Jak již bylo kolikrát řečeno, tak Česká Skalice je se spisovatelkou Boženou Němcovou tak úzce spojena, že si nikdo toto město bez ní neumí představit, ale dříve tomu bývalo jinak. Vždyť jen vybudování pomníku této velké literátky trvalo dlouhou dobu, i když první neurčité nápady se začaly objevovat již krátce po její smrti 21. ledna 1862, ale jak to tak bývá, osobní spory a politická pozadí dokážou cokoliv zhatit, když se skutečně chce.
S úmyslem vybudování pomníku této výrazné osobnosti české literatury přišli nakonec roku 1879 pokrokoví studenti z Českoskalicka. Rozhodující slovo mezi nimi měl maloskalický rodák Václav Řezníček, pozdější ředitel knihovny Národního muzea a spisovatel. Tehdy čeští akademikové sebrali ve Skalici první příspěvek ve výši 40 zl. K nim se v následujícím roce přidružilo vlastenecké učitelstvo náchodské jednoty „Komenský“ s příspěvkem 25 zl.
Komitét pro jeho postavení byl založen 2. září 1883 (některé prameny hovoří o roku 1882). Valnou hromadou zvolený výbor měl první schůzi 9. října téhož roku, kdy byl předsedou komitétu zvolen JUDr. Valerius Hübschmann, zdejší notář a starosta Čtenářské Besedy a Sokola, místopředsedou Josef Bartoníček, majitel hostince a městský radní, jednatelem Jan Poličanský, ředitel obecných škol a pokladníkem Hynek Bíl, majitel obchodu a městský radní. Protektorem byl zvolen bývalý poslanec českého zemského sněmu MUDr. Augustin Kordina, v letech 1861-1888 starosta České Skalice. Komitét tehdy čítal 17 zakládajících členů s ročním příspěvkem 10 zl. (město Česká Skalice přistoupilo se 100 zl.), 10 přispívajících členů s ročním příspěvkem 2 zl. a 19 činných členů. Následně se též rozběhlo získávání potřebného finančního obnosu a peníze přicházely opravdu ze všech stran Čech, Moravy i Slezska. Nastalo též hledání vhodného místa k umístění pomníku. 14. listopadu 1884 bylo na schůzi výboru komitétu oznámeno zástupci města, že Česká Skalice povolí, aby byl pomník postaven na náměstí. Ke 14. listopadu 1885 měl komitét jmění ve výši 1 521 zl. 70 kr. Za součinnosti s náchodskou učitelskou jednotou „Komenský“ se nakonec podařilo v roce 1888 shromáždit více než 1 900 zl., takže mohlo být přikročeno k jeho vybudování.
Zhotovením pomníku byl pověřen Moric Černil, profesor c. k. odborné školy sochařské v Hořicích. Ten ho vytvořil tak, že na podestu umístil masivní středový sokl s předním bronzovým reliéfem s výjevem z „Babičky“ a zadní mramorovou pamětní deskou, na níž můžeme číst toto: „Z vděčnosti za osvědčenou lásku k vlasti v dobách trudných věnuje Komitét Boženy Němcově v Č. Skalici 15. 8. 1888.“ Po jeho stranách situoval mírně nadživotní sochy, vlevo sedícího chlapce s rohem hojnosti v levé ruce a s pochodní v pravé ruce a vpravo sedící dívky v kroji, která v levé ruce drží otevřenou knihu a v pravé vztyčené ruce třímá vavřínový věnec. Na středový sokl byl navíc vztyčen válcový sloup, který je v horních 2/3 žlábkovaný a ukončený dórskou hlavicí, nad níž je busta Boženy Němcové. Ta byla zhotovena z mramoru, zbytek pomníku je z hořického pískovce.
Slavnosti odhalení pomníku se uskutečnily 14. a 15. srpna 1888. Zúčastnilo se jich na 5 000 lidí z celých Čech a Moravy. Přítomny byly též děti Boženy Němcové - prof. Karel Němec z Tábora a Bohdana Němcová, učitelka z Jičína. 14. srpna 1888, v předvečer slavnosti, bylo sehráno v Bartoníčkově hotelu slavnostní představení veselohry Františka V. Jeřábka „Cesty veřejného mínění“, kterému předcházela kantáta Karla Bendla pro smíšené hlasy v podání pěvecké jednoty „Bendl“ v České Skalici. Po představení byla volná taneční zábava v obou Besedách a hostincích pánů Bartoníčka a Ansorgeho. Druhý den byl uspořádán slavnostní průvod od hasičského skladiště a panské pily k pomníku na náměstí, kde se následně uskutečnilo jeho slavnostní odhalení. Slavnostní řeč měl tehdy Josef Václav Frič. O malé pohoršení se postaral jaroměřský purkmistr Vodák, který řekl, že se nemají oslavovat mrtví, ale živí vlastencové, a proto provolal slávu Františku Ladislavu Riegrovi a poté položil věnec na zem. Po položení věnců odevzdal předseda komitétu Jan Bartoníček pomník starostovi města Josefu Honzů, který jej do správy a opatrování obce přijal a jeho ochranu slíbil. Po slavnosti se konal odpolední koncert a večer u Bartoníčků velký ples. Komitét v sestavě: předseda Jan Bartoníček, náměstek Vilém Volf, pokladník Ondřej Grul a jednatel Jan Poličanský ukončil svoji činnost v roce 1890, kdy zveřejnil, že v České Skalici bylo celkem vybráno 1 473 zl. 21 kr., z ciziny došlo 550 zl. 38 kr. a ze zábav a vstupného při slavnosti odhalení bylo odvedeno 585 zl. 16 kr. Celkem tedy komitét získal 2 608 zl. 75 kr., z čehož na pomník bylo vydáno 1 986 zl. 63 kr. a na slavnost odhalení 268 zl. 31 kr.
V následujících letech byl pomník cílem řady pietních oslav (4. února 1940 v rámci 120. výročí narození, 4. února 1980), z nichž se nakonec stala přímo tradice (viz
https://www.ceskaskalice.cz/o-ceske-skalici/fotogalerie/akce-ve-meste/rok-2023/ucteni-pamatky-bozeny-nemcove-2136cs.html). Několikrát byl též vyčištěn a opravován, např. v roce 1902 a roku 1988 (zrenovován u příležitosti 100. výročí odhalení nákladem 27 000 Kčs) a v roce 2004 (oprava v hodnotě 236 000 Kč). Od 28. února 1964 je pomník navíc památkově chráněn, když byl zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz
https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-bozeny-nemcove-16301347). Posledních úprav se dočkal pomník se svým okolím v rámci revitalizace Husova náměstí, jehož I. a II. etapa proběhla v letech 2020-2023 (viz
https://www.speldasro.cz/reference/revitalizace-namesti-ceska-skalice-i-a-ii-etapa).