Praha - Podolí
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
Podolí je starobylá osada, která je uváděna již v listině kapitoly vyšehradské roku 1222, kdy tu jmenovaná kapitola měla dvůr a převoz. Jiný majetek mělo tu pražské proboštství. R. 1333 uvádí se tu lázeň vyšehradského děkana. Na stráních bývaly vinice v majetku duchovenském. Jako jinde, tak i také zde se Pražané roku 1420 zmocnili duchovenských statků a až teprve ke konci 15. století nabyla zase kapitula vinice i ostrova pod Vyšehradem. Byly tu vinice Panicovská, Čapkovská (Čapí hora), Vinice či Neumanka, pod Válavou, Vácova, Bludova. Roku 1788 bylo tu asi 50 domovních čísel. Téhož roku zjištěna výborná jakost zdejšího vápna. Při řece byla v roce 1885 zřízena pražská vodárna, rozšírená roku 1896, jejíž filtrační zařízení bylo na ostrově. Do konce minulého století muselo se do Prahy jezdit oklikou po dosti příkré silnici k Pankráci (peší se nechali převážeti pod Vyšehradem), než prokopán byl Vyšehradský tunel. Podolí přiléhající k samým hradbám Vyšehradu bylo od nejstarších dob obydleno nejvíce rybáři, zelináři i zahradníky. Farní Kostel sv. Michaela archanděla je původně románská stavba s pravoúhlým presbytářem. (Půdorys zdiva ukazuje na původ románský.) Při kostele se připomíná fara již ve 14. století, kostelík je tedy nejméně ze 13. století. Původní loď kostela má strmou střechu s vysokými štíty, na níž jest malá vížka. Západní část lodi jest rozšířená přístavkem, s nižší střechou. V jižní zdi jest mezi okny zazděna gotická kružba okenní, z okna presbytáře. K severním boku přistavěna sakristie a orátoř. Podolí si dosti dlouho udrželo svůj venkovský ráz, teprve v době popřevratové vzrůstá.