Přední Kopanina - Rotunda

Na severozápadním pomezí Prahy se nachází pražská městská část, která se jmenuje Přední Kopanina. Kdysi samostatná obec je poprvé zmiňována roku 1285. K hlavnímu městu Praha byla připojena v roce 1974, od listopadu 1990 zde existuje samostatná městská část Praha – Přední Kopanina a původní místní národní výbor nese označení místní úřad.

V katastru obce se nachází mezinárodní letiště, kam zavítá podstatně více lidí než mezi domečky. Já jsem se tam jednoho dne vydal a nelituji. Zaujala mne tady především zajímavá stavba kostela.

Skoro uprostřed městské části stojí románská rotunda s názvem Kostel sv. Máří Magdalény. Neomítnutá stavba byla provedena z menších kvádříků ze zlaté opuky, u kterých se předpokládá, že byly vytěženy v nedalekém opukovém lomu. Píši o něm v jiném povídání (odkaz je pod článkem). Z původního románského kvádříkového zdiva se však dodnes mnoho nedochovalo.

Stavba si do dnešní doby podržela svoji dispozici. Objekt je tvořen okrouhlou lodí o vnitřním průměru asi 5 metrů, kterou na západní straně doplňuje štíhlá vysoká věž čtvercového půdorysu a východní stranu uzavírá půlkruhová nízká apsida. K jižní straně rotundy byla v pozdější době připojena pravoúhlá přístavba, která začala plnit funkci hlavní lodi a rotunda se tak stala presbytářem a věž sakristií. Výše uvedenými úpravami došlo ke změně tradiční prostorové orientaci kostela, která bývá v ose východ – západ. V tomto případě je to pootočeno zhruba o 90 stupňů.

Stavba je datována do první poloviny 12. století, ale písemně to není doloženo. Na informačním panelu se lze dočíst, že první zmínka o kostele je zmíněna v rejstříku desátků papežských z roku 1352. Současná podoba kostela Máří Magdalény pochází z druhé poloviny 19. století. Za vše může asi zřícení klenby v roce 1779. Je pravda, že to mohlo také znamenat úplný konec této stavby, ale naštěstí došlo v letech 1852 až 1858 k rozsáhlé obnově podle plánů profesora stavitelství Karla Wiesenfelda. Zásadní změny spočívaly ve zvýšení věže a výměnu kamenného zaklenutí za dřevěné. Ve stěnách byly také provedeny nové okenní otvory a tak patrně zůstala pouze dvě původní středověká okna. Odborníci se alespoň tak domnívají o jednom na jihovýchodní straně apsidy a o druhém v přízemí na západní straně věže. Zajímavé vitráže v oknech pocházejí z devadesátých let 20. století.

Okolo kostela se prostírá malý, kamennou zdí ohrazený hřbitov. Při procházce po něm lze spatřit portál v patře jižní stěny věže. O malém portálu se odborníci domnívají, že mohl sloužit ke vstupu na můstek spojující věž s budovou panského sídla na této straně kostela. Mohlo by se tudíž jednat o tzv. tribunový neboli emporový kostel financovaný bohatým urozeným člověkem, který pak měl umožněn svůj soukromý vstup na bohoslužbu. Jestli tomu tak skutečně bylo, není ale doloženo. Pod ním je vidět osekané zdivo, které by mohlo být pozůstatkem staršího přístavku nebo souviset s výše uvedeným můstkem.

Pískovcový vstupní portál je jednoduchý obdélný a je doplněný zvýrazněným obloukem stejným jako v případě oken. Portálem lze vstoupit do kostela za hlavní dveře, kde v pokračování do dalších prostor brání mříž. Když člověk nahlédne do interiéru, může spatřit opukový oltářní reliéf v nízké nice s výjevem Ukřižování patrně z druhé poloviny 17. století nebo obraz sv. Máří Magdaleny od Viléma Kandlera nad vstupem do sakristie. Originál obrazu Klanění Tří králů s postranními postavami sv. Ludmily a sv. Václava se sice ztratil, ale kopie od Jesefa Hellicha z roku 1861 je považována za zdařilou. Z původního inventáře se do dnešních dní dochovala pouze raně gotická pískovcová křtitelnice, která je na přední straně zdobena řadou trojlístkových arkád s patrnými písmeny "M A R X", což je interpretováno jako MARIA - KRISTUS.

Poslední rekonstrukce kostela byla provedena v roce 2000. Na informační tabulce se lze dočíst, že se na těchto opravách finančně podílelo nedaleké letiště.

Rotunda sv. Máří Magdaleny a Přední Kopanina patří neodlučně k sobě. Svědčí o tom například obraz Rotundy sv. Máří Magdaleny v podobě stylizované stříbrné věže v černém poli ve znaku Přední Kopaniny.

Nejlépe sem lze přijet z Prahy po rychlostní komunikaci R7, ze které se u letiště odbočí na silnici směr Tuchoměřice a na následující křižovatce opět Doprava k obci Přední Kopanina.

