Praha – Nové Město - Palác Adria

Pokud člověk připustí, že pozoruhodné stavby mohly vzniknout i mimo období středověku, bude jistě potěšen pohledem na monumentální pražský palác Adria. A nic na tom nezmění ani fakt, že již první věta o historii této památky je lehce rozporuplná a přenese nás do doby v podstatě zcela nedávné. Současný novoměstský palác byl totiž postaven v národním – tedy rondokubistickém – slohu, a to italským investorem. Stalo se tak v letech 1922 až 1926 (toto časové rozpětí by asi mělo být o rok až dva kratší, ale různé informační prameny uvádějí všemožné kombinace, vždy se ovšem pohybující v tomto období). Palác najdeme na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy a na jeho místě stály první zděné domy zřejmě již od II. poloviny 14. století.

Tato zděná komerční stavba je dnes všeobecně považována za velmi významnou památku z oblasti moderní architektury a autorem projekčního návrhu, který dal paláci jeho podobu, je architekt Josef Zasche. Svůj velký podíl na tomto projektu má však také jeho spolupracovník, architekt Pavel Janák, který je autorem barevného řešení fasád. Sochařská výzdoba paláce je pak dílem Josefa Malínského, Otto Gutfreunda, Bohumila Kafky, Jana Štursy (monumentální pět metrů vysoké a tři tuny vážící sousoší Mořeplavba), Karla Dvořáka (alegorické postavy Prahy a Terstu a polopostava Otrokyně) a Františka Anýže. Investorem stavby byla italská pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurtá a celá stavba ji přišla přibližně na 40 milionů korun. V letech 1958 až 1959 prošla budova významnou přestavbou, která objekt upravila pro potřeby divadla. Autory přestavby byli architekti Zdeněk Pokorný, Josef Hrubý a František Cubr. Poslední rekonstrukce zde proběhla v letech 1996 až 1997.

Italská pojišťovna Riunione však palác pro své potřeby zakoupila již v roce 1910. Tehdy se jednalo o dvoupatrovou palácovou rezidenci, kterou zde nechal o sto let dříve postavit pasovský biskup Leopold Leonard hrabě Thun. Tento palác však Italové kompletně zbourali a současný palác je tedy novostavbou, zabírající plochu více než 2.000 m2. Vznikl zde architektonický klenot, který připomíná jak italské renesanční paláce se zdobným cimbuřím, tak věžovité pevnostní objekty (těch věží s cimbuřím je zde celkem pět). Reprezentační palác je šestipatrový, podsklepený a s plochou střechou.

V paláci se postupně střídali mnohé instituce, provozovny a kulturní zařízení. Z těch nejvýznamnějších stojí určitě za zmínku Filmový klub, Laterna magika, Divadlo za branou, Kosmetický ústav nebo koncertní kavárna Reunion  (dnes Kavárna Adria). V roce 1989 zde sídlil „hlavní štáb“ Občanského fóra a dnes tady má svou domovskou scénu Heřmánkovo Divadlo Bez zábradlí.