Po parních železnicích Saska

Žitavské hory ukrývají jeden atraktivní příklad

Německá spolková země Sasko, s níž Česko přímo sousedí, láká návštěvníky m. j. na originální turistický produkt, nazvaný Cesta po parních železnicích v Sasku. Je mimořádně přitažlivý nejen pro zanícené fanoušky „ocelových ořů“ na kolejích, ale zaujme i rodiny s dětmi i další příznivce. Na území Saska je lokalit, které si lze prohlédnout a současně si užít projížděk historickými železničními soupravami, taženými zpravidla parními lokomotivami, udržovanými v perfektním stavu, neobvyklé množství. Mimoto není nutné omezit se jen na objekty železniční, ale můžeme objevovat a obdivovat i řadu památek, přírodních půvabů, či využít příležitostí k zábavě, rekreaci či sportu, nacházejících se v jejich blízkosti.

Příkladem takové destinace je okolí Žitavy (Zittau), ležící na trojmezí Česka, Polska a Německa. Leží v okouzlujícím prostředí přírodního parku, kde nechybějí ani klimatické lázně. Snadná dosažitelnost (např. z Prahy jen 130 km) činí z tohoto cíle pro nás nabídku velmi zajímavou, k naší škodě dosud relativně neobjevenou a nedoceněnou…  

Výlet za krásami Žitavských hor je ideální spojit s projížďkou Žitavskou úzkokolejkou. Ta tudy jezdí v pravidelném provozu. Historické vlakové soupravy vyjíždějí z Žitavy, v minulosti obchodního centra vzkvétajícího do té míry, že si vysloužila přízvisko „bohatá“. Ostatně bohatou Žitava zůstává dodnes, i když bohatství se více přesunulo do oblasti kulturních a muzeálních hodnot. Např. tzv. Žitavské postní plátno, pocházející z roku 1472 je naprosto jedinečnou ilustrací, v devadesáti obrazech popisující vývoj vztahů boha a lidstva. Centrum města pak přiláká k objevování půvabu křivolakých uliček s obchůdky, pobízejícími k nákupu – třeba dobrot, či suvenýrů.

Celková délka úzkokolejky činí16 km, je ozdobena několika zajímavými stanicemi. Nedaleko zastávky Olbersdorf seč můžeme nechat přilákat jezerem, vzniklým zatopením někdejšího povrchového dolu. Dnes je oblíbeným místem pro odpočinek, zábavu a další zážitky, např. sportovní nebo gastronomické. Vždyť poznávání místních jídel a pití kdekoli v cizích zemích náleží mezi cestovatelské objevy. U jezera je možné půjčit si loďku, bezprostředním okolím také vede řada dobře značených cyklostezek v délce od 4,5 až po 10 km. Pokud by se nám tu zalíbilo, je k dispozici i dobře vybavený kemp.

Za stanicí Bertsdorf, ležící přibližně v polovině trati, se koleje rozdvojují. To návštěvníkům umožňuje spatřit na železnici velmi zřídka viditelný jev: zdvojený – paralelní výjezd parních vlaků v pravidelném provozu. Jedna větev kolejí pokračuje odsud pod ruiny hradu a klášter Oybin. Ten založil císař a král Karel IV. v době, kdy Horní Lužice patřila k Čechám. Po druhé větvi kolejí se dostaneme do malebného sídla Jonsdorf, které si právem přisvojuje označení klimatické lázně. Obě konečné stanice úzkokolejky jsou ideálními východisky k výletům za lákadly v okolí. Vyrazíme-li od nádraží Oybin vzhůru ke hradu, neopomeneme vstoupit do kostelíku, pozoruhodného tím, že jeho podlaha se směrem k oltáři svažuje, kopírujíce tak tvar skály, na které stojí. Naprostá většina návštěvníků Oybinu neodolá nabídce využít služeb tzv. Oybiner Expressu. Jde o pestré vláčky, které vyvezou turisty k většině vyhlídek a pozoruhodných míst v okolí. Na některých z vrcholů nás přivítají restaurace, kde si užijeme místních specialit. Pro děti je u nádraží k dispozici i hřiště, vybudované ve stylu železnice. V klimatických lázních Jonsdorf nás zaujme především lázeňský park, v případě nevlídného počasí pak tzv. Motýlí dům, poskytující nevšední setkání s přírodou. V obou lokalitách zvou k očerstvení i věhlasné cukrárny, proslulé zejména v létě vyhledávanými vynikajícími zmrzlinami.

Úzkokolejka v Žitavě je vzorkem, jak atraktivní mohou být zážitky z programu Cesta po parních železnicích v Sasku. Tato spolková země se chlubí, že je zemí železnic. Na webu parnizaziteksasko.cz najdeme celý obsah této nabídky. Atraktivních míst na trase je tu vyjmenováno celkem jedenaosmdesát. To by bylo, abychom si nevybrali…

                                                                                                                            Miroslav Navara