Po návštěvě rotundy mi zůstalo ještě trochu času a tak jsem se zašel podívat na nedalekou Přírodní památku Opukový lom:https://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-opukovy-lom-u-predni-kopaniny

Některé další kostely či kaple, které mne při návštěvě Prahy zaujaly:

- unikátní kaple sv. Máří Magdalény, která se stěhovala:https://www.turistika.cz/mista/unikatni-kaple-sv-mari-magdaleny-u-cechova-mostu-ktera-se-nastesti-misto-zboreni-stehovala

- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:https://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko

- katedrální chrám sv. Vavřince:https://www.turistika.cz/mista/katedralni-chram-sv-vavrince-na-petrine

- bývalý klášter a kostel sv. Gabriela:https://www.turistika.cz/mista/kostel-a-byvaly-klaster-sv-gabriela-v-praze

- kostel Panny Marie Andělské:https://www.turistika.cz/mista/klaster-mensich-bratri-kapucinu-v-praze-na-loretanskem-namesti-a-kostel-panny-marie-andelske

- kostel sv. Cyrila a Metoděje:https://www.turistika.cz/mista/kostel-svateho-cyrila-a-metodeje-v-praze

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Na severním okraji našeho hlavního města se nachází městská část Přední Kopanina. Dnes zde žije asi šest stovek obyvatel a do roku 1974 se jednalo o samostatnou obec. V centru Přední Kopaniny najdete hřbitovní kostelík, který patří mezi vůbec nejstarší sakrální památky v Čechách. Předpokládá se totiž, že vznikl – coby románská rotunda - již někdy v 11. století. Jiná varianta připouští stavbu této rotundy až v polovině 12. století. Jeho současná podoba je však výsledkem rozsáhlé rekonstrukce, která zde proběhla v 19. a 20. století. Ta z let 1852 až 1858 byla zásadní a rotundu v podstatě zachránila. Ta z přelomu 80. a 90. letech minulého století již měla spíše charakter drobných udržovacích prací.

Na počátku II. poloviny 16. století získali tento kostel jezuité, kteří se v tomto období v Čechách objevili, a kostel jim patřil až do zrušení řádu v roce 1773. Následně přestal být kostel využíván a rychle schátral tak, že se v něm roku 1779 zřítila klenba. Některé informační prameny však v této souvislosti zmiňují až rok 1818. Následuje návrh na jeho zbourání, a pak již jeho záchrana na počátku II. poloviny 19. století. Restaurační práce, které daly této stavbě její současnou podobu vedl profesor pražské německé polytechniky Karl Wiesenfeld. Kamenná klenba byla tehdy nahrazena dřevěnou konstrukcí, věž zvýšena o řadu sdružených oken a vznikly nové okenní otvory (původní jsou dnes již jen dvě okna - jedno v přízemí západní strany věže, druhé na jihovýchodní straně apsidy – a o tom prvním lze navíc úspěšně pochybovat). Wiesenfeldova rekonstrukce byla a je – snad vyjma podoby, množství a umístění oken - přijímána velmi kladně.

Základ vrcholně středověkého kostela, vybudovaného z malých tesaných zlatě-opukových kvádříků, tak tvoří okrouhlá loď o průměru 5,3 metru, ze které na východě vystupuje apsida. Západní hranolovitá věž byla – na čtvercovém půdorysu - přistavěna až později (což se ovšem někteří odborníci pokoušejí vyvrátit) a v dobách, kdy kostel patřil Tovaryšstvu Ježíšovu, přibyla ještě čtvercová přístavba na jižní straně (je však možné, že tehdy byla pouze upravena mnohem starší část této stavby). Ta dnes slouží jako hlavní loď a z původní rotundy se stal presbytář. Běžné uspořádání kostela je tak pootočeno o 90 stupňů. Předpokládá se, že použitý stavební materiál pochází z místního lomu. Na základě přítomnosti portálu v patře jižní stěny věže můžeme uvažovat o pravděpodobné existenci panského sídla v těsném sousedství kostela. Z interiérového mobiliáře patří k tomu nejzajímavějšímu opukový oltářní reliéf Ukřižování (snad z přelomu 16. a 17. století), obraz Klanění Tří králů od Josefa Hellicha (1861) nebo raně gotická pískovcová křtitelnice. Okenní vitráže pocházejí z období úprav v 90. letech minulého století.

Na závěr pár zajímavostí a historických dat pro „fajnšmekry“. Rotunda – a tedy i kostel – je zřejmě minimálně o století starší než obec sama. Ta je totiž poprvé písemně zmiňována „až“ v roce 1285. Za jejího stavitele bývá občas považována sama kněžna Ludmila, ale tak stará tato stavba určitě není. Někdy se však hovoří také o pohanské svatyni nebo raněbyzantinském kostelíku. V písemných dokumentech rotundu najdete překvapivě až v roce 1352, kdy už je zmiňována jako farní kostel. V polovině 17. století se vedle kostela – kromě hřbitova, obehnaného kamennou zdí – nachází také kaple sv. Ludmily. Původní pravidelné kvádříkové románské zdivo se dnes již vyskytuje jen na několika místech. Najdete zde také jednoduchý obdélný pískovcový vstupní portál. Apsidu od lodi odděluje prostý triumfální oblouk s římsou a přízemní část věže tvoří sakristii.

Velmi zajímavou neomítnutou stavbu, která – zejména při pohledu od severu – tvoří dominantu „obce“, obklopuje malý hřbitov, ohrazený kamennou zdí, a její stylizovanou podobu najdete i ve znaku Přední Kopaniny. Zájemci o letadla mohou toto místo využít také jako pozorovatelnu přistávajících létajících strojů (a nebývá jich málo) na nadalekém ruzyňském letišti (pardon, Aeroportu Václava Havla). A nedaleko této stavby, která byla mezi Kulturní památky České republiky zařazena hned v roce 1958, se také nachází hranice Hlavního města Prahy a Středočeského kraje.

Zájemci o hodně podrobné informace mohou navštívit internetové stránky městské části Přední Kopaniny, např. http://www.prednikopanina.cz/historie.php?kap=3