Praha – Přední Kopanina – hřbitovní kostel sv. Maří Magdalény s rotundou

Na severozápadním pomezí Prahy se nachází pražská městská část, která se jmenuje Přední Kopanina. Kdysi samostatná obec je poprvé zmiňována roku 1285. K hlavnímu městu Praha byla připojena v roce 1974, od listopadu 1990 zde existuje samostatná městská část Praha – Přední Kopanina a původní místní národní výbor nese označení místní úřad.

V katastru obce se nachází mezinárodní letiště, kam zavítá podstatně více lidí než mezi domečky. Já jsem se tam jednoho dne vydal a nelituji. Zaujala mne tady především zajímavá stavba kostela.

Skoro uprostřed městské části stojí románská rotunda s názvem Kostel sv. Máří Magdalény. Neomítnutá stavba byla provedena z menších kvádříků ze zlaté opuky, u kterých se předpokládá, že byly vytěženy v nedalekém opukovém lomu. Píši o něm v jiném povídání (odkaz je pod článkem). Z původního románského kvádříkového zdiva se však dodnes mnoho nedochovalo.

Stavba si do dnešní doby podržela svoji dispozici. Objekt je tvořen okrouhlou lodí o vnitřním průměru asi 5 metrů, kterou na západní straně doplňuje štíhlá vysoká věž čtvercového půdorysu a východní stranu uzavírá půlkruhová nízká apsida. K jižní straně rotundy byla v pozdější době připojena pravoúhlá přístavba, která začala plnit funkci hlavní lodi a rotunda se tak stala presbytářem a věž sakristií. Výše uvedenými úpravami došlo ke změně tradiční prostorové orientaci kostela, která bývá v ose východ – západ. V tomto případě je to pootočeno zhruba o 90 stupňů.

Stavba je datována do první poloviny 12. století, ale písemně to není doloženo. Na informačním panelu se lze dočíst, že první zmínka o kostele je zmíněna v rejstříku desátků papežských z roku 1352. Současná podoba kostela Máří Magdalény pochází z druhé poloviny 19. století. Za vše může asi zřícení klenby v roce 1779. Je pravda, že to mohlo také znamenat úplný konec této stavby, ale naštěstí došlo v letech 1852 až 1858 k rozsáhlé obnově podle plánů profesora stavitelství Karla Wiesenfelda. Zásadní změny spočívaly ve zvýšení věže a výměnu kamenného zaklenutí za dřevěné. Ve stěnách byly také provedeny nové okenní otvory a tak patrně zůstala pouze dvě původní středověká okna. Odborníci se alespoň tak domnívají o jednom na jihovýchodní straně apsidy a o druhém v přízemí na západní straně věže. Zajímavé vitráže v oknech pocházejí z devadesátých let 20. století.

Okolo kostela se prostírá malý, kamennou zdí ohrazený hřbitov. Při procházce po něm lze spatřit portál v patře jižní stěny věže. O malém portálu se odborníci domnívají, že mohl sloužit ke vstupu na můstek spojující věž s budovou panského sídla na této straně kostela. Mohlo by se tudíž jednat o tzv. tribunový neboli emporový kostel financovaný bohatým urozeným člověkem, který pak měl umožněn svůj soukromý vstup na bohoslužbu. Jestli tomu tak skutečně bylo, není ale doloženo. Pod ním je vidět osekané zdivo, které by mohlo být pozůstatkem staršího přístavku nebo souviset s výše uvedeným můstkem.

Pískovcový vstupní portál je jednoduchý obdélný a je doplněný zvýrazněným obloukem stejným jako v případě oken. Portálem lze vstoupit do kostela za hlavní dveře, kde v pokračování do dalších prostor brání mříž. Když člověk nahlédne do interiéru, může spatřit opukový oltářní reliéf v nízké nice s výjevem Ukřižování patrně z druhé poloviny 17. století nebo obraz sv. Máří Magdaleny od Viléma Kandlera nad vstupem do sakristie. Originál obrazu Klanění Tří králů s postranními postavami sv. Ludmily a sv. Václava se sice ztratil, ale kopie od Jesefa Hellicha z roku 1861 je považována za zdařilou. Z původního inventáře se do dnešních dní dochovala pouze raně gotická pískovcová křtitelnice, která je na přední straně zdobena řadou trojlístkových arkád s patrnými písmeny "M A R X", což je interpretováno jako MARIA - KRISTUS.

Poslední rekonstrukce kostela byla provedena v roce 2000. Na informační tabulce se lze dočíst, že se na těchto opravách finančně podílelo nedaleké letiště.

Rotunda sv. Máří Magdaleny a Přední Kopanina patří neodlučně k sobě. Svědčí o tom například obraz Rotundy sv. Máří Magdaleny v podobě stylizované stříbrné věže v černém poli ve znaku Přední Kopaniny.

Nejlépe sem lze přijet z Prahy po rychlostní komunikaci R7, ze které se u letiště odbočí na silnici směr Tuchoměřice a na následující křižovatce opět Doprava k obci Přední Kopanina.

Po návštěvě rotundy mi zůstalo ještě trochu času a tak jsem se zašel podívat na nedalekou Přírodní památku Opukový lom:https://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-opukovy-lom-u-predni-kopaniny

Některé další kostely či kaple, které mne při návštěvě Prahy zaujaly:

- unikátní kaple sv. Máří Magdalény, která se stěhovala:https://www.turistika.cz/mista/unikatni-kaple-sv-mari-magdaleny-u-cechova-mostu-ktera-se-nastesti-misto-zboreni-stehovala

- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:https://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko

- katedrální chrám sv. Vavřince:https://www.turistika.cz/mista/katedralni-chram-sv-vavrince-na-petrine

- bývalý klášter a kostel sv. Gabriela:https://www.turistika.cz/mista/kostel-a-byvaly-klaster-sv-gabriela-v-praze

- kostel Panny Marie Andělské:https://www.turistika.cz/mista/klaster-mensich-bratri-kapucinu-v-praze-na-loretanskem-namesti-a-kostel-panny-marie-andelske

- kostel sv. Cyrila a Metoděje:https://www.turistika.cz/mista/kostel-svateho-cyrila-a-metodeje-v-praze

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Celá rotunda je postavena ze zlaté opuky, těžené již po staletí v místních lomech. Z původního románského kvádříkového zdiva se však do dnešních dnů mnoho nedochovalo. Přesto si stavba dodnes podržela svoji dispozici: centrální loď je válcová, kruhového půdorysu, na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní pak Vysoká věž čtvercového půdorysu. Dosud nejasného stáří je přístavba na jižní straně kostela: dnešní podobu získala jistě až v době moderní, ale po její východní straně je patrné osekané zdivo, které je pozůstatkem staršího přístavku - nelze vyloučit ani jeho románské stáří. Přesnější datování by však mohl přinést případný archeologický výzkum. Kromě okénka s pískovcovým ostěním (záklenkem) v jv. stěně apsidy (z jeho situování lze předpokládat podobné okénko i na protilehlé straně), jsou všechna okna novodobá. Pískovcový vstupní portál je jednoduchý obdélný. Překvapivá zjištění o vývoji stavby přinesl śtavebně historický i archeologický výzkum. Je zřejmé, že věž i rotunda vznikly současně: dokladem je jednak jejich provázané zdivo v základech, jednak pravidelný čtvercový vnitřní půdorys věže, který by nevznikl v případě přístavby (naopak by kopíroval válcový plášť lodi, jako je tomu v případě jižní přístavby).