Prašná brána

Prašná brána, jedna z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy, byla postavena na místě zchátralé původní brány hradební Horské, zvané Odraná, která pocházela z 1. pol. 13. století. Byla založena roku 1475 a postavena nákladem Starého Města pražského stavitelem a kameníkem M.Rejskem. Prašnou branou vstupovala do Starého Města jedna z hlavních silnic přicházející z východních Čech, zejména z Kutné Hory. Vstupovaly jí též pražské korunovační průvody českých králů a brána tak zahajuje známou Korunovační, nebo též Královskou cestu, která končí na Pražském hradě u chrámu Sv.Víta. Vchod do brány je z roku 1592, z doby primátora Krocína z Drahobejle. Od konce 17. století, kdy brána sloužila jako skladiště střelného prachu, má název Prašná (původně Nová). V roce 1757 byla brána poškozena pruskou střelbou. V roce 1823 na ní byly umístěny hodiny. V letech 1875-86 byla restaurována a dostavěna v pseudogotickém slohu architektem J.Mockerem za spolupráce významných českých sochařů, kteří vytesali ornamentální ozdoby a též i postavy z dějim Starého města (J.Čapek,B.Seeling,L.Šimek či A.Wildt).

Prašná brána je jednou z nejznámějších pražských věží a také jedním ze symbolů Prahy. Je situována na rozhraní ulic Na Příkopě, Celetné a Náměstí Republiky. Vedle brány najdeme Obecní dům a hned naproti dům U Hybernů. Od brány směrem do Celené ulice začíná první část Královské cesty, která odtud pokračuje až na Pražský hrad.

Na místě Prašné brány stávala původně jedna z bran staroměstského opevnění, označovaná „U sv. Ambrože“, kterou později vystřídala brána „Horská“ (vycházela z ní totiž cesta na Kutnou Horu). Později, když bylo založeno Nové Město a staroměstské hradby ztratily svůj původní význam, zchátrala natolik, že se jí začalo říkat „Odraná“. Aby nedělala ostudu, tak byla raději stržena a na jejím místě postavena brána nová.

Její výstavba začala v roce 1475 ajedním z jejích hlavních stavitelů byl Matyáš Rejsek. V roce 1483 však byla její stavba přerušena a brána byla pouze provizorně zastřešena. Přibližně od poloviny 18. století sloužila jako skladiště střelného prachu a odtud pochází její dnešní název, Prašná.

Dostavba brány byla provedena v pseudogotickém stylu v letech 1878–1886 architektem Josefem Mockerem dle předlohy Staroměstské mostecké věže a tento vzhled si brána uchovala do dnešní doby.

Prašná brána je vysoká 65 metrů a ve výšce 44 metrů najdeme vyhlídkový Ochoz, na který vede 186 schodů. Brána je přístupná veřejnosti a je majetkem města.