Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Václavské náměstí v Praze patří k jedněm ze symbolů hlavního města. V horní části ho ohraničuje Národní muzeum a v dolní Můstek. Obě místa jsou stejnojmennými Zastávkami metra. Po obou stranách náměstí najdeme historické paláce. Dominatou je pak socha Sv. Václava. Náměstí nese svoje jméno od revolučního roku 1848.
Název nese od roku 1848 podle raně barokního pomníku sv.Václava, původně Koňský trh. Vzniklo při založení Nového Města 1348. 1786-89 na náměstí dřevěné divadlo (Bouda), 1848 sloužena u pomníku sv.Václava mše, po ní svatodušní bouře. 1865 plynové osvětlení, 1895 tramvajová Doprava. Délka 682 m, šířka 60 m. Palác Koruna (846) Nárožní obchodní, kancelářský a bytový dům ve stylu moderny s dozvuky secese z roku 1911-14 (Ant.Pfeiffer), plastická výzdoba St.Sucharda aj.Štursa (reliéfy na nárožní věži). Hotel Ambasador (840) Budova individ. Pojetí s orientálními prvky z roku 1912 (R.Klenka z Vlastimilu, Fr.Weyr) s pasáží železobetonové konstrukce. Hotel Zlatá Husa (839) Pozdně secesní budova z roku 1910 (M.Blecha) s dvorními křídly a pasáží. Peterkův dům (777) Secesní z roku 1899 (J.Kotěra, reliéfy a ornamenty J.Pekárek, St.Sucharda). U dvou čápů (783) Původní měšťanský gotický dům, rozšířený po roce 1605 a počátkem 19. století, přestavba v letech 1861-1869 (j.Šíma), úpravou v roce 1932 sneseno třetí patro. Hotel Adria (784) (dům U modré boty) Původně dva gotické měšťanské domy (dochovány sklepy), raně klasicistně přestavěny v letech 1784-1789, upraveno v roce 1911. Palác Alfa (785) Býv. U Stýblů, konstruktivist. administrativní a obchodní dům z let 1926-28 (L.Kysela, J.Jarolím), restaurace, taneční kavárny, bývalé Divadlo Semafor, kino Alfa, pasáž. Melantrich a Lidové nakladatelství (793) Pozdně secesní budova, dříve Palác Hvězda z let 1911-12 (B.Bendlemayer) s malbami V.Mayera na průčelí.
Dům módy - obchodní dům, postavený ve stylu střízlivého novoklasicismu padesátých let dvacátého století. Dům navrhl architekt Josef Hrubý ve stylu střízlivého novoklasicismu 50. let, který vychází z tradice předválečného funkcionalismu. Nárožní stavba železobetonové skeletové konstrukce má nepravidelný, lichoběžníkový půdorys. Sedmipatrové hlevní průčelí je obrácené směrem do náměstí a je tříosé, šesté a sedmé parto se otevírá na průběžnou terasu a ustupuje do pozadí. V prvním patře nad vchodem je umístěn pískovcový reliéf od sochaře Bartůňka jako alegorie textilního průmyslu.
Jádro tohoto domu je patrně středověké, přestavba snad barokní, klasicistně upraven v roce 1837 podle plánů stavitele Johanna Nowotného. Další úpravy byly raně novorenesanční, cca. kolem roku 1870, podle plánů firmy Kirpal a Linsbauer. Mezi lety 1904 a 1905 byl dům spojen s čp. 814.
Je to řadový třípatrový dům, v zadním traktu je čtyřpatrový. S podkrovím na přední straně a dvěma hloubkovými dvorními křídly. Pod objektem se nacházejí dvě skupiny sklepů. Pod hlavní budovou jsou sklepy historického původu, přístupné hlavním schodištěm a dále mladší sklepy z téhož schodiště navazující pod pravým dvorním Křídlem a další sklepy, přístupné samostatným vstupem pod levým dvorním křídlem.
Významná klasicistní přestavba Johanna Heinricha Frenzela z roku 1835. Dvorní Křídlo je novorenesanční podle plánů Achilla Wolfa a Václava Sigmunda z let 1877 až 1878. Novorenesanční Sigmundova úprava fasády z roku 1885.
Na této parcele byl objekt, který byl obléhán Švédy a je doložen jako spáleniště. Na parcele je uváděno stavení až roku 1687.