Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Nyní se spolu podíváme na místo na první pohled málo atraktivní, na vrcholové témě kopce Stráž II (623 m). V konkurenci blízkých Pulčínských a Čertových skal na něj vystoupá asi málokdo, a proto jsou jeho "skalní tajemství" veřejnosti téměř neznámá... Především musím pochválit Mapy.cz za to, že zdejší skalnatý pás je na nich tak dobře vyznačen. Toto mi ale nebylo vodítkem při jeho podrobném průzkumu, neboť já na něm kdysi v daleké minulosti už byl. Tehdy to bylo bohužel bez fotoaparátu, vše tu bylo daleko zarostlejší, a tak mi v paměti utkvěla jen jedna výrazná skála podoby dravého ptáka. Nehledě na fakt, že tomu bylo už tak dávno, že by vzpomínky na tuto dávnou toulku při mé počínající stařecké demenci neodhalil ani do dna zkonzumovaný hrnec vtipné kaše. Ale v dnešním osvíceném věku je naštěstí každému z nás umožněno nahradit děravou paměť tou daleko dokonalejší na paměťových kartách našich fotoaparátů, a tož hurá na průzkum "neznámého" skalního terénu!
I když je zdejší skalní pás přístupný i od samotného vrcholu, (skály od něj klesají západním směrem), já jsem prováděl "průzkum bojem" od samotného úpatí vrchu Stráž. Za viaduktem, kde zpevněná cesta stoupá k Popelišovým pasekám, jsem se od ní trhl vpravo do toho nejstrmějšího svahu. Prudkým výstupem pasekou pak k okraji lesa, kterým napříč prochází vrstevnicová lesní cesta, ale nad ní už je vidět téměř celý skalnatý hřeben. Jedná se o přerušovaný - na 300 metrů dlouhý - pás skalních výchozů a rozpadlých mrazových srubů, z něhož vystupuje několik zajímavých bizarních skalek a skal. Jejich výška ve spodní části hřebene nepřevyšuje hranici 5 metrů, směrem k vrcholu Stráže se skaliska zvyšují a ten nejvyšší a nejrozložitější skalní útvar pod vrcholem Stráže dosahuje až 10 metrů. Tady musím pochválit Lesy ČR, které sice hned za skalnatým hřebenem vykáceli novou mýtinu, ale ta do oblasti skal už nezasahuje. Ony jsou totiž tyto skalní útvary doprovázeny menším balvanitým a kamenným proudem a v jeho nejbližším okolí se dochovala malá enkláva původního karpatského horského lesa.
Vlastní skalnatý pás svým pískovcovým a slepencovým charakterem jako by z oka vypadl skalám, známým z Pulčínských skalních měst a je tedy tvořen naprosto stejnými vystupujícími vrstvami flyšového pásma. I když mi nepřálo počasí a bylo pod mrakem, přece jen se mi snad podařilo zvěčnit ty nejvýraznější útvary natolik, že v nich laskavý čtenář pozná Orla, Orlíka a Orlici (připomíná spíš dravčí kvočnu). V dalším skalním pásmu se nachází výrazný Otesánek a "zlatým hřebem" průzkumu se mi stal pohled na podsaditý a vysoký skalní blok, jenž má profil hodný boha Marsyáse! Jak už jsem psal v článečkuo vlastním vrcholu Stráže, ten vrcholový mrazový srub je v současnosti zarostlý a v mladém nepropustném podrostu se ani nic hledat nedá - (doufám jen, že neexistuje jenom jako mylná informace v mé paměti). Vlastní vrcholový hřeben Stráže I už je prost jakéhokoliv kamení, v sezóně se tu daří hřibům a když jsem tu na ně kdysi zašel, nejvíce se jich v mechu batolilo pod zcela rozpadlým mrazovým srubem, tvořícím předvrchol Stráže asi 300 m na severovýchod od hlavní vrcholové kóty 623 m.