Procházka po zajímavostech v okolí Korni (ropný pramen, poutní místo Živčáková, dřevěný mlýn, Maxův klauz a sirný pramen "Smradlavy").
Kdysi velice dávno jsem se vydal k velké přírodní zajímavosti jen kousek za hranicemi na Slovensku. Obec se jmenuje Korňa a onou zajímavostí je nečekaný ropný pramen. To, co přímo ze země vytéká není až tak hustá tmavá ropa, ale spíš jen jakási olejovitá tekutina. To ale nic nemění na nevšednosti místa, možná trochu zapadající i do tajemných pověstí spojených spíš s pseudokrasovými jeskyněmi, které mají hlídat černí psi s ostrými zuby a dále místa jakýchsi „temných jezer“. Při dostatečné představitosti není ani trochu obtížné „vidět“ i pod Korňou obrovská temná jezera nepříliš vábné mazlavé tekutiny. Pramen jsem jako malé lákadlo k návštěvě uvedl zde: [1], ale nyní bych rád přidal i další místa, která naopak ani trochu nejsou „nevábná“, ale vcelku kouzelná. Jedná se o menší dřevěný model větrného mlýnu i se skromným vybavením. Do Korni jsem přijel autobusem, ale přes hranice jsem se v příjemném teplém dni vydal pěšky. Cesta, která vede přes spoustu výhledů, očekávaných a někdy i vcelku neočekávaných scenérií – především na slovenské straně. Do Korni jsem dojel ráno za sychrava a mlhy, ale odpoledne odjížděl z opačné strany hranice z obce Bílá s okolními kopci osvětlenými sluncem. Těžko dokáži napsat něco více než je vyčerpávajícím způsobem popsáno tady: [4] a tak svůj článek trochu poupravím a místo větrného mlýnu se pokusím vzpomenout na celý výlet, jehož vzpomínky se již pomalu, ale jistě z mé paměti vytrácí. Nicméně bude nemálo míst, které mě silně překvapily. Dřevěný mlýn jsem zaregistroval až na zpáteční cestě. Po „prozkoumání“ ropného pramene jsem se vydal opačnou stranou a po silnici jsem dorazil do Nižné Korni, která mě překvapila velice nevšední stavbou Kostela Božského Srdce Ježíšova a později možná ještě více dřevěná budova „Pastoračného centra“. Jen kousek pode mnou teče potok Kornianka. Vracím se zpět ke kostelu a podél hřbitova začínám po chvíli prudce stoupat po křížové cestě k jednomu z největších skvostů tohoto výletu, o kterém zatím vůbec netuším. Podél cesty jsou v relativně malých rozestupech odpočinková místa, což může být pro spoustu lidí velkou výhodou. Nicméně já se snažím stoupat rychleji, cesta zpět na Moravu bude ještě dlouhá. O příkrosti kopce hovoří i sjezdovka „Živčáková“. Zatím mi toto jméno neříká vůbec nic. Jeden z přítoků Korňianky prochází i údolím nebo přesněji svahy s názvem „Na Grape“. Znalci lihovin by mohli na chvíli zajásat, že „jsou doma“, ale zde se nejedná o slovo „Grappa“. Grapa zde znamená něco jako strmý, prudký, náročný svah, kterému se raději většina lidí vyhne nebo u potoku rokle. Podobným výrazem může být například známější „škarpa“. Pokud někomu takový popis náročnosti výstupu nestačí, tak zde jsou přibližné parametry.
Z údolí Korni s nadmořskou výškou přibližně 550 metrů se vystoupá na vrchol až do výšky 750 metrů. Toto vše na asfaltové cestě o délce cca 2 km. Určitě se jedná o krásnou trasu pro trénink „běhu do vrchu“. Občas si říkám, že bych se mohl otočit a jít už dolů. Ani ne tak pro to, že by se kopec nedal vyjít, ale proto, že se mi zdá, že čas už pokročil více než by měl. Velkou chybou by bylo tomuto volání vyhovět. Naštěstí mě zvědavost táhne dál, minimálně abych křížovou cestu „z principu“ došel. Na koncích křížových cest často bývají kapličky nebo jinak zajímavé stavby. To co uvidím zde, mě ale skoro srazí do kolen. Nejedná se o malou kapličku, nějaký výklenek s popisem cesty, ale o stavbu, která září do dálky. A to jsem do ni ještě nevstoupil. Do té doby a vlastně ani dodnes jsem nikde jinde neviděl na vlastní oči honosněji vybavený interiér. Najednou si jméno Živčáková bleskově vryji do paměti. Přicházím k obrovskému kostelu Panny Marie, Matky Církve. V některé dny je otevřena veřejnosti i věž. Pro dnešek je to možná o dvě hodiny později a tolik času navíc nemám. Projdu se tedy dále a pokud bych mohl říci, že kostel číší honosností, tak jen kousek dále cesta pokračuje místy, které jsou spíš klidnější (pokud se zde nejde o víkendu a slunečných dní). Křížová cesta pokračuje nečekaným množstvím pramenů v délce pouhých tří set metrů. Jihozápadním směrem prameny stékají po prudkých svazích do údolí, až se dostanou do řeky Kysuca. Kolem pramenů nespěchám a místo na mě působí velice silným uklidňujícím dojmem. Pro „rozjímání“ ale nesmím zapomenout, že i autobusy nejezdí do pozdní noci a nebylo by ani trochu dobré nechat ujet i ten poslední. Cestu odtud na „Konečnou“ (hraniční přechod v Beskydech mezi ČR a SK) nebo jak to nakonec dopadlo ještě dále na Bílou, neznám a tak je dobré neotálet příliš dlouho. Jedná se o významné poutní místo a tak jsem si na památku koupil pár „tretek“ - hrníček, magnetky, nálepky a možná i dřevěné turistické známky.
