz https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-olsanske-hrbitovy/), která seznamuje zájemce jak s historií pohřebišť, tak s osobnostmi zde pohřbenými.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.080, 14.466)
Poslední aktualizace: 13.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Olšanské hřbitovy v Praze
Olšanské hřbitovy - židovský hřbitov a vojenské hřbitovy
Hřbitov
Můžete zaparkovat u benzínové pumpy a nebo nechat auto doma a vystoupit na zastávce tramvaje Mezi hřbitovy z č.10,16,19,26.Stoupnete i zády k Vinohradům , tak abyste vyděli na budovu, která vždy patřila telekomuni…
0.1km
více »
Jak vybrat spolehlivého petsittera pro vašeho psa: Na co si dát pozor
Rady a tipy
Máte obavy, jak zajistit, aby váš pes byl v dobrých rukou, když nejste doma? Výběr spolehlivého petsittera může být náročný úkol, ale s několika klíčovými kroky můžete najít ideálního…
0.2km
více »
Procházka po Olšanských hřbitovech 2-Nový židovský hřbitov
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky,tentokráte spíše vycházek.Tato procházka je krátká,leč krásná.Základem je,dostat se metrem "A" do stanice Želivského.Zde po vstupu do brány židovského hřbitova,naše procházka začíná.Upozornění pro pány-bez pokrývky hlavy nelze vstoupit.. Nový židovský hřbitov na Olšanech,je velmi krásně upraven,ale hlavně jsou zde skvosty hřbitovní…
0.3km
více »
Nový židovský hřbitov na Olšanech v Praze
Hřbitov
Toto olšanské pohřebiště má obdobný osud jako sousední katolická a obecní, protože i ono bylo původně využito během morové epidemie v roce 1680, a to zejména v tehdejší V. části města Prahy. Tehdy byl totiž v míst…
0.3km
více »
Olšanské hřbitovy
Hřbitov
V místech bývala stará osada Olšany, v roce 1394 zde byl statek s vinicí - majetek kláštera. Po zániku kláštera se majitelé střídali, jeden z nich prodal roku 1679 zdejší rozlehlou zahradu Starému Městu, aby zde pohřbívalo své mrtvé zemřelé morem. Proto zde byla r. 1682 postavena Kaple Sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie, kteří jsou patrony proti moru. Po zrušení olšanského…
0.3km
více »
Vycházka po Olšanských hřbitovech
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát Vás pozvu na velice zvláštní místo.Běžně se totiž na hřbitov chodí za úplně jiným účelem, než bude tento.V Praze na Olšanských hřbitovech , totiž vznikla Naučná stez…
0.3km
více »
Nový židovský hřbitov
Hřbitov
Hned u stanice metra trasy A Želivského mezi ulicemi Želivského a Nad vodovodem se nachází Nový židovský hřbitov. Byl založen v roce 1891, když dosloužil Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici. Byl proponován pro cca 100 000 hrobů, tedy asi na jedno století. Svou rozlohou je více než 10 x větší než Starý židovský hřbitov v Josefově. Obřadní síň s důstojnou modlitebnou…
0.4km
více »
Cestovní pojištění a krytí rizik spojených s koronavirem
Tipy a novinky
Současná celosvětová pandemie onemocnění COVID-19 se negativně podepisuje i na cestování. V jednotlivých zemích se mohou pravidla změnit ze dne na den, a proto je dobré mít sjednané…
0.4km
více »
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice
Chrám
Pravoslavný chrám z roku 1925, zvaný též Uspenskij, se nachází na pražských Olšanských hřbitovech. Byl postaven podle návrhu Vladimira Alexandroviče Brandta ve staroruském slohu.
