Praha (Nové Město) - kostel sv. Vojtěcha

Novoměstský kostel sv. Vojtěcha patří bezesporu k velmi zajímavým pražským sakrálním památkám. Jedná se o kostel, který vznikl – ještě jako románský – již někdy v průběhu 13. století. Písemně je však poprvé zmiňován teprve v roce 1318. Později se jej dotkla jemná ručka paní Gotiky, baculaté prstíky barokních andílků i zručné prsty samotného Antonína Dvořáka, který si zde svého času vyhrával na varhany. Je přitom zajímavé, že právě v této době – tedy okolo roku 1875 – tady proběhla regotizace presbytáře (a částečně i mobiliáře, např. varhan), kterou realizoval pražský stavitel Benedikt Baroch.

Svatý Vojtěch byl původně farním kostelem samostatné vesnice Opatovice (někdy se ovšem uvádí také osady Zderazské Předměstí nebo V Jirchářích), která byla později začleněna do Nového Města Pražského. Tento kostel byl na konci 14. století přestavěn do podoby gotického dvojlodí a v letech 1671 až 1693 upraven barokně (přístavba kaple sv. Kříže a sakristie). V kněžišti však můžeme i dnes vidět gotické křížové klenby a najdeme tady také velmi vzácnou gotickou sochu Panny Marie Zderazské, pocházející z konce 15. století.

Kostel působí na první pohled velmi nepravidelně a také poměrně nesourodě. Je to dáno hlavně tím, že jeho základ tvoří hlavní loď z poloviny 14. století s jednoduchou sedlovou střechou, ke které se pak postupně doplňovaly nejrůznější přístavky. Zatímco na západě ji zakončuje barokní štítové průčelí se sochou sv. Vojtěcha z konce 17. století, na východě se jedná o pětiboký gotický závěr s opěráky. Vše doplňují dvě barokní kaple, sakristie a farní budova. Na venkovní části kostela najdeme také sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 a dva náhrobní kameny z let 1599 a 1640.

Mobiliář kostela je většinou neogotický, a to včetně Patzoldova hlavního oltáře z roku 1875. Ten zdobí obraz sv. Vojtěcha od Petra Maixnera a sochy Eduarda Veselého. Naproti tomu kazatelna a dva boční oltáře jsou barokní a pocházejí z období okolo roku 1740. Neogotický je také oltář v boční lodi, na kterém trůní již zmíněná polychromovaná dřevěná pozdně gotická socha Panny Marie Zderazské. Za pozornost stojí jistě také cínová křtitelnice z roku 1493 nebo fragmenty gotických fresek, nacházející se pod kruchtou. Také na klenbě hlavní lodi najdeme nástěnné malby, pocházející z I. poloviny 16. století.

Součástí kostela – byť určitě ne nedílnou – je také zděná hranolová zvonice, která je poprvé písemně uváděna až v průběhu 16. století, kdy byla osazena (snad v roce 1540) dvěma velkými renesančními zvony, které další menší zvony doplnily ještě v letech 1611 a 1706. I tato zvonice byla okolo roku 1700 barokně přestavěna, aby ji další úpravy „postihly“ ještě v letech 1737, 1790, 1856 a 1908. Na přelomu 19. a 20. století k ní také byly přistavěny dva sousední domy. Zajímavé přitom je, že základy zvonice zřejmě vznikly současně s kostelem, původně však tato stavba sloužila jako hřbitovní márnice.

Památkově chráněný kostel sv. Vojtěcha na Novém Městě najdeme na adrese Pštrossova 17, tedy mezi Národním divadlem a Tančícím domem. Většinou se do něj dá nahlédnout pouze „přes mříž“, přístupný je v době bohoslužeb, které zde probíhají vždy v neděli v 9,00 hod. a v pondělí, středu a pátek v 19,00 hod.