Poreč – Velký římský chrám / Martův chrám (Veliki rimski hram / Marsov hram)
Turistické cíle • Památky a muzea • Trosky
Mezi mnohými památkami, které chorvatské město Poreč svým návštěvníkům nabízí, nechybí ani ty antické. Většinu z nich najdeme v těsné blízkosti náměstí Marafor, které bývalo v dobách „pravěkých“ nazýváno Forum romanum. A je sice pravdou, že se zbytky zdejšího antického města asi nikdy nestanou hlavním důvodem, proč Poreč navštívit, ale za vidění rozhodně stojí. Koneckonců zdejší Velký římský chrám bývá označován za vůbec největší stavbu tohoto typu na Istrii. Proto také dostal název Veliki hram. Ten druhý název už je trošku diskutabilní. Podle jedněch odborníků byl tento chrám zasvěcen bohu války Martovi, podle jiných zase svaté, pardon kapitolské, trojici, tedy nejvyššímu božskému triumvirátu Jupiter, Juno a Minerva. Těžko určit, který názor je ten správný. Bůh Jupiter sice byl sice ten nejvyšší, úlohu jeho choti si také nikdo zpochybňovat nedovolí, ale války se bojí snad úplně každý a název náměstí Marafor, pyšnícího se dodnes částí původní antické dlažby, také jistě nevznikl jen tak pronic zanic …
V každém případě je škoda, že se z této velkolepé stavby, občas nazývané také Kapitolský chrám, dochovaly do dnešních dnů víceméně pouhé ruiny. Vidět zde můžeme pozůstatky chrámového sloupoví, zdobných hlavic a štítů. Ty, spolu se základy a částí obvodové zdi, dokumentují, jaká že na tomto místě stávala ohromující stavba. Předpokládá se přitom, že chrám byl postaven v 1. století našeho letopočtu a z fóra se do něj vstupovalo po monumentálním kamenném schodišti. S největší pravděpodobností stál na vysokém stupni, tzv. stylobatu, a zdobily jej čtyři kanelované (drážkované) korintské sloupy na zadní straně a šest obdobných, sedmnáct metrů vysokých, sloupů průčelních. Jednalo se tedy současně o tzv. amfiprostylos a hexystylos.
Podle zachovaných zbytků je zřejmé, že tento chrám, úmyslně postavený na nejvyšším bodě fóra i celého „porečského poloostrova“, měl dvě stejně velké části, tedy sloupovou předsíň a samotnou svatyni, tedy cellu. Chrámová budova byla z vnější strany 33 metrů dlouhá a 23,5 m široká. Vnitřek svatyně byl rozdělen – vždy dvěma pilíři na každé straně - do tří částí, ve kterých byly pravděpodobně umístěny sochy božstev. Do celly se vstupovalo portálem, jehož fragmenty se zachovaly dodnes.
Velký chrám byl – podle nápisu, vytesaného na vlysu z jeho průčelí - vybudován za vlády císaře Vespasiana, což celou stavbu datuje do období let 69 až 79. Ve stejné době se také z původního římského vojenského tábora stalo oficiálně město Parentium.