Loading...
Vítkovice, dnešná mestská časť Ostravy, boli v minulosti neveľkou obcou neďaleko Moravskej Ostravy s najstaršou zmienkou z roku 1357. Z tejto malej obce sa neskôr stala jedna z najpriemyslovejších lokalít v bývalom Rakúsko - Uhorsku. Historickým medznikom sa stal rok 1828, kedy bol vo Vítkovicích postavený hutný závod arcivojvodom Rudolfom Habsburským. V roku 1908 Vítkovice povýšili na mesto.
Dominantnými budovami Mírového náměstí ostravskej časti Vítkovice je kostol sv. Petra a Pavla a Vítkovická radnica.
Vítkovická radnica stojí v severnej časti mesta. Ide o novogotickú stavbu postavenú podľa návrhu známeho viedenského architekta Maxa von Ferstela. Postavili ju v rokoch 1901 - 1902. Radnica je postavená z režných tehál, podobne ako komplexy ďalších budov, ktoré vznikali vďaka majiteľom hutí a železiarní od polovice 19. storočia. Vznikli takzvané Nové Vítkovice, štýl budov niesol názov vítkovický, alebo vítkovická secesia, výstavba budovy radnice zavŕšila budovanie Nových Vítkovic.
Všetko to začalo okolo roku 1877, kedy na podnet vtedajšieho riaditeľa Vítkovických železiarni Kupelwiesera začala výstavba mestského centra Nové Vítkovice. V tejto ,,takzvanej vítkovickej secesii,, sú v budove vložené novogotické, novorenesančné, barokové a aj romanské prvky. Po dokončení tento ucelený komplex v jednoduchom architektonickom slohu patril medzi najmodernejšie v strednej Európe. U príležitosti X. zemských streleckých slávnosti 28. 6. 1906 navštívil Vítkovice cisár Framtišek Josef I. Návšteva Vítkovic zanechala na cisárovi asi dobrý dojem, lebo 11. decembra 1908 došlo k povýšeniu Vítkovíc na mesto.
Priečelie radnice má nad dvojzaklenutým vchodom trojuholníkový štít, nad nim je balkon v pôdoryse tvaru trojuholníka s balustrádovým zábradlím. Po stranách vchodu sú dve vstavané veže s polkruhovými strechami. V strede najvyššej sedlovej strechy budovy je vežička s cibuľovitou strechou.
V prízemí budovy sú kancelárie úradu, na prvom poschodí budovy je obradná sieň.
Budova radnice, ktorá plní svoje účely nepretržite od roku 1902, byla vedená ako kultúrna pamiatka do roku 2020.
Vítkovická radnice byla v lednu 2023 prohlášena za kulturní památku. Už podruhé…
Ostrava-Vítkovice, 30. ledna 2023 Radnice obvodu Ostrava-Vítkovice, která v roce 2022 oslavila 120. výročí svého vzniku, byla prohlášena za kulturní památku.
Ministerstvo kultury ČR loni zahájilo řízení o prohlášení vítkovické radnice za kulturní památku na základě podnětu vedení obvodu Vítkovice, zastoupeného starostou Richardem Čermákem. Podaný podnět podpořily jak Magistrát města Ostravy, tak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, a Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor kultury a památkové péče. Právě v odůvodnění krajského úřadu kromě jiného zaznělo, že daná budova byla do rejstříku Státního seznamu nemovitých kulturních památek Severomoravského kraje zapsána už 8. července 1988 a od té doby se na ni nahlíželo jako na kulturní památku. V roce 2020 ale Nejvyšší správní soud rozhodl, že všechny kulturní památky zapsané do rejstříku Státních seznamů po 31. prosinci 1987 nebyly právně ustanoveny kulturní památkou, neboť od počátku roku 1988 již platil nový zákon o státní památkové péči.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, doporučil prohlášení radnice ve Vítkovicích za kulturní památku s odůvodněním, v němž kromě jiného zaznělo:
„Vítkovická radnice z režného cihelného zdiva z let 1901–1902 představuje jednu z význačných veřejných budov tzv. Nových Vítkovic, vystavěných v době, kdy tato obec, respektive průmyslová osada, usilovala o městská práva. Městem se Vítkovice staly v roce 1908, takže lze konstatovat, že vybudováním radnice se k tomuto cíli výrazně přiblížily.“
Autorem projektu vítkovické radnice je vídeňský architekt Max von Ferstel (1859–1936), podle jehož architektonického návrhu byla postavena v roce 1902. Zatímco exteriér budovy představuje ojedinělou kombinaci forem historismu s odkazy na gotiku a renesanci, v interiéru promlouvá i nastupující secese. Reprezentativní vzhled radnice úzce souvisel s tehdejším výjimečným postavením Vítkovic, kde mělo silnou pozici prosperující Vítkovické horní a hutní těžířstvo, později známé jako Vítkovické železárny.