Příkazy a Náklo – boží muka v počtu nevídaném

Množství drobných sakrálních památek, zvaných boží muka, je v širokých rovinách Hané, rozkládajících se nedaleko krajského města Olomouc, skutečně neuvěřitelný. Stačí přitom projet jen dvě zajímavé historické obce, které se svými „hranicemi“ vzájemně dotýkají. Aniž by musel návštěvník Střední Moravy v těchto místech jakkoliv pátrat, okamžitě se potká hned s pěticí těchto zajímavých drobných staveb. Většinou – nebo tedy lépe řečeno vždy – se přitom jedná o čtyřboká barokní boží muka, pocházející z 18. století. V jejich horní části se pak nacházejí čtyři nikové výklenky. Celá pětice má jako společného jmenovatele sedlovou stříšku s taškovou krytinou, až na jednu výjimku ctí jednotlivá boží muka bílou barvu a zdobí je vrcholový kříž, ve třech případech železný.

První z nich se nachází u bývalé váhy, nedaleko příkazského vlakového nádraží. Od roku 1958 byla tato boží muka i se sousedním smírčím křížem zařazena mezi naše Kulturní památky. V květnu roku 2015 zde však smírčí kříž najednou chyběl. Nedaleko odsud se rovněž nacházejí boží muka nejrobustnější, možná i proto kulturně zcela nechráněná.

Třetí boží muka stojí v podstatě na hranici obou obcí, bývají však uváděny jako součást místní části Hráč, spadající do katastru Nákla. K nim se váže velmi zajímavý příběh o hledání Attilova hrobu. Tento král Hunů byl v roce 453 pohřben na neznámém místě a jeho „hrobníci“ byli následně popraveni, aby místo jeho posledního odpočinku nemohli nikdy nikomu vyzradit. Toto místo, skrývající údajně také Atillův poklad, bylo následně hledáno po celé Evropě a po nálezu několika bronzových a zlatých předmětů na počátku II. poloviny 19. století vypukla „pokladová horečka“ také ve vesnici Náklo. Koneckonců Hunové sem opravdu někdy v 5. století zavítali. A tak bylo postupně rozkopáno nejen okolí těchto božích muk, ale také celá vesnice. Výsledkem byl však „pouze“ nález většího množství cenných historických předmětů z různých období. Zajímavostí těchto božích muk je rovněž fakt, že jsou jako jediná zakončena vrcholovým kamenným křížem.

V obci Náklo pak najdeme další boží muka na nároží u zdejší sokolovny, nedaleko pozoruhodného kostela sv. Jiří. Ze všech uvedených jsou jednoznačně nejdrobnější. Poslední exponát příkazsko-nákelské „expozice“ najdeme v další místní části Nákla, která se jmenuje Lhota nad Moravou. Zdejší boží muka, nacházející se naproti dřevěné zvoničky, jsou výjimečná z několika důvodů. Jediná nemají vrcholový kříž (i když přítomnost toho železného lze v minulosti předpokládat), jediná využívají také „barokní žluť“ a jediná mají také niky částečně proskleny a osazeny. Působí tak nejzdobnějším dojmem.

Na závěr už jen jedno doplnění. Obec Příkazy je poprvé písemně zmiňována v roce 1250 a dnes zde žije necelých třináct stovek obyvatel. Obec Náklo je pak o nějakých 250 duší početnější a rovněž historicky starší. První písemná zmínka o ní se prý nachází ve vůbec nejstarším písemném dokumentu Olomoucka, tedy v zakládací listině kláštera Hradisko z roku 1078.