Praha - Ruzyně

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část

Ruzyně

Věznice

Retenční nádrž Jiviny

Ruzyně

Nádraží

Praha - Ruzyně: Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabství

Ruzyně - škola 1: Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabst

Ruzyně - škola 2: Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabst

Ruzyně - škola 3: Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabst

Ruzyně - městská část 1: Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému pu

Ruzyně - škola 4: Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabst

Staré kino: Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabství. Z

Ruzyně - věznice 1: Ruzyňská věznice

Ruzyně - věznice 2: Ruzyňská věznice

Nádrž Jiviny 1: Vodní nádrž Jiviny

Nádrž Jiviny 2: Vodní nádrž Jiviny

Nádrž Jiviny 3: Vodní nádrž Jiviny

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (26 fotografií)

Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabství. Z roku 1406 se zachovala zpráva o tamější tvrzi a dvoru s trojím poplužím, jež byly klášterním majetkem. Za husitské revoluce byla Ruzyně zabavena pražskými městy, aby pak byla postoupena purkrabským statkům. V druhé polovině 15. století byla ruzyňská tvrz již pravděpodobně pustá. Roku 1592 vyhořel purkrabský dvůr. Byl znovu postaven, ale za třicetileté války se opět změnil v Trosky. I vesnice byla v té době zpustošena, takže roku 1564 měla čtyři selské dvory, tři chalupy a jedno zahradnické stavení, ovšem šest selských statků zůstávalo pustých. Růst obce byl nepatrný. Podle sčítání z roku 1843 měla pouhých šestatřicet domů a čtyři sta obyvatel. Podle Topograficko-statistického slovníku Čech z roku 1870 měla Ruzyně (psaná též Rusín či Rúseň) čtyřicet domů a osm set tři obyvatel a jejich počet dále sice pomalu, ale stoupal. O dvacet let později, v roce 1890, zde bylo již 46 čísel popisných, v nichž žilo necelých 1100 obyvatel. Část obyvatelstva přitom nacházela zaměstnání na tamějším velkostatku, jehož výměra dosahovala téměř 400 ha. Jedinými průmyslovými podniky totiž koncem 19. století byly strojnický závod a cukrovar (s dodnes zachovanou charakteristickou věží), později přeměněný ve věznici, neblaze proslulou v období totality. Před věznicí, tedy bývalým cukrovarem, se pouze v torzu zachovaly pozůstatky někdejší zemědělské osady, pocházející většinou z 18. a 19. století. K nejstarším z nich patří Kubrův statek (čp. 15) s uvedeným letopočtem 1732. Patřil rodině tajných evangelíků, tvrdě pronásledovaných ještě v 18. století před vydáním tolerančního patentu roku 1781. S rodem Kubrů souvisí i další významná památka Ruzyně, totiž toleranční hřbitov v Huberově ulici. Byl založen pro pohřbívání nekatolíků z širokého okolí (Šárky, Střešovic, Břevnova, Lysolají atd.) před rokem 1788. V revolučním roce 1848 zde demonstrovali pražští studenti, kteří tu položili věnce k uctění památky padlých bělohorských bojovníků, jejichž památku připomíná mohyla na vrcholu Bílé hory, vybudovaná v roce 1920 sokolskou jednotou. Na katastru Ruzyně leží také pražské letiště. Původní civilní letiště v Praze bylo ve Kbelích. Nové letiště v Ruzyni vzniklo v letech 1932?36 podle projektu architektů A. Beneše, K. Roškota a V. Kerharta. Hangáry navrhli do roku 1937 arch. B. Sláma a E. Hnilička. Nové letiště bylo založeno severněji v letech 1964?68 s hlavní budovou, projektovanou arch. K. Bubeníčkem, K. Fildakem, J. Loudou, J. Mayerem, J. Šrámkem, V. Ustohalem a A. Vaňkem. Nový hangár projektovali arch. V. Conka, K. Hubáček aj. Láška. Ruzyň se dále rozvíjela, takže při sčítání roku 1921 zde bylo zjištěno 1117 obyvatel, avšak do roku 1930 se jejich počet ztrojnásobil. Ruzyně následně byla připojena k Praze v roce 1960 a tehdy měla již téměř 5700 obyvatel. Z www.sestka.cz

Nadmořská výška:

360 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.095, 14.287)

Poslední aktualizace: 5.3.2005

Vyhledání vlakového spojení na výlet