Praha – palácové Zahrady pod Pražským hradem I. (všeobecné informace)
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Odpočinkové místo
Komplex historických palácových zahrad se rozkládá na jižním svahu hradčanského návrší a v podstatě spojuje Pražský hrad s Malou Stranou. A protože jsou dnes historickou památkou se zpoplatněným vstupem, nikoho jistě nepřekvapí, že jejich současným provozovatelem je Národní památkový ústav. Celý tento prostor vznikal do své současné podoby od dob renesance až do 19. století, i když už v období rané gotiky bychom zde nalezly alespoň opevnění, které později posloužilo jako stavební materiál i dokreslující kompoziční prvek, jehož stopy zde nalezneme dodnes. Jedná se určitě o místo, které ve své podobě geniálně kombinuje vzhled užitkových zahrad renesančních šlechtických paláců s barokními květinovými partery, krásnou zdobnou architekturu s přírodními zákoutími, a různé romantické prvky a drobné památky (fontány, schodiště a průchody, gloriety, loggie a sochy) s nádhernými výhledy na naši matičku stověžatou. Koneckonců se nacházíte v jedné z nejkrásnějších částí Prahy, v prestižním místě, které dodnes neztratilo svého genia loci. A na tomto konstatování nic nemění ani fakt, že se autor tohoto článku po palácových zahradách procházel hned na počátku dubna, kdy zahradové kaskády zelení zrovna nepřekypují …
Hned na úvod si prozraďme pár nejdůležitějších informací. Zahradní komplex pod Pražským hradem tvoří celkem šest zahrad: Ledebourská, Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská a Velká Fürstenberská (ta poslední se často vůbec neuvádí, protože její většina patří k polskému velvyslanectví. Přestože jejich současná podoba vznikala v průběhu 18. století a na výzdobě zahrad se podíleli nejvýznamnější umělci českého pozdního baroka a raného klasicismu, každá z nich nabízí něco trošku jiného (barokní úprava zahrad byla vynucena zpustošením Prahy švédskými vojsky, které se v létě roku 1648 nevyhnulo ani Malé Straně). Svým kompozičním uspořádáním s množstvím teras a glorietů však nejvíce připomínají italské renesanční zahrady. A přitom ještě na počátku osmdesátých let minulého století stály zahrady na pokraji úplné zkázy. Jejich rekonstrukce pak byla dokončena až v roce 2000. Zahrady jsou navzájem průchozí a nejstarší z nich je Fürstenberská, pocházející z roku 1580, která vznikla ještě opravdu „na hradbách“. Zahrady jsou otevřeny od 1. dubna do 31. října, a to od 10:00 do 19:00 hod., jenom v dubnu a říjnu se zavírá o hodinu dříve. Vstupné vás přijde na 80,- Kč, pokud jste dítě, student, senior nebo ZTP, máte to za 50. Za rodinné vstupné zaplatíte 200,- Kč.
Do zahrad můžete vstoupit buď z malostranské Valdštejnské ulice č. 14 nebo od Pražského hradu, přes jižní zahradu Na Valech. Je přitom zajímavé, ale ne překvapivé, že nejfotogeničtější z nich je ta první a poslední (Ledeburská a Malá Fürstenberská). Přes informaci z předchozího odstavce platí, že v jejich současné podobě je můžete vidět vlastně teprve od 1. dubna roku 2008, kdy byla dokončena poslední fáze renovace terasové části Velké Fürstenberské zahrady. Byl jsem zde hned asi týden poté a zahrada skutečně svítila novotou.