Prudnik - kostel Archanděla Michaela

Kościoł Św. Michała Archanioła

Okolí dnešního Prudniku v raném středověku bylo osídleno kmenem Holasiců, někdy v roce 990 se území dostalo pod vládu Mněška I. V období velké kolonizace ve 13. století je doloženo založení hradu s kamennou věží Petrem Vokem I. z Rožmberka. Osada, která u hradu vznikla se tehdy nazývala jako Polská Ves. V roce 1279 získala městská práva podle německého zvyku, tehdy získala jméno Neustadt (Nové Město). V následujícím století král Jan Lucemburský prodal panství Bolkovi z Niemodlinu. Od r. 1331 se objevuje souběžné slovanské jméno Prudnik (Prądnik). Koncem 14. století bylo již kolem hradu vybudované město, byť jen s hliněnými a dřevěnými palisádami. Jak město rostlo, rostl s ním i jeho farní kostel.

Ten první je doložen v r. 1321, z dřevěné stavby se ovšem nic nedochovalo. Nový kostel, pro změnu evangelický, v renesančním stylu byl vystavěn v l. 1612-38, zůstal ale poničen díky několika požárům. K nové stavbě bylo přikročeno v r. 1730. Opět již katolický pozdněbarokní kostel zasvěcený Archandělu Michaelu je trojlodní zděná stavba. Hlavní loď je zastropená valenou klenbou, nad postranními loděmi jsou galerie s baldachýny a balustrádou. Vnitřní omítky jsou zdobeny jednoduchou štukou. Na stropě půlkruhového presbytáře jsou fresky v ozdobných rámech s obrazy andělů. Na největším z nich je vítězící Archanděl Michael.

Oltářní obraz představuje scénu Nanebevzetí Panny Marie, kterou provází Archanděl Michael. Kolem oltáře jsou sochy církevních otců: sv. Augustýna, sv. Řehoře Velikého, sv. Jeronýma a sv. Ambrože. Boční lodě a sloupy u galerií nesou další oltáře. V pravé lodi najdeme obraz, který je vzorem pro oltářní obraz v kostele Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor.

Projekt stavby je dílem Jana Innocent Töppera z Olomouce, vzorem byl údajně kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, ačkoliv je přece jen skromnější, zejména strohou venkovní podobou, o to honosnější je ale interiér. Venkovní omítky jsou vesměs hladké. Mírně předsunutá hranolová věž s osmibokou nástavbou s Ochozem je z r. 1808. Po stranách věže volutové pološtíty. Kostel byl poničen za prusko-rakouských výlek v r. 1752 a později v r. 1779. Dnešní vnější i vnitřní podoba je z r. 1830.