Příkazy (u Olomouce) – hanácké žudry
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Hanácká obec Příkazy, písemně poprvé zmiňovaná v roce 1250 a nacházející se nedaleko Olomouce, v mikroregionu Litovelsko, se může pochlubit – mimo jiné – několika historickými zemědělskými usedlostmi s tzv. žudry. Ten výraz několika však platí už jen tak tak, protože z někdejších 33 žudrů, zakreslených ještě v katastrální mapě obce z roku 1834, zde zůstaly pouze dva. Malý žudr (č.p.) 26, který je od roku 1958 kulturní památkou, doplňuje Velký žudr (č.p. 50). Oba se nacházejí v centru obce.
Hned na úvod bychom si také měli prozradit, že žudr je vlastně – a zjednodušeně řečeno - průčelní přístavek selského gruntu, který sloužil jako otevřená předsíň, v jejíž stínu se za nedělních odpolední a letních podvečerů scházeli sousedé, aby pobesedovali a popili. O významu žudrů pro místní obyvatelstvo svědčí i fakt, že příkazný občasník (dvouměsíční periodikum) se jmenuje „Pod hanáckým žudrem“.
Pokud bychom měli žudr přesněji specifikovat, tak se jedná o patrový výstupek, který se skládá ze spodní zaklenuté části a horní části, ve které je umístěna sýpka. Tento mohutný rizalit se stavěl před průčelím hanáckých domů a jeho prvotním úkolem nebyla debata sousedů, ukrytých před horkem nebo deštěm, ale ochlazování celého objektu v období letních veder a hlavně větratelnost sýpky. V období od II. poloviny 18. do I. poloviny 19. století byly žudry na Hané velmi rozšířenou a typickou součástí selského gruntu, dnes se však již vyskytují jen velmi sporadicky.
Pro zvídavé ještě dodejme, že žudry rozeznáváme otevřené, dělené a uzavřené. V Příkazech se setkáme s žudry nejznámějšími a nejrozšířenějšími, tedy žudry otevřenými. Ty charakterizují otevřené vstupní a okenní oblouky, jejichž klenební pásy mají nejčastěji půlkruhový nebo segmentový tvar. Žudry nebývají umístěny jen uprostřed domu, ale mohou stát také na rohu obytné stavby.