Petrov nad Desnou – most 11-097

Prohlásit o něčem, že je na odpis je asi dosti ošemetná věc. Asi plně se to projevilo poslední červencový den roku 2019. Za zvýšené pozornosti jak mediální, tedy přítomny byly všechny domácí významné televize, tak i rozhlas a samozřejmě místy i početné domácí obecenstvo. Ono se takové bourání mostu nevidí každý den. A nakonec ten „trapas“ když se bourání nepovede.

Ono nakonec to bourání nebylo tak zcela pravým záměrem, ale hlavně vyzkoušení i nějakých nových konstrukčních prvků, které by se mohly v budoucnu uplatnit u starších staveb k prodloužení jejich životnosti.

Most přes Desnou v Petrově zas tak nijak zvlášť nevynikal rozměrově, ani architektonicky. Šlo (vlastně stále jde) o příhradovou konstrukci z nýtované oceli. Snad jedinou zvláštností je půdorys mostu, který jde přes řeku Desnou našikmo, je tak vlastně kosodélníkem, ne tedy jednoduchým obdélníkem. Od úterka 30. 7. 2019 silničáři za přítomnosti techniky a specialistů ČVUT Praha začali s řízenou demolici mostu, který nevyhovuje spíš z těch rozměrových důvodů. Na rozhraní obcí Rapotín a Petrov nad Desnou právě probíhají práce na protipovodňových opatřeních, budují se nové hráze a ty jsou od původního koryta poněkud dále, takže stávající most s označení 11-097 nevyhovuje svou délkou (nakonec i šířkou). Most postavili přes Desnou v roce 1906 domácí stavitelé a mostaři. Vlastně o nějakých 5 km dál v Sobotíně stávala železárna bratří Kleinů a právě zde se zrodila konstrukce celého díla. Faktem je že na začátku 20. století už byly železárny spíše v poslední fázi své existence. V té době už vytlačovala firmu konkurence zejména z ostravské oblasti. Nicméně mostaři byli v Sobotíně stále skvělí.

V roce 1909 byla po zkouškách stanovena nosnost mostu až na 160 t. Podle současných dopravních značek ale na most nesmělo vjet jednotlivé vozidlo nad 19 t, zátěžová značka hovořila o 13 t. Problematické jsou tak spíše betonové břehové základy mostu. Podle sdělení některých přítomných výzkumníků se beton dá rozebrat rukama…

Technici ČVUT na mostě pracovali už od dubna, ve spolupráci se švýcarskými odborníky byla na mostě ověřována přídavná konstrukce z moderního materiálu SMA, což má být materiál s tvarovou pamětí, který by mohl posloužit v budoucnu ke zpevňování problematických konstrukcí.

33,55 m dlouhý a 7,82 m široký most tak zřejmě bude muset být rozebrán běžnějším postupem. Ačkoliv podle nachytaných opatření by ani tak by se most zcela nerozpadl, spíš by došlo k nějakému rozlomení částí nosníků a poklesu na připravené provizorní pilíře v korytě řeky. Po té budou odstraněny zátěže s vaků se štěrkem a betonových panelů. Celkem silničáři na most naskládali cca 460 tun materiálu. Ke zklamání televizních kameramanů a k radosti přihlížejících petrovských (ale i vikýřovických, rapotínských i četných šumperských diváků) se tak katastrofa neudála.

Velká část ocelové konstrukce by posléze měla zaujmout čestné místo v nedalekém muzeu silnic ve Vikýřovicích (na hranici Šumperka).

Demolice mostu zkomplikuje na cca polovinu roku dopravu na silnici č. 11 (i blízké 44), jednosměrné objížďky jsou vytýčeny přes tři blízké mosty na řece Desné, jeden je mezi Rapotínem a Petrovem (blízko rapotínského kostela), další most je u oblíbené hospody U Peterků, třetí v Rapotíně blízko hostince Na Gruntě. Stávající mosty nejsou určeny pro chystanou zátěž, takže jsou nad ně nastaveny provizorní mostní konstrukce. V podstatě jde o ženijní mosty, které jsou položeny nad stávající mosty a po dobudování nového mostu budou odstraněny a mosty pod nimi navráceny do běžného provozu.

Dodatek 1.8.2019
Silničáři nechali zátěž na mostě přes noc, i tak dlouhou dobu ale konstrukce vydržela. Takže odpoledne byl celý náklad odstraněn, vědci už dávno doma a most takřka v plné kráse (zas tak krásný není) do večera skoro provozuschopný, ačkoliv kvůli technice i značkám už vlastně ne.