Praděd - nejvyšší hora Moravy v zimě i v létě

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Rozhledna

V zimě je tady pořádná dlouhotrvající sněhová nadílka, v létě zde zase fouká svěží vítr. Řeč je o hoře Praděd, která je se svou výškou 1492 metrů nejvyšší horou Moravy a pátou nejvyšší horou v České vysočině. Praděd má nejdrsnější podnebí na Moravě, protože průměrná roční teplota je zde pouhých 0,9 stupňů Celsia, což jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži v zimě i v létě. Zatímco v zimě jsme využili jediného dostupného dopravního prostředku, čili běžeckých lyží, v létě jsme sem v pohodě došli pěšky po pohodlné asfaltové cestě. I díky této snadné dostupnosti sem hlavně v létě míří spousta turistů, kterých jsme potkávali v obou směrech mraky.

Náš výstup Na Praděd začal vlastně již zaparkováním auta na parkovišti Hvězda, které se nachází nad Karlovou Studánkou. Po 40 minutách čekání jsme autobusem vyjeli na Ovčárnu, odkud jsme se již po svých vydali vzhůru za symbolem Pradědu, čili vysílačem, který zde stojí od roku 1970 a v jehož útrobách jsme našli občerstvení i úkryt před větrem. I v létě to zde pěkně fouká. Naštěstí nám přálo pěkné počasí a již po cestě Na Praděd po asfaltové silničce jsme mohli obdivovat krásy přírody Jeseníků - např. Petrovy Kameny nebo přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Pomalým krokem s přestávkou na jídlo jsme nahoru došli asi za 1,5 hodiny.

V zimě to bylo na běžkách horší - počasí se zde opravdu mění každou chvíli. Ale to jsme kolem Pradědu pouze projeli, když jsme několikrát sjížděli na lyžích na horskou chatu Švýcárna.

Když jsme dorazili na samotný vrchol Pradědu, zašli jsme do bufetu, kde jsme dostali razítko a pak jsme vyjeli výtahem do výšky 73 metrů na vyhlídku ve věži vysílače. Z vyhlídkové terasy byl nádherný kruhový rozhled nejen po Jeseníkách, dokonce byla vidět Sněžka. Za zvlášť příznivých podmínek je prý vidět až na Krkonoše nebo Vysoké Tatry.

Samotný vysílač je vysoký 162 metrů a slouží také jako meteorologická stanice. Ještě před ním zde ale stávala nádherná kamenná rozhledna, vystavěná v letech 1904 - 1912. Byla moc pěkná, je vidět na třetí verzi turistické známky. Byla to okázalá 32,5 metru vysoká stavba s restaurací a ubytovacími pokoji. Zajímavé je, že pro přílišnou vlhkost nebyly ubytovací prostory nikdy dány do provozu. Rozhledna byla kvůli nevhodnému použití kamene od samého počátku silně poškozována těžkými povětrnostními podmínkami. Obrat k lepšímu nastal po opravách v letech 1926-1934. Přesto však stavba rychle chátrala a přes jednání o její záchranu byla rozhledna od roku 1957 uzavřena pro špatný stav zdiva. V květnu 1959 se rozhledna zřítila.

Dávné předky v blízkosti Pradědu připomíná dnes jen jediná věc. Je jím trojmezní mramorový hraniční kámen z roku 1721 stojící u silnice Na Praděd. Je zdobený znakem řádu německých rytířů, mitrou vratislavských biskupů a žerotínským lvem. Samozřejmě jsme si jej také prohlédli.

Po hodině pobytu na vrcholu Pradědu jsme se vydali zpět na Ovčárnu. Nevyužili jsme možnosti zapůjčení koloběžek a šli dolů opět pěšky. Cesta uběhla rychle a posledním autobusem z Ovčárny jsme se vrátili zpět na parkoviště k autům a jeli na chalupu.

http://www.jeseniky.net/rozhledna-praded