Prachatice – Písecká (Dolní) brána

Prachatická městská Dolní neboli Písecká brána je součástí středověkého hradebního systému obklopujícího od 14. století historické jádro města. Jedná se o goticko – renesanční fortifikační stavbu z počátku 15. století, která prolamuje ucelený prstenec parkánové hradby, pocházející ovšem z II. čtvrtiny století šestnáctého.

Jediná dochovaná (Horní brána zvaná Pasovská neexistuje již od roku 1859) městská brána v Prachaticích je od května roku 1958 chráněnou kulturní památkou jakou součást opevnění tvořeného dále obnovenými baštami a třemi pásy hradebních zdí. Od října 1981 je Písecká brána rovněž součástí Městské památkové rezervace. Vlastníkem brány je město Prachatice.

Současná podoba Dolní brány, jejíž vnější část „okupují“ výstavní prostory Galerie Dolní brána, pochází z období okolo roku 1527. Před samotným vstupem do města byla tehdy vybudována masivní hranolová věž zakončená atikovým cimbuřím s nárožními vížkami. V roce 1569 byla brána doplněna o exteriérovou výzdobu, ze které se do současnosti dochovaly heraldické pětilisté růže v nikách atiky a průčelní zobrazení rožmberského jezdce, nad nímž se vznáší genius s latinským nápisem, který oznamuje, že „Staré chválíme, ale ve své době žijeme“. Vidět zde můžeme i další latinský nápis nad průchodem. Ten sděluje „Pověst odmění veliké námahy. Po smrti poroste sláva Rožmberků. Tato ozdoba potrvá na věky“.

Nad průchodem jsou umístěna kola kladek, kterými původně procházely řetězy padacího mostu. Kamenné dělové koule v průčelí brány údajně použili Žižkovi husité při dobývání města v roce 1420. Na své místo však byly zazděny až později.

Celá brána, která se nachází na krátké ulici Dolní brána (č. 26), spojující Kostelní a Malé náměstí, byla naposledy restaurována v letech 2007 až 2008.