Do údolí se dostávám rychleji a pokračuji kolem dřevěného mlýnu [4] až k přípojce z „hlavní“ asfaltové silnice k zelené turistické značce. Zde odbočuji do kopce doleva. Přes samoty „U Varmusa“ a „U Malíka“ se dostávám k pěkným výhledům, které ovšem v té době zpestřovala jakási menší „skládka“ které dominoval jakýsi starý autobus, respektive jeho zbytek. Velice zajímavý kontrast ke kráse přírody. Pokračuji dále a únava z již hodně teplého dne, našlapaných kilometrů, kdy buď jdu (to je ta lepší varianta) nebo stojím, je už hodně cítit. Bylo to již hodně dávno a na delší pochody v horách si teprve zvykám. Nad čím bych dnes již jen mávl rukou, tak v ten okamžik to již tak „odpočinková procházka“ nebyla. Krása a nevšednost krajiny mě ale hodně pomáhá jít dále. Dostávám se na rozcestí „Nad Ďurkáčovcami“, kde se zelená turistická značka napojuje na „dálkovou“ červenou „Kysuckou magistrálu“. Za nějakou dobu se dostávám k dalšímu rozcestí „Nad Pupíkovcami“ a zde bych udělal obrovskou chybu, kdybych se vydal dále po červené. Sestoupil bych totiž do jiné části Korni, tedy bych se vrátil zpět. Správná cesta je doprava, pro změnu po zelené turistické trase na „Konečnou“. Cesta se tam táhne a až se k ni dostanu, tak mě něco „řekne“, že bych se mohl vydat na Bílou. Už netuším, jestli to bylo z důvodu, že mi autobus z „Konečné“ už odjel nebo jel později a nechtělo se mi čekat.
Pod heslem “Než čtvrt hodiny čekat, tak se raději hodinu proběhnu někam jinam… :-)“.
Tehdy jsem ani v nejmenším netušil, že přes toto místo („Konečná“) budu ještě několikrát projíždět na kole na Slovensko i zpět, procházet při výletech nebo dokonce i minulý rok běžet „na chvostu“ v královské vzdálenosti – té nejdelší, která se vyhlašovala – terénních závodů „Běhej lesy Bílá“ [7]. Nyní jsem postupoval opačným směrem. Vydávám se jihozápadním směrem a zelená turistická trasa se zase mění na červenou. Po počátečním prudkém stoupání se již cesta stává pohodlnou, kdy více méně mírně zvlněnou hřebenovou cestou pokračuji až na vrchol „Bobek“. Nyní si už přesně cestu nepamatuji, ale nejsem si až tak jistý jestli jsem se vydal po modré do údolí. Spíš bych řekl, že jsem se nejrůznějšími cestičkami dostal k potoku Čurábka a dále i ke stejnojmennému klauzu po proudu potoku. Klauzy [8] jsou nádrže, které byly v dávnějších časech používány ke zvednutí vodní hladiny při splavování kmenů stromů z místních lesů. Další zajímavostí je blízký sirný pramen potoku „Smradlava“ [9]. Ať už to bylo tak či onak, nakonec jsem se dostal na autobusovou zastávku na Bílé a odtud mi po chvíli jel i autobus do Ostravy.
DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:
[1] https://www.turistika.cz/mista/kornansky-ropny-pramen--1/detail … Korňanský ropný pramen
[2] https://cs.wander-book.com/vetrny-mlyn-v-korni-m5197.htm? … Turistická vizitka tohoto místa.
[3] http://www.povetrnik.cz/vetrne-mlyny/detail/209 … Další (jiný) větrný mlýn ve Vyšné Korni.
[4] https://www.turistika.cz/mista/obec-korna-veterny-mlyn/detail … Krásný popis tohoto místa.
[5] https://www.mojekysuce.sk/turistika/kysuce-osady-a-chotare/osada-u-sulcov-v-korni-so-starym-veternym-mlynom … Mlýn v osadě „U Šulcov“.
[6] https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/131 … Popis slova „grapa“.
[7] https://www.youtube.com/watch?v=8RWu7Oh_GfY … Běhej lesy Bílá 2024.
[8] https://www.youtube.com/watch?v=wXvOujoXqP4 … Maxův klauz.
[9] https://www.youtube.com/watch?v=UrnCnuPT-Lk … Pramen „Smradlava“.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Procházka po zajímavostech v okolí Korni (ropný pramen, poutní místo Živčáková, dřevěný mlýn, Maxův klauz a sirný pramen "Smradlavy").
