Praha (Staré Město) - Topičův dům

Fotografie (9) • Foto: markyz63

Tento krásný secesní objekt na Národní třídě je znám také jako Topičův salon, dům U Topičů nebo Topičův.palác. Jedná se o – původně empírový – dům z roku 1894, kterému dali v letech 1905 až 1908 autor projektu arch. Osvald Polívka a stavitel arch. Matěj Blecha výraznou secesní podobu. Dům tehdy vlastnil známý nakladatel a knihkupec František Topič, po kterém nese palác své jméno.

V průběhu 20. století prošla budova na adrese Národní č.p. 1010/9 (v době jejího vzniku se jednalo o ulici Ferdinandovu) několika dalšími stavebními úpravami, zejména parteru. Nejvýznamnější asi byly funkcionalistické úpravy, které zde v roce 1937 provedl arch. František Zelenka. Zajímavé přitom je, že tento dům je považován za velmi cenný z hlediska architektonického i kulturněhistorického … a přitom se v podstatě jedná o „pouhopouhý činžák“, postavený kolem pavlačového dvorku.

Tím nejnápadnějším i architektonicky nejvýznamnějším je zde secesní devítiosé uliční průčelí, které je třípatrové, podsklepené a kryté sedlovou střechou. Fasáda je členěna velkým arkýřem ve tvaru obráceného písmene T, který zasahuje do I. i II. patra. Na obou krajích se nacházejí zaoblené atikové štíty. Fasádu zdobí figurální reliéfy, věnce, znaky, florální a zoomorfní ornamenty, mozaiková busta ženy, mozaikové nápisy "Topič" ve štítech i četné kovové uměleckořemeslné prvky (např. zábradlí s nápisem F. Topič).

Dvorní křídla jsou též třípatrová (nepočítáme-li čtvrté podkrovní patro) a původní dvůr je většinově zastavěn patrovým přístavkem s polygonálním zakončením. Vzniklý sál I. patra zvaný Topičův salón měl prosklenou železnou střešní konstrukci (arch. Jan Zeyer) a sloužil jako výstavní galerie. Součástí domu je také secesní schodiště ve východní části jižní budovy.

Chráněnou kulturní památkou je Topičův dům již od května roku 1958 a od srpna roku 1971 navíc požívá ochrany v rámci příslušnosti do pražské památkové rezervace. A jako součást Historického centra Prahy je od prosince roku 1992 vlastně i na seznamu světového dědictví UNESCO. Jako nejdéle působící soukromá galerie v Praze si to jistě zaslouží …

Na závěr snad ještě několik doplňujících informací:

Poslední Topičův salon byl provozován do roku 2020, ale jako samostatná soukromá galerie fungoval – s několika přestávkami - v letech 1894 až 1950. Poté byl transformován na Výstavní síň Čs. Spisovatele. V salonu zaměřeném hodně na grafiku vystavovali mj. díla Toulouse-Lautreca nebo Alfonse Muchy.

Původní objekt výstavní síně byl na samém konci 19. století tehdejším majitelem – tedy pojišťovnou Praha – stržen. Dvorní prostory pak byly v roce 1963 upraveny a začalo je využívat dnešní Divadlo Viola. Moderní galerijní prostor s prosklenou střechou pak vznikl v Topičově domě a k vidění zde byli mj. autoři jako Mikoláš Aleš nebo Vojtěch Preissig, ale např. také grafiky Angličana Franka Brangwyna. Později přišla na řadu jména Jan Zrzavý, Josef Šíma či Max Švabinský a nechyběli ani zástupci sdružení Hollar. V závěrečné fázi přibyli např. Jindřich Štýrský, Toyen, Josef Čapek, František Goss, Josef Istler nebo František Tichý. A potom už přišel mrazivý únor roku 1948. Galerie Československý spisovatel zde pak fungovala v letech 1950 až 1991, aby ji v období let 2007 až 2020 vystřídala poslední verze Topičova salonu. Tehdy tady vystavovali např. Jiří Kolář, Jitka i Květa Válová, Dalibor Chatrný, Marie Blábolilová nebo Vladimír Kokolia.

Pro mnohé může být zajímavá informace, že František Topič tento dům v roce 1905 odkoupil od Konstantina Nádherného a že zde již tehdy sídlila Lehmannova galerie. Při Polívkově přestavbě byl mj. posunut hlavní vchod ze středu na pravou stranu, čímž došlo také k přeložení schodiště a vzniku prostor pro přízemní prodejnu. V I. a II. patře bydlela Topičova rodina. Ve dvorní galerii (salonu) proběhlo za prvních šest let fungování 47 výstav, které kritici přijali kladně, ale veřejnost nezaujaly. Po vyhlášení samostatného Československa Topič otevřel nový výstavní sál, který Polívka vybudoval nad sálem původním (ten se stal skladem knih). Nově se do něj vstupovalo schodištěm z ulice. Topičův salon se následně stal scénou českého, slovenského a francouzského umění i nájemním výstavním prostorem.

V roce 1936 František Topič prodal svůj dům i knihkupectví Jaroslavu Stránskému, který sem přestěhoval redakci Lidových novin a nakladatelství Fr. Borový. Stránského rodina pak nechala Topičův dům po roce 1989 kompletně renovovat. Dnes zde sídlí v I. patře galerie 1. Art Consulting, která je přístupná celoročně v pondělí až pátek a čase 10:00 až 17:00 hod.

Poslední aktualizace: 29.8.2024

Praha (Staré Město) - Topičův dům na mapě