Po stopách osobností Českého Meránu

Turistické cíle • Zajímavost

1. Mistr Jan Hus. • Fotografie (12) • Foto: jokabuki

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

2. Pohled na zbytky hradu Zvěřince.

3. Zde stávala památná Husova lípa v Úklidě.

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Výšlap po stopách, jež zanechali v našem kraji významní lidé, na něž bychom neměli zapomenout.

Mistr Jan Hus
Místa, údajně spjatá s pobytem našeho národního mučedníka, je ves Úklid a zdejší památná lípa. Dále pak hrad Zvěřinec.
Mistr Jan Hus pobýval dva roky mimo Prahu. V té době, bohužel písemně nedoložené, snad pobýval u svého příznivce, rytíře Václava ze Zvěřince. Čas, který mohl na Zvěřinci strávit, je vymezen červencem a listopadem r. 1413.
Jedinými důkazy jsou lípy a kameny na Sedlecku a Sedlčansku pojmenované po Husovi. I jeho dobrý přítel, mistr Jan z Rejštejna, který s ním jel do Kostnice na jednom voze, farářoval v té době v Petrovicích a Vrchotových Janovicích. Důkazem by také mohlo být, že ke stížnému listu se připojil nebývale velký počet šlechticů z našeho kraje.

Karel Hynek Mácha
Český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih.
Básníkův praděd Matěj Mácha se objevuje v Měšeticích r. 1746 jako nájemce panské hospody. Antonín, básníkův otec se vyučil mlynářem v Luckém mlýně v Prčici. 16. listopadu 1810 se narodil syn Ignác (česky Hynek) Mácha. Ačkoliv rodina žila v Praze, byli všichni vedeni v knihách poddaných vysokochlumeckého panství mezi příslušníky vsi Měšetic v oddíle "Nájemníci a podruzi".
O prázdninách mladý Mácha odjížděl na venkov, do otcova rodného sedleckého kraje. Pobýval u chudých příbuzných v Měšeticích. Ví se o prázdninových pobytech v r.1828 a 1829, ale je pravděpodobné, že tu pobýval už v dětství. Napovídají tomu stopy v Máchově díle.

Prokop Chocholoušek
Český spisovatel, novinář a vlastenec. Ve své době byl řazen mezi přední české spisovatele.
Narodil se roku 1819 v Sedlci čp. 31, v Dlážděné ulici, kde je dnes umístěna pamětní deska. V revolučním roce 1848 se postavil do nejradikálnějšího tábora. Byl proto vídeňskou vládou, podobně jako Karel Havlíček a další novináři, pronásledován. Na sklonku života pobýval u přítele faráře Antonína Fikara v Nadějkově, kde také zemřel a je tu pochován.

Ing. Dr. Jaroslav Spirhanzl-Duriš
Půdoznalec, spisovatel a malíř. Narodil se roku 1889 v Sedlci v Jetřichovické ulici, dnes je tam pamětní deska. Vypracoval se na jednoho z předních českých odborníků půdoznalectví. nikdy nezapomínal na rodný kraj. V meziválečném období byl už vyzrálým spisovatelem a zároveň zručným kreslířem. Obojí uplatnil např. v Habartově Sedlčansku, Sedlecku a Voticku. Pro II. díl (1928) složil úvodní báseň Domove, buď pozdraven a v textu jsou použity jeho akvarely a perokresby. Popularitu mezi turisty i rodáky získal průvodcem Za krásami Českého Meránu (1934). Byl členem spolku rodáků a přátel Sedlce v Praze po celou dobu jeho existence. Spirhanzlovo kreslířské a malířské nadání se zvláště projevilo v publikaci Staré jihočeské chalupy.