Pula - památník padlých a obětí fašismu (Spomenik poginulim i žrtvama fašističkoga terora)

Turistické cíle • Památky a muzea • Památník

čelní část

busty

žena matka

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

V chorvatské Pule nenajdeme jen památky z dob římského starověku nebo sakrální chrámy románsko – gotické, ale také velmi zajímavé památníky, připomínající temné období minulosti poměrně nedávné. Nejvýznamněkším z nich je zřejmě Památník padlých vojáků a obětí fašistického teroru, který je umístěn v Titově parku. Tento pomník má navždy připomínat všechny oběti fašismu z Puly, zejména pak v září roku 1943 vzbouřené chorvatské vojáky z francouzského Villefranche de Rouergue (původně však měl být pomník věnován pouze jim). Autorem tohoto pozoruhodného památníku je chorvatský akademický sochař i malíř a spisovatel Vanja Radauš, považovaný všeobecně za jednu z nejvýznamnějších postav chorvatského umění 20. století. A jistou kuriozitou, spojovanou s tímto artefaktem, je skutečnost, že památník je prý vlastně jen „slepencem“ různých autorových prací, které původně nebyly pro Pulu vůbec určeny. Hlavní část památníku měla stát právě ve Francii, ale tehdejší jugoslávská vláda to nepřipustila a památník byl dokončen v Pule, kde následně také zůstal. Ale kdo ví, třeba to bylo všechno úplně jinak …

Jako termén dokončení a odhalení památníku, umístěného v Titově parku a naproti pulskému přístavu, bývá většinou uváděn rok 1950, ale výjimkou není ani datace rokem 1952 či dokonce 1957. V každém případě se však jedná o uznávané umělecké dílo, tvořené několika sousošími i samostatnými sochami. V přední část pomníku (ve směru od moře) se nachází „trojdílná“ kamenná zeď. Před nižšími bočními částmi jsou umístěny dvě skupiny nahých umírajících těl. Ta jsou prý nahá proto, že Radauš nechtěl do sousoší umístit nacistickou uniformu a navíc tento způsob uměleckého vyjádření považoval za univerzální i symbolistické. Obě boční sousoší jsou však spíše expresionistická. Centrální vyšší blok završuje postava voják v uniformě, s pistolí v jedné ruce a s druhou rukou zvednutou ve vítězném gestu. Na zadní straně této části podstavce z bílého kamene můžeme vidět ženskou postavu, kterou chtěl autor původně použít jako centrální sochu a která představuje ženu - matku. Stejně jako biblická Eva drží v ruce jablko.

Na čelní straně středové základny si můžeme přečíst nápis, který nám velkými písmeny sděluje, že památník je určen „borcima narodno oslobodilacke borbe i zrtvama fasizima 1941-1945“ a že ho věnuje „narod Istrie“ (tedy že patří padlým národním bojovníkům za svobodu a obětem fašismu v letech 1941-1945 a že je od národa istrijského). Za památníkem jsou na samostatných podstavcích rozmístěny busty lidí, kteří ve válce bojovali a padli nebo byli nějak důležití pro vývoj válečných události v dnešním Chorvatsku. Jedná se např. o národní hrdiny Jugoslávie, pocházející z Istrie (Jurica Kalc, Olga Ban, Vladimir Gortan) nebo významné bojovníky hnutí národního osvobození (Tonka Lorencin, Ruza Petrovic, Slavko Grubiša). A v čele všech „stojí“ busta toho, kdo dal celému parku, ve kterém je památník umístěn, jméno - Josipa Broze Tita.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (44.873, 13.847)

Poslední aktualizace: 25.1.2017