Radegast - socha

Turistické cíle • Výletní místa a parky • Rozcestí

Fotografie (11)

Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům. Největší újmu utrpěl poté, co do něho při bouřce uhodil blesk. Krajský ústav památkové péče v Ostravě proto rozhodl, že bude vhodnější instalovat na Radhošti místo vzácného originálu dokonalou kopii sochy. Pro tento záměr, který si vyžádal náklady ve výši jednoho milionu korun, se podařilo získat jako sponzora nošovický pivovar, používající ve svém logu siluetu Radegasta. Socha Radegasta byla nahrazena kopií z pravé jihočeské žuly. Vytesání žulového Radegasta trvalo kamenosochaři Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi dva roky. V jejich dílně v Leskovci u Vsetína po celou dobu stály stará i nově vznikající socha vedle sebe. Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesali, je natolik pevným materiálem, že i v extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století. Originál se nyní nachází ve vstupní hale frenštátské radnice. Hora Radhošť nebyla v minulosti jediným místem, kde Radegast prožíval úcty. Kronikář brémsko - hamburské diecéze Adam, píšící v 11. století, nám zanechal zprávu, že v jednom z kultovních míst pobaltských Slovanů, zvaném Rethra, byl Radegastovi jako bohu řemesel a obchodu (podle jiné teorie byl původně bohem slunce, později války) postaven chrám a zhotovena socha ze zlata na nachovém lůžku. Původ tohoto božstva spojil s gótským náčelníkem Radagaistem, jenž se spřátelenými slovanskými kmeny v období stěhování národů neúspěšně zaútočil na Řím. Po smrti jej Slované uctívali jako božstvo, jemuž přinášeli oběti za vítězství v boji. Radegastova socha prý byla zhotovena z lesklého zlata, ozdobena kovovou korunou na načechraných vlasech, na hrudi se mu vyjímala černá býčí hlava, v levici držel dvojsečnou sekyru. Popsat vzhled Radegasta není tak jednoduché. Každý z autorů zkoumající minulost Radhoště si ve své mysli vytvořil vlastní podobu. Moravský kronikář z počátku 18. století Jan Jiří Středovský nešetřil fantazií; pro něj byl Radegast švarný jinoch s tuří hlavou na prsou a s halapartnou v levé ruce. Hluboké proměny doznal Radegast v pojetí dalšího moravského kronikáře Josefa Heřmana Agapita Galláše, píšícího na počátku 19. století. Gallaš ovšem líčil podobu Radegasta podle vzpomínek svého otce Františka, jenž viděl obraz tohoto božstva v jakémsi rožnovském spisu v roce 1753. Radegast byl zobrazen jako mladý muž bez rukou s kučeravými vlasy, beraními rohy, ženskými ňadry a těhotným břichem. Uvnitř jeho duté modly mohl dospělý muž prostřednictvím rohů slyšet prosby příchozích. Nejvíce znetvořenou Radegastovu podobu nám zanechal Josef Růžička, rozporný autor publikující na počátku 20. století. V jeho pojetí měla modla lví hlavu, na níž seděla kachna, v pravé ruce držela při hrudi tuří hlavu. Radegasta ztvárnil i malíř Mikoláš Aleš, samozřejmě na koni. Nejznámější Radegast se zrodil ve fantazii frenštátského rodáka, sochaře Albína Poláška, působícího v USA. Již roku 1925 vytvořil první model Radegastovy sochy, nejprve dřevěný, pak upravený do trvanlivějšího kamenného materiálu. Definitivní verze Poláškovy sochy, instalována na hřebeni Radhoště v roce 1931, působí zřejmě nejbojovnějším dojmem. K býčí hlavě, rohu hojnosti s kačenou a mohutné sekyře přibyl masivní pás a suknice s ornamenty. Ve výstřizích suknice jsou vidět nohy obuté do valašských krpců. Původní Poláškova Socha Radegasta byla zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti, zevnitř zpevněna cementem. Byla dutá, vysoká 3,20m, vážila 20 q a stála na podstavci vysokém 1,5 m. V moravském pojetí zůstal Radegast uctíván především jako bůh hojnosti a pohostinství. Vyprávění o Radegastově modle úzce souvisí s radhošťským podzemím, fenoménem již méně známým veřejnosti, ale o to pozoruhodnějším. Tradice praví, že Radegastova modla byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. To na první pohled vypadá jako pohádková fantazie, ale nutno upozornit, že jak na Radhošti, tak na blízkých Pustevnách existuje soustava puklin, tzv. pseudokrasových jevů, v současnosti již téměř nepřístupná, avšak ještě pořád patrná. V minulosti vedla do radhošťského podzemí trojice vchodů a radhošťské útroby byly daleko prostornější než dnes, neboť celá soustava chodem byla zatěžována zemětřesnou aktivitou a postupně zatarasována. Je pravděpodobné, že ještě v průběhu 18. století se dalo projít Z Pusteven na Radhošť pod zemským povrchem.

Poslední aktualizace: 23.1.2005

Nadmořská výška:

1105 metrů nad mořem

WWW stránky:

www.skialpin.cz

Radegast - socha na mapě