Plzeň, město na soutoku čtyř řek

V Plzni jsem se narodila, v Plzni stále žiji. Odtud vyrážím na výlety a sem se ráda vracím. Je to moje rodné město, které je čím dál krásnější. Už se neříká černá Plzeň, jako tomu bývalo v době mého mládí. Hodně cestuji, hodně příspěvků z těchto cest píšu sem na Turistiku, ale na svoje rodné město nějak zapomínám. Tak to musím napravit.

Plzeň leží na jihozápadě naší republiky, na soutoku čtyř řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Z města však už odtéká jen jediná řeka, ale s názvem Berounka. Okolo Plzně vede dálnice D5 z Prahy do Rakouska přes hraniční přechod Rozvadov.

První zprávy o hradu Plzeň jsou z r. 976, kdy zde kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí brzy bylo založeno město s řadou kostelů. Toto město se stalo základem pro současný Starý Plzenec, který je jen nedaleko jihovýchodním směrem od Plzně. Na místě tehdejšího hradiště se dochovala rotunda sv. Petra a Pavla a půdorysy kostelů.

R. 992 založil severozápadně od hradu u soutoku dvou řek biskup Sv. Vojtěch klášter a kostel (v místě, kde dnes je kostel sv. Jiří). Z následujícího třistaletého období se žádné záznamy nedochovaly.

R. 1295 přikázal král Václav II. založit na severozápad od hradiště, na soutoku řek Mže a Radbuzy, na důležité obchodní křižovatce nové město - Novou Plzeň. Město již tehdy mělo velké náměstí a na sebe kolmé ulice. Současně s městem se na náměstí začal stavět mimo jiné i kostel sv. Bartoloměje a při jihovýchodních hradbách františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Obě tyto stavby, samozřejmě s úpravami, se dochovaly do současné doby. Díky této poloze se tehdy stala Plzeň třetím největším a nejdůležitějším městem Čech (po Praze a Kutné Hoře).

R. 1414 z města pod vedením tehdejšího kazatele Václava Korandy st. vyhnali příslušníky řádu německých rytířů. Díky tomuto kazateli zde měli husité od počátku velký vliv. R. 1420 však Koranda spolu se Žižkou opouští město a ve městě se k moci dostali katolíci. Husité pak Plzeň zpátky již nezískali, i když se o to 4x pokoušeli. Za ztráty, které město během husitských válek utrpělo, dostalo r. 1434 od císaře Zikmunda Lucemburského Zlatou bulu, tím byli obyvatelé osvobozeni od královské daně, cel, mýt a dalších poplatků.

Historie města je zajímavá, ale její zpracování hodně náročné, zvlášť když se jednotlivé prameny, ze kterých čerpám, trošku liší. Proto jen pár zajímavostí.

Plzeň je zajímavá i některými svým prvenstvím. V letech 1470 – 1480 zde byla založena první tiskárna v Čechách. Dle nejnovějších výzkumů zde byla 26. dubna 1476 vytištěna první kniha v Čechách – byla to latinská Statuta Arnošta z Pardubic. Dříve za první knihu byla považována Kronika Trojánská, později se však prokázalo, že byla vytištěna až v letech 1485 – 1486. Byla to však první česky vytištěná kniha v Čechách. Tiskárna tehdy byla na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova. Až do r. 1533 to byla jediná česká tiskárna.

R. 1599 do Plzně před morem utekl císař Rudolf II. Spolu s ním se sem dočasně přestěhovalo i hlavní město říše. Až do r. 1600 žil v tzv. Císařském domě na nejstarším plzeňském náměstí – na dnešním náměstí Republiky. Dnes je v domě infocentrum a hned vedle je radnice, kde stále sídlí magistrát města. Tato radnice z poloviny 15. století byla první renesanční stavbou ve městě. Dnes je na náměstí převážná část budov renesančních, řada z nich má krásný renesanční kamenný portál. Starší budovy se bohužel nedochovaly, protože r. 1507 propukl ve městě velký požár, který zničil dvě třetiny města. Dominantou náměstí je kostel sv. Bartoloměje, současná stavba byla započata po roce 1342. Byl samozřejmě přestavován. Po úderu blesku 6. února 1835 došlo k požáru kostelní věže. O dva roky byla dostavěna současná věž, měří 102,26 m a je nejvyšší kostelní věží v České republice. Je přístupná veřejnosti a je z ní nádherný rozhled na kopce, které město lemují.

V letech 1635, 1648 a 1680 řádil v Plzni mor. Na straně radnice byl r. 1681 vztyčen morový sloup jako poděkování za skončení této epidemie. Renesanční sloup je zakončen gotickou pozlacenou plastikou plzeňské Madony. Bohužel to město od další epidemie r. 1714 neochránilo.

