Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
První písemné zmínky o Psářích jsou zroku 1352, o Dubovce zroku 1471. V Psářích byla původně tvrz, někde vmístě poblíž původního rybníčku.
Jak je patrné ze stabilního katastru zroku 1840, návesní prostor byl trojúhelníkového tvaru, obestavěn zemědělskými usedlostmi spřevážně štítovou orientací obytných budov i hospodářských stavení. Statky měly dvory oddělené od zemědělsky obhospodařované půdy. Mezi dvorem a sadem většinou byla průjezdní stodola. Uvnitř návsi byla situována drobná ostrůvkovitá zástavba, která se sem dostala po vyčerpání všech stavebních parcel na obvodě návesního prostoru. Zde byly drobné objekty sminimálními zahrádkami, jako pastouška , obecní sýpka apod. Při vyústění cesty od východu do návsi byl vostrůvkovité poloze situován kostel se hřbitovem. Cesta východně (stará na Střekov nad Sázavou) nebyla vté době obestavěna, obestavba je pozdějšího data. Na severní straně této cesty je obecní zástavba obytná, na jižní straně hospodářská. Původně největší statek vtéto obci jižně od této cesty byl přestavěn na zemědělský areál velmi necitlivě. Západně a jižně od obce byly zamokřené louky. Jižně za velkým statkem byl rybníček, ze kterého vytékal potok Zobce vedly čtyři cesty ve směru na východ, západ, severně a jižně. Figura obce zůstala zachována dodnes, pochopitelně jsou zde patrné běžné stavební prohřešky vzniklé převážně vdobě socialismu.
Kroniky - dochovala se pouze novější kronika, starší byla ztracena vroce 1989. Vobci působili tito kronikáři : pan učitel Mojmír G Němec (od roku 1933), pan učitel Ant. Karlík (od roku 1944), paní Eliška Strnadová ( od roku 1983). Nicméně kronikář si pořídil výtah ze staré ztracené kroniky. Název Psáře je zřejmě odvozen od ošetřovatelů loveckých psů - psářů. V10. - 11. století bylo na místě Psářů zřejmě tvrziště,obehnané příkopem. Nacházelo se u rybníka u lesa jižně od dnešní obce. Ve 13. století patřily Psáře Šternberkům. Po usazení lovčího ve Šternberku ztratili psáři u tvrze na významu a zanikli, název však zůstal.Dle údajů vkronikách se můžeme dohadovat, že kostel vPsářích byl vystavěn snad roku 1350 Šternberky jako farní kostel. Vroce 1406 byli vPsářích husité - kostel byl „pod obojí" až do roku 1624. Vroce 1629 majitel panství hrabě Kinský prodal Kácov a Psáře. Od roku 1875 spravovaly kostel Zdebuzany. Vroce 1864 byla provedena obnova kostela, byla přistavěna věž, byly instalovány 3 zvony, u oltáře nový obraz od Hellicha. Stará fara a hřbitov sahaly původně až pod čp. 21. Tolik khistorii kostela uvádí kronika.
Dle Uměleckých památek Čech (Academia 1978) se jedná o původně gotický kostel, připomínaný již ve 14. století. Přestavěn byl vroce 1863 - 64. Je jednolodní, obdélný, strojboce ukončeným presbytářem, sobdélnou sakristií na severní straně. Má půlkruhově ukončená okna. Vlodi kostela je strop a kruchta nesená na dvou sloupech, Vítězný oblouk je půlkruhový, vpresbytáři přestropení, sakristie klenuta valeně slunetami. Zařízení: - hlavní oltář barokní, sobrazem Nejsvětější trojice od J. Hellicha zroku 1863, kazatelna barokní, pololidová práce smalovaným obrázkem na řečništi a na schůdcích. Zvonice je včleněna do zdi obklopující hřbitov kolem kostela. Zvonice je zroku 1863, pseudogotická, obdélná smohutnými rizality na delších stranách, sdřevěnou věží, krytá šindelem.
Sbor dobrovolných hasičů byl založen vr. 1909, po I. světové válce byla vystavěna hasičská zbrojnice vedle kovárny. Od roku 1932 působil vobci dramatický sbor. Na Veselce byl zájezdní hostinec, který vedl pan Poupě. Dále vbývalé hájovně byl Čapkův hostinec (prodán 1823).
Vr. 1939 byl odsouhlasen záměr elektrifikace obce. Záměr byl realizován vroce 1946. Veřejný rozhlas byl zaveden vr. 1948, telefon vr. 1949. Prodejna Jednoty byla otevřena vr. 1950 čp. 19. Po skončení výuky ve škole pak byla prodejna přestěhována do této budovy. Škola byla postavena vr. 1928 - 1. až 5. ročník. Pro nedostatek dětí byla uzavřena vroce 1959 (pouze 9 dětí). Děti pak jezdily do školy vKácově. Vroce 1952 započala kolektivizace a bylo založeno družstvo. Na Veselce čp. 25 byla strojní traktorová stanice, včp.12 konírna a chlévy. Družstvo hospodařilo velice špatně - téměř se rozpadlo. Na zahradě čp. 22 byl vystavěn kravín a vepřín. Dále byly vystavěny nové rodinné domky č. 38, 6, 48, 9, 4. Vroce 1961 byla zahájena výstavba dálnice D1, dokončena byla vroce 1976. Dálnice život obce ovlivnila negativně hlukem, zároveň však vobci byly provedeny investice. Vtěchto letech byl opraven kostel, na střechu byl položen šindel. Rovněž byla přestavěna škola na samoobsluhu a byty, byl zadaptován obecní úřad ( zasedací místnost, knihovna, sklad CO, klubovna). Byla realizována vodní nádrž Želivka se štolovým přivaděčem. Následkem této stavby bylo stržení vody ve studních vobci. Bylo nutno vybudovat obecní vodovod ( vr. 1974). Po otevření dálnice byly vyasfaltovány všechny cesty vobci, byla provedena úprava návsi. JZD postavilo sušičku a kolny. Na Lipině byly vybudovány dva rodinné domky pro lesáky. Vr. 1960 došlo ke sloučení družstva sTehovem, později se přidala Nemíž, Soušice a Tichonice. Sídlo tohoto velkého JZD bylo na Veselce. Do r. 1976 družstvo relativně prosperovalo, následně pak bylo přes odpor členů družstva sloučeno se Státním statkem Vlašim.
