Pytlácká skála na Klínovém vrchu

Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar

Pytlácká skála

Pytlácká skála ze staré dřevařské cesty

Pytlácká skála

Smrk od Pytlácké skály

Smrk z temene skály

Panoramatický pohled na Wysoki Grzbiet a Krkonoše

Wysoki Grzbiet

Wysoki Grzbiet, hora bez lesního porostu na vršku jsou Sine Skałki

Pohled na Krkonoše, špiška na hřebenu je Wawel, světlé místo pod hřebenem je osada Jakuszyce, vede jí silnice z Harrachova do Szklarskiej Poręby

Vzadu se modrá pokračující hřeben Krkonoš

Panoramatický pohled na Wysoki Grzbiet, na Krkonoše, před nimi na Střední Jizerský hřeben, uprostřed na končící Vlašský hřeben, vpravo na Jizeru (jsou na ní dva skalní útvary)

Bukovec, vpravo pod ním osada Jizerka, přiblíženo

Hora Jizera

Uprostřed vyčnívá Paličník s dřevěným křížem

Stará dřevařská cesta na Klínový vrch

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Skalní srub Pytlácká skála se nachází na Klínovém vrchu v nadmořské výšce 972 metry. Podle názvu může být zaměňován s Pytláckými kameny, které jsou vzdáleny šest kilometrů vzdušnou čarou jihovýchodně ve Středním Jizerském hřebenu. Z důvodu odlišení názvů obou skalních útvarů byla snaha Pytláckou skálu přejmenovat na Loupežnický kámen. Nový název se však neujal. Používá se dál název Pytlácká skála, který vznikl překladem z německého Raubschützenfelsen.

Na Klínový vrch, respektive k Pytlácké skále, se dostanete po staré dřevařské cestě. Ta není značená. Její odbočku najdete přibližně sto metrů od rozcestí Pod Klínovým vrchem (potkává se tu modrá a žlutá turistická značka). Po staré dřevařské cestě vás čeká mírné stoupání dlouhé 600 metrů. Cesta je místy podmáčená, málo prošlapaná. K Pytlácké skále mnoho turistů nechodí.

V mapě je Klínový vrch označený jako místo dalekého rozhledu. To mohlo být pravdou v minulém století po zničení lesů imisemi. Nové smrkové porosty výhledy značně znesnadňují. Dobře viditelný je pouze Smrk, nejvyšší hora české části Jizerských hor.

Skvělé výhledy do všech stran jsou však z temene skalního srubu. Výstup nahoru není nijak jištěný, podniká jej každý na vlastní nebezpečí. Kdo nechce riskovat výstup, může si pochutnávat dole na borůvkách, kterých na Klínovém vrchu roste nevídaně. Dozrávají tu v červenci.

Na severu dominuje zmíněný Smrk se svými 1.124 metry nad mořem. Vpravo od něj je díky vysílači snadno poznatelný Stóg Izerski (1.005 m n. m.). Východním až jihovýchodním směrem se táhne Wysoki Grzbiet s nejvyšší horou Jizerek Wysoką Kopą (1.126 m n. m.). Jihovýchodně v dáli se modrají Krkonoše. Týmž směrem blíže k nám lze rozpoznat Bukovec (1.105 m n. m.) a pod ním osadu Jizerku. Pohled pokračuje k jihu na Černý vrch (1.025 m n. m.), Jizeru (1.122 m n. m.) s viditelnými skalními útvary na vrcholu, a na Smědavskou horu (1.084 m n. m.) v jihozápadním směru. Západním směrem dohlédneme pouze na nedaleký Paličník (944 m n. m.) vyčnívající nad okolní smrčinu.

Návrat z Klínového vrchu zpět na modrou značku jsme volili stejnou cestou, jakou jsme přišli. Po staré dřevařské cestě jsme dál nepokračovali. Podle mapy by cesta na svém východním konci měla vyústit na úzké asfaltové silnici čtvrt kilometru od rozcestí Na Písčinách.

Nadmořská výška:

972 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.871, 15.270)

Poslední aktualizace: 18.7.2016

Vyhledání vlakového spojení na výlet