Na náměstí kdysi bývaly i kašny, které město zásobovaly pitnou vodou. Od r. 2010 má náměstí nové kašny, které znázorňují chrtici, anděla a velblouda – tři prvky z plzeňského městského znaku. Je na nich naneseno plátkové zlato. Názor plzeňáků na tyto kašny se značně liší. Někomu se líbí, jiní tvrdí, že se tam nehodí. Já patřím ke druhé skupině, po letech jsem si však na ně už zvykla.

Staré město bylo obklopeno hradbami, které se začaly bourat až r. 1795. O jejich konečném zbourání rozhodl purkmistr Martin Kopecký v letech 1828–1850 a na jejich místě vybudoval sady, dnes známé jako Sady Pětatřicátníků, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5. května. Pouze část východních hradeb je ponechána – jsou vidět z Křižíkových sadů v tzv. Proluce. Tam také je možno vidět nástěnnou malbu Theatrum Mundi z r. 2001. Obraz znázorňuje nejslavnější plzeňské osobnosti od zakladatele města krále Václava II. až po oblíbeného herce Miroslava Horníčka. Bohužel po 16 letech již barvy nejsou tak intenzivní, ale stále je častou zastávkou Plzeňanů i návštěvníků města.

V 19. století došlo k mohutnému rozvoji města. R. 1861 přijel do Plzně první vlak po trati z Furth im Waldu, až o rok později z Prahy. Během dalších 16 let byla v Plzni železniční křižovatka tratí i z Vídně přes České Budějovice, z Chebu, Žatce a Železné Rudy. V současné době dochází v Plzni k mohutnému rozšíření nádraží i železničních mostů.

O elektrifikaci města se zasloužil František Křižík, který od r. 1880 pár let žil i v Plzni a který právě zde získal r. 1882 patent na svůj vynález obloukové lampy. V dalších letech dostal zakázku na modernizaci veřejného osvětlení (od r. 1858 byla na náměstí a hlavních ulicích plynové osvětlení), r. 1899 vybudoval městskou elektrárnu, která napájela jím zřízenou novou pouliční elektrickou dráhu z Bor na Lochotín.

Rozvoj byl i ve výstavbě. Mikoláš Aleš navrhl fresky a sgrafita celkem na 15 fasádách domů, z nichž většina plzeňské domy stále zdobí. Najdete je např. v centru na náměstí Republiky a nedaleké Sedláčkově a Bezručově ulici. Největší celek se dochoval v Nerudově ulici.