Co se týče následné výstavby, od r. 1973 do r. 76 byly zastavěny 3 parcely. Vr. 1976 - 81 byla provedena modernizace rybníku Poupě, výsadby na návsi vPsářích a Dubovce, na Lipině byly vysazeny hlohy. Dále byly vysazeny jalovce u pomníku padlých, živý plot a stříbrný smrk, lipka vtrojúhelníku u kostela pak byla vysazena vr. 1980. Hospodářské stavby byly realizovány vJZD vPsářích. Vobci byly dvě hájenky - jedna vPsářích, druhá na Lipině. Vr. 1984 byla omlazena třešňovka vPsářích. Vr. 1985 byla postavena nová prodejna na místě bývalé kovárny, otevření se dočkala vr. 1987.
Společenský život v80 tých letech byl poměrně rušný - stavívalo se MDŽ, mírové ohně na 1. máje, pouť, posvícení, pořádaly se zájezdy např. na Zemi - živitelku.
Původně mělo být vPsářích vybudováno 6 bytových jednotek, což se však nerealizovalo. Vr. 1988 - 89 byla zastavena výroba granulovaného krmiva pro skot na sušičce vPsářích a byla zde založena výroba březových košťat. Vr. 1991 se vobci objevují první podnikatelé - truhlář, kočí, reklamní agentura ... Vr. 1992 bylo transformováno družstvo - nyní má cca 50 zaměstnanců. Vr. 1993 byl opraven rybník vPsárech na návsi, byly vyčištěny prostory kolem rybníka. Na Veselce vpronájmu vhospodářském areálu začala pracovat pila, hospodářský dvůr vPsárech má vpronájmu družstvo. Na Lipině se objevil záměr na vybudování malé továrničky na bylinné produkty, nebyl však realizován. Vr. 1995 byla opravena požární nádrž na návsi. Rybník Poupě byl restituován a slouží jako přírodní Koupaliště. Objekt Jednoty zakoupila soukromnice, která zde nadále vede obchod. Dále jsou vobci tři samostatně hospodařící rolníci. Vr. 1996 byla opravena fasáda kostela a okapy, opravena zeď kolem kostela. Proběhly opravy obecního úřadu a hasičárny. Vr. 1997 obec převzala knihovnu do své správy (cca 400 svazků). Ve vodě byl prokázán radon. Soukromníkem byly dokončeny výsadby ořešákových plantáží. Vr. 1998 byla rozšířena telefonizace, proběhla sbírka na obnovu kostela. Vr. 1999 někdo vypustil rybník Poupě, dále byl vDubovce ukraden litinový mříž, zkrachovala firma Dřevounion na Veselce. Byla pořízena urbanistická studie obce a vybudováno nové hřiště za fořtovnou. Byly opraveny vnitřní omítky kostela, revitalizována třešňovka, na Veselce opět působí majitel pily pan Hák. Včp 42 působí firma EKOZYM. Je restituována hájenka. Vr. 2001 byly restaurovány malby vkostele, je podán návrh na restauraci varhan.
kostel Nejsvětější Trojice (14. stol.)
zvonice (1863)
tvrziště
První zmínka o objektu 1352
Původními majiteli byli Šternberkové, kteří s největší pravděpodobností i ves založili před rokem 1352, který je rokem první zmínky o vsi. Některé z pramenů však uvádějí, že prvotní tvrziště zde však stávalo již na přelomu 10. a 11. století. Toto tvrzení však doposud nelze spolehlivě prokázat a proto se přidržme raději roku 1352. Během husitských válek zde stávala tvrz, kterou vlastnil jakýsi Majnuš ze Psáře. Ten vlastnil ves kolem roku 1406. Ve druhé polovině 70. let 15. století je majitelem uváděn Přibík z Býšova, který ves drží do konce tohoto století. Další majitelé tvrze a vsi se následně začínají velmi často střídat a jejich výčet by byl poněkud nepřehledný. Zajímavý je snad jen rok 1546, kdy je ves prodána Čejkům z Olbramovic, kteří následně ves připojují ke zboží na Kácově s nímž pak ves sdílí další osudy i majitele až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Po tvrzi se do dnešní doby zachoval pouze náznak příkopu za hospodářským dvorem. Kostel, který je dokladován v datu první zmínky již jako vystavěný, byl v roce 1863 přestavován. Obcí neprochází žádná ze značených TZN a nejsnadnější přístup sem je tedy po silniční odbočce z hlavního tahu Tehov - Zdebuzeves.