Loading...
Secesní palác Pojišťovna Praha je krásným sousedem Topičova domu. Sousedem obdobného stáří i téměř stejného osudu. Najdeme jej na staroměstské adrese Národní č.p. 1011/7 a původně se jednalo o řadový empírový dům. Ten byl v letech 1906 až 1907 secesně upraven věhlasným architektem Osvaldem Polívkou. Fasádu v I. patře navíc ozdobily reliéfy známého českého sochaře a malíře Ladislava Šalouna. Budova následně prošla v průběhu 20. století několika dalšími stavebními úpravami.
Před sebou zde vlastně máme řadový dům se čtyřmi nestejnými křídly kolem obdélného dvora. Dům byl postaven – jako empírový či pozdně klasicistní – ve II. třetině 19. století a na půdorysu ve tvaru písmene L. V roce 1875 k němu byla přistavěna neorenesanční část, aby zde roku 1894 provedl další stavební úpravy známý architekt Jan Zeyer (tehdy vznikla konstrukce dvorního výstavního sálu ze železa a skla).
V letech 1906 až 1907 pak proběhla secesní přestavba domu podle projektu Osvalda Polívky, díky které vznikla architektonicky nejhodnotnější část domu – tedy uliční křídlo do Národní třídy. Průčelí je třípatrové (s polopatrem místo 4. patra) a sedmiosé. Fasáda je výrazně členěna, zejména třemi arkýři propojenými balkonem, krycí deskou mohutné horní římsy a dvěma neobarokními atikovými štíty na krajních osách. Výjimkou je přízemí, kterého se secesní úpravy nedotkly (viz. klasicistní obloukový portál průjezdu).
Mezi okny I.. patra můžeme vidět barevné alegorické reliéfy s náměty pojišťovnictví od Ladislava Šalouna(jsou glazované a vyrobila je firma RAKO). Nad okny II. patra jsou umístěny plastiky andílků a sov a nápisy Život, Kapitál, Pojišťuje, Důchod a Věno. Do barevného mozaikového pásu s florálními ornamenty je zakomponován nápis Praha. Na okrajích atikových štítů se nacházejí opírající se postavy dívky s lyrou a starce s knihou, jejichž autorem je sochař František Rous. Nechybí ani množství uměleckořemeslných prvků, např. balkonové zábradlí, mříž hlavního vchodu nebo vitráž dveří do dvora.
Tento krásný secesní dům je naší chráněnou kulturní památkou již od května roku 1958. Od srpna roku 1971 navíc požívá ochrany v rámci příslušnosti do pražské památkové rezervace. A jako součást Historického centra Prahy je od prosince roku 1992 vlastně i na seznamu světového dědictví UNESCO.
Na závěr snad ještě několik doplňujících informací:
Dům původně patřil nakladateli a novináři Františkovi Šimáčkovi, po roce 1885 pak jeho zeti Františkovi Topičovi. Ten jej v roce 1905 prodal pojišťovně Praha. Pojišťovna nechala celý dům secesně upravit architektem Osvaldem Polívkou a stavitelem Matějem Blechou.
V roce 1908 byl sál ve dvoře přestavěn na hostinskou verandu. Ve dvorním přístavku pak sídlila vinárna Viola (později Poetická vinárna Viola), dnes Divadlo Viola. Interiér Violy v roce 1988 upravil architekt Miroslav Řepa. Budova patří Středisku společných činností Akademie věd ČR.
Palác Pojišťovna Praha se nachází mezi budovou někdejší České spořitelny (dnes sídlo Akademie věd ČR) a secesním Topičovým domem. V objektu v současné době mj. sídlí známá galerie Kodl.