Potok Smrečianka v Západních Tatrách
Turistické cíle • Příroda • Potok
Všechny potoky pramenící na jižní straně Západních Tater jsou pravostrannými přítoky Váhu. Jedním z nich je i Smrečianka. Pramení v nadmořské výšce 1.670 metrů jihozápadně od Žiarského sedla (1.917 m n. m.), které se nachází mezi vrcholy Plačlivé (2.126 m n. m.) a Smrek (2.089 m n. m.).
Nejprve Smrečianka prudkým spádem stéká ke Žiarské chatě. Pod ní přibírá z pravé strany Šarafiový potok, který se ve své střední části mění ve vícestupňový Šarafiový vodopád. Dál Smrečianka protéká Žiarskou dolinou, nejprve otevřeným terénem, po pár stech metrech ji skryje les. Potok si drží stále svůj jižní a jihozápadní směr a postupně přibírá zprava z Kozích hřbetů (Kozie chbty) i zleva ze západního svahu Barance bezejmenné potůčky. V ústí Žiarské doliny potom přijme delší pravostranný přítok z doliny Lučivník. Přítok pramení pod vrchem Široká (1.890 m n. m.). Pod soutokem, již v širším korytu, Smrečianka opouští Tatranský národní park a přitéká do Liptovské kotliny. Protéká podtatranskými obcemi Žiar a Smrečany, kde se do ní vlévá pravostranný potok Vrbička. Ve svém závěru Smrečianka zanechává na levém břehu vísku Vitášovce a na pravém zalesněný vrch Háje (747 m n. m.). V Okoličném, které je dnes již součástí Liptovského Mikuláše, se Smrečianka v nadmořské výšce 597 metrů vlévá do řeky Váh., tvoří tak jeho pravostranný přítok.
Potok Smrečianka měří od pramene po své ústí do Váhu celkem 18 km. Při této délce steče 1.073 výškových metrů. Průměrný spád tedy činí 5,96 %. Průměrný roční průtok Smrečianky se udává 0,845 m3/ s. Okamžitý průtok je proměnlivý. Nejmenší uvidíte v létě za sucha, naopak největší při Jarním tání sněhu. To potok ukazuje svoji dravost a sílu.