Výzdobu chrámu vytvořili předevší…
0.4km
více »
Velký vojenský hřbitov
Hřbitov
Vojenský hřbitov byl založen jako čestné pohřebiště pro padlé za svobodu národa. Jsou zde pochováni padlí čeští legionáři a rudoarmějci z 1. světové války, oběti Pražského povstání, vojáci ze zemí Commonwealthu, R…
0.4km
více »
Kostel Zesnutí Sv. Bohorodice
Kostel
Na II. obecním hřbitově je ruský pravoslavný Kostelík, postavený v pskovsko-novgorodském stylu 16. st. Je obklopen hroby ruských porevolučních emigrantů, mezi nimi i hrob českého politika Karla Kramáře, velkého …
0.4km
více »
Věrnostní program ČD Body - sbírejte body a vyberte si odměnu
Tipy a novinky
Cestujete s námi často? Aktivujte si věrnostní program a sbírejte body…
0.5km
více »
Za vánoční atmosférou k našim sousedům
Tipy a novinky
Vyrazit si v prosinci na výlet někdy vyžaduje notnou dávku odhodlání, v krajním případě speciální zimní vybavení, a pokud se do svého turistického ráje vydáte autem, tak snad i odvahy a…
0.5km
více »
Dům Josefa a Karla Čapka
Dům, budova
Rodiče bratří Čapků přišli do Prahy z Úpice v r. 1907. Původně bydlili v tmavém bytě v Říční ulici na Malé Straně. V r. 1920 bratři vstoupili do Stavebního družstva městských úředníků, které stavělo domy pod vin…
0.6km
více »
Praha - Žižkov
Městská část
Dnešní území Žižkova bylo v minulosti řídce osídlenou krajinou za hranicemi Prahy. Velkou změnu přineslo rozhodnutí císaře Karla IV. z 16. února 1358, aby stráně kolem Prahy v okruhu tří mílí byly posázeny vinic…
0.6km
více »
Tipy kam vyrazit letos na dovolenou
Tipy a novinky
Loni v létě vstoupila na český trh jedna z největších cestovních kanceláří světa TUI. Má za sebou 40 let zkušeností s organizací a prodejem dovolených. Za tuto dobu si získala důvěru…
0.6km
více »
Národní muzeum - nová budova
Tipy na výlet
Na dnešní návštěvu muzea se vydáme metrem do stanice Muzeum a odtud pěšky nahoru, nová budova se nachází hned vedle historické budovy Národního muzea, která je v rekonstrukci. V muzeu jsou dvě nádherné výstavy, na…
0.7km
více »
Park Parukářka - Vrh svatého Kříže
Tipy na výlet
Do parku jedeme autobusem č.136 nebo 175 nebo tramvají č.5,9,26 do zastávky Olšanské náměstí.Park se nachází na pravé straně a jde se nahoru do kopce. Jdeme za odpočinkem a děti za zábavou.Hned na začátku parku se…
0.7km
více »
Půjdem spolu do Betléma ve středních Čechách
Tipy a novinky
Půjdem spolu do… Betléma? Anebo do středních Čech? Udělejte si předvánoční výlet za tradičními betlémy, obdivujte jejich půvab i umění výroby a nechte se obklopit příjemnou vánoční…
0.7km
více »
Kostel Sv. Rocha
Kostel
Kostel sv. Rocha, který se nachází na dnešním Olšanském náměstí je nejstarším žižkovským kostelem. Bezprostředným podnětem k jeho výstavbě byla morová epidemie, která vypukla v Praze počátkem roku 1680 a k pocho…
0.8km
více »
Žižkov
Městská část
Vrch Žižkov, po němž bylo město nazváno, se jmenoval až do r. 1420 Vítkov (snad po pražském měšťanu Vítkovi z Hory, který tu měl vinice). Vinice byly hlavně na jižní straně a pod nimi z Horské brány vedla horská…
0.9km
více »
Vinohradský hřbitov
Hřbitov
Vinohradský hřbitov přiléhá ke strašnickému krematoriu v Praze 10. Podle počtu pohřbených je Vinohradský hřbitov druhým největším v Praze, i když na rozlohu je větší hřbitov Ďáblický. Vinohradský hřbitov má rozl…
0.9km
více »
Vršovice
Městská část
Pojmenování Vršovic souvisí s mocným rodem Vršoviců (vyhubeným r. 1108), kteří tu měli tvrz v blízkosti Vyšehradu. Jméno Vršovice se ponejprv vyskytuje r. 1088 v zakládací listině kapituly Vyšehradské. Výklad o …
1.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Žižkovská televizní věž
Technická památka
Žižkovská televizní věž je jednou z dominant města a zároveň nejvyšší pražskou stavbou. Měří 216 metrů a její nejvyšší stabilní bod je ve výšce 474 m.n.m. Byla vybudována v letech 1985 - 1992 a slouží pro rozhlasové a televizní vysílání, nachází se v ní Restaurace, vyhlídková plošina a one room hotel.
V roce 2000 byla na fasádu umístěna "Miminka" od Davida Černého - obří…
1.4km
více »
Žižkovský vysílač
Tipy na výlet
Je to tip pro místní i mimopražské. Už v roce 2008 se na těchto stránkách objevila pozvánka na žižkovský vysílač. Od té doby se trochu změnilo, ale za návštěvu věž stále stojí. Pro rekonstrukci je zavřená Rest…
1.4km
více »
Praha - Vinohrady
Městská část
Vinohrady sousedí se Starým městem a rozkládají se východně od Wilsonova nádraží. Od východního okraje města se rozkládá Žižkov s rozlehlá plocha Olšanského hřbitova. Ve Vinohradech byl vybudován velký park neso…
1.7km
více »
Praha
Hlavní město
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři.
Praha je…
2.9km
více »
Hlavní město Praha
Hlavní město
Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj…
3.4km
více »
Staroměstské náměstí
Městská část
Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo…
3.6km
více »