Pomník knížete Karla Egona II. z Fürstenbergu na Křivoklátě.
Turistické cíle • Památky a muzea • Pomník
Za Karla Egona II. z Fürstenbergu dosáhlo Křivoklátsko vrcholu svého rozkvětu. Kníže obratně těžil z přírodního bohatství svého panství – především obrovských zásob dřeva ve zdejších lesích a vydatných ložisek železné rudy - což mu umožnilo mimo jiné rozšířit panství o několik vesnic, vybudovat síť kvalitních silnic a v neposlední řadě investovat do nákladné obnovy požárem zničeného hradu Křivoklátu. Součástí Fürstenbergovy politiky, směřující k zajištění trvalé prosperity panství, bylo i sociální zajištění knížecího personálu a podpora jeho vzdělanosti. Úctu, kterou si kníže osvícenou správou Křivoklátska vydobyl, vyjádřili po jeho smrti zaměstnanci panství ojedinělým způsobem – svému „chlebodárci, v celém okolí nezapomenutelnému,“ věnovali monumentální, čtrnáct metrů vysoký pomník.
Kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu přispěl svou podnikavostí také k objevu světoznámých křivoklátských nalezišť zkamenělin trilobitů. Objevitele nalezišť, francouzského inženýra Joachima Barrande, totiž na Křivoklátsko přivedla práce na stavbě Koněspřežní železnice z Prahy do Plzně, kterou z velké části financoval právě kníže z Fürstenbergu.