Perg – kostel sv. Jakuba Staršího (Stadtpfarrkirche hl. Jakob der Ältere)

Téměř osmitisícové hornorakouské okresní město Perg a jeho nejbližší okolí nabízí turistům několik zajímavých historických památek. Nejnápadnější, a zřejmě i nejvýznamnější, z nich je městský farní kostel, zasvěcený sv. Jakubovi Staršímu, nebo též Většímu. Tento trojlodní halový gotický chrám je dominantou zdejšího, relativně velkého, hlavního náměstí (Hauptplatz) a byl ve II. polovině 20. století kompletně zrekonstruován.

Kostel – nebo alespoň jeho presbytář - stojí na místě starší dřevěné stavby a pozdější Kamenné kaple sv. Jakuba, postavené ve stylu francouzské gotiky v roce 1416. V letech 1500-1528 dochází k výraznému rozšíření kaple do podoby pozdně gotického trojlodního chrámu s bohatou hvězdicovou klenbou nad hlavní lodí. Kostel je na trojlodí rozdělen dvěma páry pilířů a nad vedlejšími loděmi se vznáší síťoví žebrové klenby. Nad bočními arkádovými kaplemi se nacházejí galerie.

Původně hřbitovní kostel zůstával v nezměněné podobě až do ničivého požáru v roce 1708. Při něm shořel i krásný, pozdně-gotický, křídlový oltář z poloviny 16. století. Původně se předpokládalo, že shořely i všechny „rodinné“ deskové oltáře. Část z nich však byla objevena v 19. století v „uměleckých bazarech“ a dnes se nacházejí v zámeckém muzeu v Linci. Kopie obrazu sv. Jakuba je umístěna v apsidě kostela.

Díky finančním darům z Horního i Dolního Rakouska byl kostel postupně – v letech 1710 až 1851 - opravován a rekonstruován. V rámci těchto prací byla zajištěna i kostelní věž, jejíž základní - 33 metrová – část byla v roce 1528 zvýšena dostavbou na současných 48 metrů. Další restaurátorské práce probíhaly – zásluhou zdejšího faráře Jacoba Wosse - i po roce 1880, a to zejména v interiéru stavby. Do kostela byl umístěn neogotický oltář i Kazatelna, díla Engelberta Westreichera z Lince. Novogotické lavice vytvořil místní politik Josef Dirnberger v roce 1928. Další rekonstrukce probíhaly z důvodu poškození kostela v průběhu II. světové války. Většina novogotického mobiliáře byla trvale odstraněna v rámci další rekonstrukce interiéru v roce 1973. Kostel byl následně vybaven jednoduchým Prostým mobiliářem.

Přesto se i dnes v interiéru této gotické stavby nachází několik zaznamenáníhodných kousků. Je to určitě pozdně gotická křtitelnice z červeného mramoru z roku 1514, kterou kryje rokokové víko z poloviny 18. století. Na něm můžeme vidět Ježíšův křest Janem Křtitelem v řece Jordán. Kamenný svatostánek s bronzovým reliéfem Agnus Dei i vitrážová okna již pocházejí z roku 1973. Zrekonstruovaná pozdně gotická Madona z konce 16. století se pak „dívá“ na protější obraz Jana Nepomuckého z druhé třetiny 18. století. Zachován zůstal i gotický portál při vstupu do sakristie.

Věž z roku 1480 byla – jak již bylo uvedeno – v roce 1528 zvýšena a doplněna čtveřicí malých věžiček. Při její rekonstrukci byly v roce 1987 objeveny na jižní a východní straně venkovní fresky. Ty pocházejí z let 1528 a 1708. Na nich můžeme vidět i fragment zobrazení Ferdinanda I., jeho erb, českého lva a maďarské pruhy. Freskový hodinový číselník má průměr 3 metry, hodiny pak 2 metry. Zvony jsou moderní, protože všechny čtyři historické zvony našly za války jiné využití.

Barokní varhany z II. poloviny 17. století byly zřejmě zničeny při požáru v roce 1708. Nové pak byly pořízeny roku 1828 a ty následně vystřídal kvalitnější nástroj z roku 1863. Ani tyto varhany už však v kostele sv. Jakuba nehledejte, ty současné, zcela moderní, byly pořízeny v roce 1983.