Pula – antický chrám císaře Augusta a bohyně Romy (Hram Rome i Augusta)

Na pulském Fóru sice najdeme hned několik cenných antických památek, ale nejnápadnější z nich je jednoznačně nevelký chrám, často nesprávně označováný pouze jako Augustův. Je totiž zasvěcen stejně tak prvnímu římskému císaři jako bohyni Věčného města. Jeho stavba byla zahájena dva roky před narozením Krista a dokončena v roce 14 našeho letopočtu. Chrámu dominuje klasické průčelí s korintskými sloupy, otočené směrem do náměstí. Jeho délka je téměř 18 metrů, šířka 8 m a výška 14 m. Na první pohled zaujme bohatě zdobený vlys, později i otvory po nápisu na kamenném architrávu, který původně bronzovými písmeny všem oznamoval zasvěcení chrámu. Tedy právě bohyni Romae a Augustovi Caesarovi, synu boha a otce vlasti (tento titul obdržel císař od římského senátu).

Co se toho zasvěcení týče, bývají u tohoto chrámu vůbec až příliš často prezentovány různé omyly či nepřesnosti. Pulská svatyně byla možná původně zasvěcena jen bohyni Romě, která je vlastně ztělesněním Říma. Následně byl přidán císař Augustus. Muselo se tak ale stát ještě za jeho života (zemřel v srpnu roku 14), protože u jména chybí dodatek Divus, tedy Božský. A ten se přidával vždy hned po císařově smrti. Tato skutečnost pomohla i při dataci stavby.

Augustův a Romin chrám má historii dlouhou a chvílemi také pohnutou až smutnou. Z antického chrámu se stal byzantský, a poté i křesťanský kostel. Díky tomu se chrám dočkal počátku 19. století, kdy byl přeměněn na obilnou sýpku a následně muzeum kamenných artefaktů. Předtím ho ovšem „postihlo“ ještě několik úprav vnějšího pláště, průrazy oken i několik požárů, které opakovaně poškodily střešní konstrukci. Během náletu spojeneckých armád v roce 1944 byl zasažen leteckou pumou a téměř zničen. Již roku 1947 je však rekonstruován do původní podoby a v současné době slouží opět jako muzeum. Nebo spíše lapidárium, představující antické římské sochy z kamene a bronzu, i jejich fragmenty. Tato expozice spadá pod zdejší Archeologické muzeum.

Velice zajímavý je fakt, že tento chrám byl původně pouze součástí trojice těchto staveb, stojících na pulském Fóru. Stál vlevo od centrální stravby (zřejmě zasvěcené capitolským bohům Jupiterovi, Juně a Minervě), na druhé straně se pak nacházel chrám bohyně Diany. Prostřední chrám zmizel beze zbytku, ale zadní část Dianina chrámu je dodnes viditelná jako součást radničního paláce, kam byl chrám začleněn v roce 1296.

Poměrně jednoduchý chrám chrám císaře Augusta a bohyně Řomy má obdélníkový půdorys a jeho průčelí charakterizuje vstupní předsíň se dvěma řadami čtyř sloupů z leštěného mramoru. Vrchol sloupů tvoří hlavice korintského typu, vrchol stavby pak trojúhelníkový štít. Najdeme zde také reliéfní zobrazení akantových a vinných listů, hroznů i ptáků – a vše je provedeno s velkou přesností a jemností. Chrám je jedním z nejkrásnějších příkladů raně císařského římské sakrální architektury a také - spolu s podobnou stavbou ve francouzských Nimes (chrám Maison Carré) – je považován za nejzachovalejší římskou stavbu tohoto typu mimo území Itálie.

Za vstupné do "římského" muzea v interiéru chrámu zaplatíme 10 kun (děti a studenti 5 HRK) a otevřeno zde mají v čase od 9:00 do 21:00 hod. (Po – Pá) a od 10:00 do 15:00 hod. (o víkendech). Většina návštěvníků Puly sice při zahlédnutí požadavku na odevzdání peněz za vstup do opravdu nevelkého chrámového interiéru rychle vycouvá, ale prohlídka muzea za těch necelých 40,- Kč určitě stojí.