Ve 30. letech 20. století vytvořil v Plzni světoznámý architekt Adolf Loos několik nádherných interiérů převážně pro bohaté členy židovské komunity. Máme zde osm dochovaných bytových interiérů, kam je možno se podívat v rámci komentovaných prohlídek. Uvidíte nejen překrásně opravený interiér, ale dozvíte se i zajímavosti ze života tehdejších majitelů. Na prohlídku je však lépe si vstupenky předem rezervovat: http://www.adolfloosplzen.cz.
Máme zde ještě další židovské památky – dvě synagogy a při výjezdu z města směr Praha – proti ústřednímu hřbitovu je nový židovský hřbitov. Stará synagoga je v centru města – nachází se ve vnitrobloku se vstupem ze Smetanových sadů. Je nově zrekonstruovaná, je možné si ji prohlédnout a pořádá se tam i řada kulturních programů, stejně jako ve Velké synagoze. Tu přehlédnout nemůžete, když náměstí Republiky opustíte západním směrem – Prešovskou ulicí. Je to největší synagoga v Čechách, druhá v Evropě a třetí ve světě (po jeruzalémské a budapešťské). Samozřejmě je možná i prohlídka této nádherné stavby: http://www.pruvodce.com/synagogaplzen/. Stará synagoga je přístupná ve stejné době, která je uvedena na stránkách Velké synagogy.
Plzeň je známá jako nejen jako průmyslové město (známé Škodovy závody byly založeny již r. 1859), ale také jako pivovarnické město. Již r. 1295 získalo várečné právo. Postupem času vařili pivo téměř všichni zámožní obyvatelé. Protože však pivo nebylo nejlepší kvality, byl r. 1839 založen Měšťanský pivovar, ve kterém r. 1842 uvařil svoji první várku piva bavorský sládek Josef Groll. Právě tento pivovar se proslavil pod názvem Prazdroj. R. 1869 byl v Plzni založen První plzeňský akciový pivovar, později známý jako Gambrinus. V současné době se pivo v Plzni vaří v řadě minipivovarů – v Černicích je pivovar Purkmistr, téměř v centru města je pivovar Groll, pivovar U pašáka a naposledy byl otevřen pivovar Beer Factory. V Plzni však můžete ochutnat i piva z okolí Plzně, na Borech má svoji restauraci pivovar U Bizona z Čižic, kousek blíž do města ji má chudenický pivovar Stará škola a téměř v centru dobřanský pivovar Modrá hvězda. A téměř v centru je Pivotečka, kde se denně točí deset druhů piv nejen z českých minipivovarů, ale i ze zahraničí. Nemohu popsat všechny hospody a restaurace v Plzni, ale mezi nejstarší a nejznámější v centru města patří nejstarší plzeňská restaurace u Salzmannů a restaurace Na Parkánu, která vznikla v blízkosti bývalých hradeb a je propojena s Pivovarským muzeem.
To už jsem se dosala k muzeím. Kromě Zpč. muzea tady máme i Národopisné muzeum, Muzeum církevního umění, Muzeum loutek, Muzeum strašidel, Muzeum knihtisku a galerie města Plzeň.
Plzeň žije samozřejmě i kulturou. Divadlo se zde hrálo již koncem 18. století. První české divadelní představení se zde odehrálo r. 1818. Hrálo se ve velké síni radnice, ale také v hostincích. První kamenné divadlo bylo postaveno r. 1832. První české představení se odehrálo až 18. ledna 1835. R. 1869 bylo postaveno v Goethově ulici německé divadlo, později známé jako Malé divadlo. Povolení ke stavbě nového divadla bylo vydáno v lednu 1899, dnešní secesní Velké divadlo bylo otevřeno v září 1902. Vzhledem k tomu, že Malé divadlo bylo v havarijním stavu, byla nedaleko adaptována budova kina Universita a r. 1965 tam bylo otevřeno Komorní divadlo, kde se však hrály pouze činohry a operety. O rok později bylo Malé divadlo uzavřeno a o dalších jedenáct let zbouráno. Ani Komorní divadlo však nebylo řešení trvalým. V rámci projektu Hlavní město kultury, které město v r. 2015 vyhrálo, byla v letech 2012 – 2014 postavena nová moderní budova Nové divadlo, jehož součástí je i Malá scéna. Provoz Komorního divadla byl ukončen.
V Plzni byly ještě i další scény, např. i Divadlo M. Horníčka, které však musely být uzavřeny. Jediné které přetrvává, i když v jiných prostorách, je loutkové divadlo Alfa, které je však využíváno i pro další účely.
Chtěla jsem napsat o Plzni jen krátkou zprávu, ale ono to nejde. Tady je tolik zajímavých míst. A nejen v Plzni.
Zajímavé je i okolí. Okolo vlastně pěti plzeňských řek vede pět naučných stezek, které se postupně otevíraly. Město k nim vydalo i nádherné příručky, které už jsou nejspíš rozebrané. Stezky vedou údolím Radbuzy, údolím Berounky, údolím Mže, údolím Úslavy a údolím Úhlavy. 
Tím, že město leží v ďolíku, nechá vyrazit na tři rozhledny – Sylván, Krkavec, Chlum a na zříceninu hradu Radyně, která je také na mapě označena jako rozhledna.
V létě je možno se koupat v některém z rybníků, které jsou na severním okraji města. Nejstarší z nich je Velký bolevecký rybník (Bolevák), který byl založen r. 1460 a který patří k nejvíce navštěvovaným vodním plochám v Plzni. Kvalita vody se tam pravidelně kontroluje a lze říci, že patří asi k nejčistším plzeňským rybníkům. Oblíbený je i Kamenný rybník (Kameňák), i tady je v sezóně otevřená restaurce. Díky výluhům z rašelinišť je voda zbarvena do hnědočervena. Možnost občerstvení je i u Šídlovského rybníka (Šídlováku), kde točí dokonce i Chodovar. Dalším přírodním místem ke koupání je Senecký rybník (Senečák). Tam si však občerstvení musíte donést sami.
Pokud přijedete do Plzně s dětmi, tak je nezapomeňte vzít do naší zoologické zahrady. Líbit se tam bude i dospělým, nejen proto, že je spojena s botanickou zahradou. Je tam velké množství různých druhů zvířat a je skutečně moc hezky udělaná. Patří mezi ZOO, které mají obrovskou návštěvnost. Více se dozvíte na http://www.zooplzen.cz/o-nas/poslani-zoo/.

Pokud máme návštěvu a pohybujeme se v centru města, tak většinou zajdeme na oběd do Jadranu (Bezručova 9), kde dobře vaří, je tam prima obsluha, točí tam několik druhů piv (bohužel ne z minipivovarů), ale mohou nabídnout i výborné víno.

Jako plzeňák nemohu vybrat, kde se mi nejvíc líbilo. Často mi stačí jen projít se po náměstí a jsem spokojená. Doporučit však určitě mohu Loosovy interiéry. Ty jsou fakt asi unikátní.

Na náměstí Republiky je infocentrum, které je otevřeno sedm dni v týdnu, kde vám nabídnou mapku Plzně a určitě poradí, kam se zajít podívat. Je mi jasné, že všechny zajímavé věci jsem sem napsat nemohla. Zjistila jsem, že když chodím jako turista, tak fotím a fotím. Z Plzně však tolik fotek nemám (nebo je nemohu najít). Budu to muset časem nafotit a doplnit.

Také se můžete nechat inspirovat následujícími stránkami: