Pula – Agrippinin dům (Agripinina kuća)

Chorvatské město Pula je na antické památky poměrně bohaté; těch světoznámých je ale jen pár. Mezi ty spíše utajené patří také dům Agripininy mladší, která proslula zejména svým příbuzenským vztahem k několika římským císařům. Najít tuto památku není zase až tak jednoduché, protože se vlastně jedná o archeologické naleziště, jehož jedna část se dovedně skrývá v budově pulské pobočky OTP Bank (a je víceméně veřejnosti nepřístupná) a ta druhá za sousedním bytovým domem (ta přístupná je, a to volně - jsou zde dokonce vybudovány železné rošty, po kterých se nad vykopávkami prochází). A o tom, že se jedná o místo archeologicky významné svědčí nejlépe fakt, že zde při výzkumech z let 1987 až 1988 byla objevena nejen keramika z období od 6. století př.n.l. do 6. století po Kristu, ale také základy staveb z období římské antiky do závěru starověku.

Toto archeologické naleziště s jistotou odhalilo čtyři fáze starověké i středověké výstavby Puly. Z první fáze pochází kamenné základy stěn a odvodňovací kanály, které byly položeny na tvrdé skále a které jsou pozůstatkem objektu, zničeného pravděpodobně při velkem požáru. Tato stavba pocházela z II. poloviny 1. století před naším letopočtem. Druhá fáze výstavby se nachází jihozápadně od ulice a za OTP Bank, je dlážděna a obložena mramorem různých barev. Právě v této části byla nalezena mramorová hlava Agrippiny mladší, datovaná do konce první poloviny 1. století. Ze třetí fáze výstavby v tomto archeologickém nalezišti pochází polygonální budova s ​​pravoúhlým výklenkem a dvěma dochovanými fragmenty hladkých sloupů a obvodových stěn. Ze závěrečné čtvrté etapy výstavby můžeme vidět právě tzv. Agrippinin dům, postavený z kamenných bloků s architektonickou výzdobou, ze které byly nalezeny fragmenty, jako jsou např. římsa, pilastry, reliéfní hlava Medúzy nebo dvě císařské sochy.

Prostor nazývaný Agripinin dům, který se nachází v blížkosti jihovýchodního okraje někdejšího fóra a výstupu ke klášteru sv. Františka, býval v době svého vzniku zdoben štuky, mramorem a pestrobarevnými freskami. Jeho hlavní charakteristikou však bylo výrazné sloupové průčelí, směrované do náměstí. Právě zde, mezi zbytky cihelných zdí obložených mramorem našli archeologové skulpturu s „podobiznou“ císařovny Agrippiny mladší (mramorovou hlavu) a torzo sochy císaře. Oba tyto cenné artefakty pocházejí z 1. století našeho letopočtu. Předpokládá se přitom, že za vlády císaře Claudia byla část sloupoví fóra v Pule přestavěna do podoby místa rituálního uctívání císařského kultu, tedy samotného Claudia, jeho manželky Agrippiny a nevlastního syna Nera.

Celé archeologické naleziště zaujímá plochu přibližně 550 m2, na které zachycuje nepřetržité období kontinuálního rozvoje města o délce téměř tří tisíc let. Archeologové zde např. našli i řeckou a etruskou keramiku, pocházející z 3. století před Kristem. V každém případě je Agrippinin dům velmi zajímavou ukázkou života ve starověké Pule a dnes ji bedlivě střeží snad všechny místní kočky. Na většině z nich je vidět, že se jejich počty brzy opět rozrostou.

A na závěr jen několik slov o samotné Agrippině, která byla příbuznou mnoha císařů a nejzvrhlejších postav dějin Římské říše. Vždyť jejím bratrem byl hrůzný císař Caligula a jejím synem císař Nero, který se ji několikrát pokoušel zabít sám a nakonec si na tuto „práci“ najal placené vrahy. Jedním z jejich manželů byl její strýc, císař Claudius, kterého prý sama otrávila. Takže už jen zbývá dodat, že jejím dědečkem byl politik a velký vojevůdce Marcus Vespanius Agrippa a pradědečkem první císař Augustus.