Praha (Smíchov) – vzpomínka na dřevěný kostel sv. Michala na Petříně
Existence jednoho z nejkrásnějších celodřevěných kostelů u nás skončila požárem v závěru října roku 2020 a tato událost se tak stala dosti smutnou součástí oslav státního svátku. Možná se ale nejedná o definitivu, protože Praha snad stále plánuje postavení repliky tohoto kostela na stejném místě. A protože původní kostelík neshořel kompletně, mohou být při jeho obnově požity i některé historické části.
Pravoslavný chrám sv. Michala (pro mnohé dřevěný kostelík Archanděla Michaela) se sice nachází (nebo spíše do 28.10.2020 nacházel) ve smíchovské zahradě Kinských na jihovýchodním svahu Petřína, ale původně tento renesanční kostel z poloviny 16. století stával v obci Velké Loučky u Mukačeva. Do Prahy pak byl z Podkarpatské Rusi dovezen teprve v roce 1929, u příležitosti 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu.
Celý název kostela zní Karpatský chrám svatého archanděla Michaela a svým způsobem se také jedná o turistu a cestovatele. Z Louček byl totiž v roce 1793 prodán do větší obce Medvedovce, kde prošel rekonstrukcí a získal barokní báně. Odsud tato stavba lidové sakrální architektury dorazila do Prahy vlakem, navíc kompletně rozebrána a s každým dílem pečlivě očíslovaným.
Původní roubená stavba se šindelovými stanovými střechami a arkádovou předsíní byla více než 14 metrů dlouhá a přibližně 8 m široká. Hlavní kostelní věž se tyčila nad prostorem vyhrazeným pro ženy (tzv. babinec) a byla vysoká více než 17 m. Všechny tři cibulovité věže byly polychromovány třemi barvami (bílou, zelenou a červenou), jako symboly víry, naděje a lásky.
Chráněnou kulturní památkou byl tento dřevěný kostelík již od května roku 1958. Od listopadu roku 1993 se navíc jednalo o součást smíchovské památkové zóny. Kostel byl rovněž součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.
Na závěr ještě pár zajímavostí a doplňujících informací:
Jednotlivé informační prameny se nikdy moc neshodovaly v otázce datace vzniku stavby. Uváděla se polovina 16. století, rok 1625 i II. poloviny 17. století. Podle toho byl také kostelík označován jako renesanční nebo (lidově) barokní. Kostel lemkovského typu měl půdorys rozdělen na tři přibližně stejně velké části a při jeho stavbě bylo použito převážně dubové dřevo. Také interiér kostela byl vyveden v pravoslavné bílo-zeleno-červené barevné kombinaci.
Celá fotogalerie je tvořena výhradně skeny fotografií 13 x 9 cm, které zde byly pořízeny v březnu roku 2008.