Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích.
Turistické cíle • Památky a muzea • Pomník
Pomník Přemysla Oráče najdeme na okraji obce Stadice nedaleko města Ústí nad Labem. Pomník stojí právě na místě, z kterého měl být povolán kněžnou Libuší Přemysl Oráč- zakladatel slavného rodu Přemyslovců- na Pražský Vyšehrad. Ve chvíli, kdy přijeli Libušiny poslové do Stadic pro Přemysla, Přemysl právě oral pole- pole bylo později pojmenované Královské. Podle pověsti na místě, kde Přemysl zarazil lískový prut do země (prutem dirigoval zapřažené voli), později vyrostl lískový keř, o který se obyvatelé Stadic starali a oříšky z něj byly dodávány na Pražský hrad. Později se ale péče o lísku zanedbávala, až někdy na začátku 19. Století úplně zašla.
Pomník na památku povolání Přemysla Oráče nechal na Královském poli postavit v roce 1841 hrabě Nostic architektem F. Staumannem. Na pomníku jsou zobrazeny reliéfy zobrazující příjezd Libušina poselstva a příchod na Pražský Vyšehrad. Reliéfy vytvořil Pražský sochař Josef Max. Na vrcholu pomníku se nachází železný pluh zpodobňující pluh, kterým Přemysl Oráč v době příjezdu poselstva oral.
Místo, na kterém pomník stojí, je celoročně dobře přístupné. Lze se sem dostat po silnici od Ústí nad Labem do Řehlovic, nebo po dálnici D8 (kousek od pomníku se nachází dálniční sjezd směrem od Ústí nad Labem). Lze se sem dostat i po železnici po trati číslo 131. Vystoupíme přímo na zastávce Stadice.
Na závěr článku. Královské pole i s pomníkem bylo v roce 1962 Československou vládou vyhlášeno za národní kulturní památku.
Nedaleko Stadic na Královském poli stojí pomník Přemysla Oráče. Pomník nechal postavit v roce 1841 kníže Rienecke, a to podle návrhu architekta F. Staumanna s reliéfy od Josefa Maxe. Pomník Přemysla Oráče u Stadic tvoří Přemyslův pluh na mohutném kvádru zdobeném reliéfy, které zachycují scény z pověsti. Ta vypraví o tom, jak pracoval Přemysl Oráč na tomto poli v době, kdy ho přijeli vyzvednout Libušini poslové. Ti měli za úkol ho přivézt na Vyšehrad, kde usedl Na Knížecí stolec a společně s kněžnou Libuší tak založili rod Přemyslovců. Podle odborníků na historii jde však o pozůstatek mnohem staršího indoevropského mýtu, který se v různých obměnách objevuje u mnoha národů.