Putování za mechanickými závorami- díl 1.
Rozhodl jsem, že zdokumentuji mechanické závory na železnici. Je to hlavně z toho důvodu, že už hojně ubývájí, protože se nahrazují automatikou. Mizí i z několika dalších důvodů, například z úspory zaměstnanců dráhy, protože tyto mechanické závory se musí obsluhovat člověkem, a to klikou buď z nádraží, domku u tratě či přímo na samotných závorách a další důvod je modernizace přejezdů.
Pár menších technických údajů- jedná se povětšinou o mechanické závory z předzváněčem (u původních závor se nenachází světelná signalizace), před několika lety se k mechanickým závorám z důvodu bezpečnosti začala doplňovat světelná signalizace a to hlavně na přejezdech křížících hlavní silniční tahy, například v Zahrádkách u České Lípy ( zde už mechanické závory dnes nejsou). Začal jsem tedy jezdit po místech, kde tyto mechanické závory ještě jsou.
V tomto prvním díle píši o závorách na traťových úsecích mezi Řetenicemi, Lovosicemi, Litoměřicemi a Českou Lípou. Moje první cesta vedla k dvojím mechanickým závorám v obci Žim (traťový úsek Řetenice- Lovosice). Dalším cílem byly závory v obci Žalhostice (traťový úsek Lovosice- Litoměřice)- zde se nacházely do března 2022, kdy byly zrušeny, taktéž dvakrát a to na obou stranách, tedy na lovosické a litoměřické-, potom se nacházely závory tohoto druhu v Horní Řepčici ( traťový úsek Litoměřice horní nádraží- Úštěk)- zde byly závory doplněné ještě výstražným textem na tabulce, též ovšem zrušeny v březnu 2022.
Další závory v městě Úštěk ( traťový úsek Úštěk- Česká Lípa). Zde se opět nacházejí ve na dvou místech. Zdejší závory jsou ovládány dvojím způsobem od domku u tratě, zvaného stavědlo - malé blíže k nádraží jsou ovládány přímo klikou na jedné závoře, druhé jsou ovládány ze stejného místa ( tedy ze stavědla u trati) klikou přes drátovody vedené od závor.
Poslední mechanické závory se nacházely ještě nedávno v Blíževedlech, Stvolínkách a Zahrádkách u České Lípy, ty už ovšem byly nahrazeny plně automatikou. Proto už dnes nikdo ze zaměstnanců dráhy neobsluhuje zdejší staničku (Zahrádky). Je to škoda, že už tu nikdo neobstarává květiny, které tu dříve byly a dělaly lidem radost. Podobný osud této staničky pravděpodobně čeká i staničku Žim, kde už se delší dobu proslíchá, že zdejší mechanické závory budou taktéž zrušeny. no uvidíme, je to škoda, ale v rámci modernizace a úspory zaměstanců dráhy, jak už jsem na začátku psal, moc dnů temto unikátům nezbývá.
Na závěr tohoto prvního cestopisu za mechanickými závorami : Většinu putování jsem uskutečnil na bicykly- jako vášnivý cyklista- a párkrát jsem se svezl i vlakem. Další cestopis o mechanických závorách si můžete přečíst v druhém díle, Putování za Mechanickými závorami- díl 2.