Paseka (u Šternberku) – areál kostela sv. Kunhuty

Obec Paseka u Šternberku sice asi nejvíce proslavila zdejší Zemská plícní léčebna, ale přehlížet bychom neměli ani historické památky, kterými se v Pasece také pyšní v množství nemalém. Tou nejvýznamnější i nejnápadnější je jistě – původně gotický - kostel sv. Kunhuty, ale pozornost si zaslouží celý památkově chráněný hřbitovní areál, který jej obklopuje, i jeho nejbližší okolí.

Pasecký areál filiálního kostela, zasvěceného původně Panně Marii, vznikl v průběhu 14. století, aby byl renesančně upraven na samém počátku 17. století, kdy vznikla hranolová věž, pro tuto oblast poměrně typická. Další přestavba zde proběhla v II. polovině 18. století a byla tedy barokní. Menší úpravy z 19. století již byly celkem bezvýznamné, ale důležité bylo, že právě tehdy podobu celého areálu doplnily kamenosochařské práce.

Kostel je jednolodní, postavený na obdélného půdorysu, který doplňuje polygonální presbytář a pravoúhlá sakristie. V ose západního průčelí pak předstupuje čtyřpatrová hranolová věž, členěná kordonovými římsami a malými okénky. Ve zvonicovém patře najdeme  lomená okna, nad kterými jsou osazeny číselníky věžních hodin. Na severní straně věže zůstal zachován původní vstup do kostela s renesančním kamenným ostěním. Nad ním je osazena reliéfní deska s aliančním znakem a jmény Jana Kobylky staršího z Kobylího a na Sovinci a jeho ženy Anny Ederové ze Štiavnice a na Sovinci. Nachází se zde také kamenná tabulka s letopočtem 1603, tedy rokem, kdy byla věž dokončena. Barokní přestavbu v roce 1784 financoval velmistr řádu německých rytířů, arcivévoda Maxmilián.

Jak již bylo zmíněno v předchozích řádcích, hřbitovní areál v Pasece není jen o veřejnosti běžně nepřístupném kostele sv. Kunhuty. Hned za ním se totiž nachází např. kamenný sloup Nejsvětější Trojice. Jedná se o volně stojící sloup s vrcholovým sousoším Nejsvětější Trojice, které ještě doplňují trojboký podstavec a reliéfy sv. Rodiny, sv. Františka a sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o dílo z poloviny 19. století, které v roce 1996 restauroval Ladislav Werkmann.

Velmi zajímavý je sochařsky bohatě zdobený kříž, připomínající spíše Kalvárii a nacházející se přímo u vstupu do hřbitovního areálu. Na hranolovém soklu je umístěn podstavec s čelním reliéfem sv. Maří Magdalény. Vrchní část podstavce je tvořena zužujícím se dříkem, který zdobí akantový list a reliéf s nástroji Kristova mučení. Po stranách na konzolách ve tvaru stylizované mušle stojí sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Vrchol tvoří jetelový kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Na přední straně soklu je do rytého oválu umístěn německý nápis a datace 1825. Tento kříž je ze tří stran obklopen kamennou balustrádou.

Zmínit musíme také ohradní zeď, kterou tvoří starší část z lomového neomítaného zdiva a novější část z cihelného zdiva členěného pilíři, několik zajímavých železných (litinových) křížů na hřbitově, vysoce hodnotnou sochu sv. Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1735 a na své současné místo byla umístěna až v roce 1996, pomník válečným obětem nebo nedaleko (za lávkou přes Tepličku) se tyčící bílý mariánský sloup. Další mariánský sloup se pak nachází za hřbitovní zdí na opačné straně.