Praha – Staroměstské náměstí – Mariánský sloup

Málokteré dílo vzbudilo v posledních letech, spíše desetiletích takové vášně jako obnova mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Při to zřejmě v roce 1680 když Jan Jiří Bendl (a další spolupracovníci) dílo dokončovali měli daleko skromnější pohnůtky, tedy vděk za záchranu Prahy před plenícími Švédy na konci Třicetileté války.

Dnes už celkem bezpečně víme, že seveřanům nešlo o nějakou obnovu české samostatnosti, ale pouze o kořist, které se na Hradčanech a Malé Straně naloupili měrou vrchovatou.

Nicméně v průběhu staletí se začal v celkem skromném díle spatřovat symbol habsburské poroby. Ačkoliv kdo zná dobře historii, ví, že Habsburkové byli defakto na český trůn dosazeni zcela legálně a v tehdy platném právním rámci měli i právo zakročit proti svým odpůrcům. A to že následující doba baroka patřila v Čechách i na Moravě k dobám relativně poklidným až hojným přispěla v nemalé míře i vláda podunajské dynastie.

V polovině 17. století byl podobné sloupy nebo památníky relativně novou formou zpodobnění nebešťanů. Za prapůvod takových zobrazování se považuje pověst, že Jakubu Staršímu (jednomu z apoštolů) se zjevila Panna Marie na sloupu u řeky Ebro ve Španělsku. V roce 1614 byl první mariánský sloup postaven v Římě. Sloup navrhla Carlo Maderna a vlastně tak navrhl prototyp barokních sloupů, které se začaly šířit hlavně v zaalpském prostoru. Podobný sloup se objevil v roce 1636 v Mnichově, ve Vídni v roce 1646.

Kdo je autorem architektonické podoby sloupu v Praze nevíme, znám je autor plastické výzdoby včetně vrcholové sochy Panny Marie, tedy Jan Jiří Bendl.

V druhé polovině 17. století a téměř celé století 18. se nejen u nás objevil zástup různých mariánských sloupů, časem doplněných o další typ sloupů se Sv. Trojicí. Povětšinou se pak takovým sloupům říká morové, ačkoliv ne vždy byly oslavou zažehnání nějaké morové (či jiné) epidemie, ale leckdy šlo i o jinou pohromu (povodeň, požár, vpád vojsk).

Sloup v Praze nepřežil trvání Rakousko-Uherské monarchie. 3. listopadu 1918 jej povalil rozvášněný dav od manifestace na Bílé hoře. Jak známo, v akci se značně angažoval anarchista a pijan Franta Sauer, ale aktivní prý byla mladá Milada Horáková (podle legendy pak na ni dopadl Boží hněv…). Vandalové chtěli pokračovat na Karlův most, tomu naštěstí zabránilo přivolání četnických posil.

O obnově mariánského sloupu se vážně začalo uvažovat po roce 1989, v roce 1995 byla vyhlášena sbírka na obnovu sloupu. Práce na obnově soch a sloupu se ujal akademický sochař Petr Váňa se spolupracovníky. Práce probíhaly postupně. Samotná socha Panny Marie z božanovského pískovce vznikala v l. 2000–2 . Provizorně byla umístěna před Týnským chrámem. Sloup z narůžovělého indického pískovce byl např. umístěna u boromejek pod Petřínem.

Další díly sousoší jsou zhotoveny z různých pískovců, na část sanktuária je požita mrákotínská žula. Samotný Petr Váňa pracoval na díle bez nároku na honorář.

územní rozhodnutí o znovuobnovení sloupu bylo vydáno v roce 2017, v roce 2018 ale nové zastupitelstvo stavbu nepovolilo.

K realizaci došlo až na jaře roku 2020. V současnosti je dílo téměř hotové, stupňovitou základnu lemuje kamenná balustráda. Podstavu samotného sloupu tvoří čtyři hranolové pilíře, které nesou čtyřhrannou základnu sloupu. Hranolový podstavec má na čelní straně oslavný nápis. Samotný sloup je válcovitý , postupně se zužující. Na korintské hlavici pak je socha Panny Marie Vítězné. Panna Marie má sepjaté ruce a podle tradice nohou drtí draka s měděnými křídly. Kolem hlavy má světice hvězdnou svatozář.

Prozatím sloup obklopuje zábrana (již se vyskytli první škoditelé). K dohotovení chybí čtveřice andělů na nárožích podstavce, ve volném prostoru sanktusníku by měl být obrázek Panny Marie Rynecké, kam se chodili modlívat věřící za lepší časy.

Jedna z verzí o umístění sloupu hovoří i o faktu, že stín sloupu vyznačoval ve 12 hodin (místního času) pražský poledník, kterým se řídily všechny pražské hodiny do zavedení světového času. Poledník je ostatně na dlažbě „Staromáku“ znázorněn.
K dokončení a požehnání sloupu došlov průběhu srpna 2020. V schránce za pozlacenými dvířky v základu sloupu došlo k umístění obrázku Madony s dítětem. Jde o kopii původního obrázku Panny Marie Rynecké, deskového obrazu neznámého autora ze 14. století.
Sloup 15. 8. 2020 požehnal arcibuskup, kardinál Dominik Duka.