Loading...
Turistické cíle • Technická památka
Železniční stanici Pejškov byste v jízdním řádu hledali marně. Ale přesto existuje. Najdete ji na zahradě u chalupy na okraji stejnojmenné vesničky ležící mezi Tišnovem a Velkou Bíteší. Stojí na začátku trati, dlouhé přes 700 metrů. Jako malý chlapec toužil její dnešní tvůrce Zdeněk Duřpekt po tom, mít doma alespoň malý vláček. Stačilo by mu tenkrát pár kolejnic, lokomotiva a několik vagónků, jenže rodiče tehdy neměli pro to pochopení. Bylo třeba kupovat důležitější věci. Stejné to bylo i s jinými sny. Bavila ho astronomie, ale na dalekohled nebylo. Chtěl hrát na bendžo, ale to byla také drahá záležitost. Tak si ho v šestnácti sám zhotovil. Pak přišla studia, děti a spousta jiných starostí. Klukovské sny upadly v zapomnění. Ale ne navždy. Děti odrostly, přišla revoluce, pan Zdeněk se pustil do podnikatelskch aktivit. Časem si pořídil tady v Pejškově chalupu a mohl tak začít uskutečňovat to, po čem v dětsví toužil. S realizací svých klukovských snů začal pozpátku. Nejprve si pořídil pořádné bendžo. Pak se pustil do stavby malé hvězdárny. A nakonec přišel na řadu vláček. Nejprve uvažoval o tom, že si postaví na půdě velké kolejiště. Ale odjakživa ho fascinovaly stroje. A tak si řekl, že když vláček, tak takový, který dokáže vozit lidi. Vždyť zahrada byla dost velká. Se stavbou miniaturní železnice o rozchodu 15“ začal zcela sám před několika lety. Největším problémem bylo, že navrhovaná trať by měla vést do kopce. Musel si přesně spočítat stoupání i oblouky zatáček. Vykopat zářez ve svahu a přitom vybudovat tunel, navozit tuny štěrku, položit pražce a koleje. Nejdříve zbudoval trať na zahradě, ale pak se s její stavbou vydal dál. V hloubi lesa nyní najdete smyčku, kde se vláček otáčí zpátky, na trati je odbočka k depu, u stanice pak klasická točna pro lokomotivu. Dnes na více jak 700 m dlouhé železnici občas sveze děti z okolních školek, ale její majitel plánuje, že jednou za čas po ní bude vozit také veřejnost.