Radkovy (okr. Přerov)
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Obec Radkovy leží vzdušnou čarou asi 12 km východně od Přerova nedaleko Dřevohostic, v kraji zvaném Záhoří - mezi Hanou a Valašskem. Je to menší, převážně zemědělská obec.
Obec vznikla nejspíš tak, že z Dřevohostic, kde již nebyly volné pozemky, odešla jedna rodina nebo několik rodin, usídlily se v blízkém okolí a založily novou ves. Otec této rodiny se zřejmě jmenoval Radek = základ pro pojmenování nové vsi Radkov, tj. Radkova ves. Od roku 1522 se uplatňuje tvar Radkovy. První písemná zpráva o Radkovech pochází z roku 1371. Tehdy Jeník z Dobrotic prodal Matoušovi ze Šternberka celé vsi Bořenovíce a Radkovy. Radkovy patří ke vsím tzv. uličního nebo řadového typu - domy byly stavěny kolem jedné cesty.
Z roku 1843 se zachoval dost podrobný popis obce (k účelům daňovým). Mimo jiné se v něm píše: Ves Radkov leží na potoku Moštěnce; katastr měří 447 jiter 101 sáhů. Ves je obklopena zahradami, v severní části katastru jsou louky a Pastviny, na jihovýchodě je orná půda a pás pastvin. Obec je přifařena a příškolena do Dřevohostic, kam dochází 32 školních dětí.
V Radkově obývá 106 mužů a 108 žen, celkem 214 obyvatel v 35 domech a v 45 rodinách, z nichž se 45 živí rolnictvím, dvě řemeslem a jedna obojím. Jejich potravou jsou hlavně mléčné a moučné produkty, dvakrát týdně bývá maso; pije se pivo a něco kořalky. Ve větší usedlosti bývá služka.
V obci k významným stavbám patří kaple sv. Dominika z roku 1872 a budova bývalé školy z roku 1896, kde je nyní obecní úřad. Mezi památky v katastru obce patří také několik historických křížů a soch svatých.
Zděná kaple je obdélníkového půdorysu s trojbokým závěrem. V průčelí ve štítu je věž zakončená jehlancovitou střechou ve vrcholu s jednoramenným křížem a makovicí. Nad zastřešeným vchodem vyrytý v kruhu letopočet - L.P. 1872.
Na návsi u obecního úřadu je socha sv. Josefa. Socha světce stojí na sloupu, na němž je položen kvádr. Sv. Josef nese v pravé ruce Ježíška, v levé ruce má kovanou lilii.
Radkovy byly první obcí na Přerovsku, kde "vyrostla" sluneční elektrárna. Ta se skládá ze 42 otočných stojanů s 26 fotovoltaickými panely. Stojany s panely se během dne naklápějí podle dráhy Slunce tak, aby byly maximálně osvíceny.