Rajhrad - Čeladice

Čeladické stodoly a za nimi základy vodou zničených domů, výřez obrazu z roku 1837 (převzato s informační tabule) • Fotografie (10) • Foto: pasatur

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Mapa Čeladic z roku 1825 (převzato s informační tabule)

Mapka Čeladic z roku 1774 (převzato s informační tabule)

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

V souvislosti se vzrůstajícím významem rajhradského kláštera byla ve 13. století založena nová osada, která dostala název Čeladice. Nacházela se na ostrově mezi mlýnským náhonem a hlavním tokem Svratky západně od kláštera. Později po zregulování řeky a posunem toku směrem východním se staly obě ramena součástí Vojkovického náhonu.
Hlavním úkolem nových osadníků byla nejspíše ochrana kláštera proti nepokojům na jeho panství. Čeleď byla označována ve starší době jako domácí vojsko. Novým osadníkům propůjčila vrchnost na stavební místa tři lány pozemků. V roce 1483 se název vesnice poprvé objevuje v souvislosti s prodejem klášterního mlýna bratrům Prokopovi a Vavřincovi z Čeladic. Osada však neměla ve stísněném prostředí možnost dalšího vývoje pro málo polí k obživě. Proto si někteří pronajímali další klášterní pozemky. Na počátku 17. století čítaly Čeladice 16 domů.
Poddanskou zemědělskou obcí se staly v roce 1706 po novém rozdělení pozemků. Čeladice měly vlastní samosprávu včele s purkmistrem, užívaly pečeť, měly samostatný katastr a vlastní matriky. V roce 1790 zde bydlelo již 93 lidí ve 23 domech. Při pravidelných jarních záplavách se zdejší obyvatelé stěhovali i s dobytkem do výše položeného Rajhradu, kde našli dočasné přístřeší. Místní dřevěné stavby většinou náporu vody odolaly jen s menšími škodami. Po velkém požáru v roce 1728 byly Čeladice již postaveny z nepálených cihel, což se jim stalo osudným o dva roky později. Na jaře roku 1830 náhle roztálo mnoho sněhu a v druhé polovině března zaplavila velká voda široké okolí údolní nivy řeky Svratky. V Čeladicích se tři domy sesuly a ostatní objekty voda velmi poškodila. Stará obec tak byla opuštěna.
Klášter poskytl obyvatelům nové pozemky jižně od Rajhradu, na druhém břehu řeky. Tam byla následně vybudována nová vesnice se dvěma ulicemi. V roce 1836 zemřel poslední starosta Čeladic František Matlach. Obec tehdy ztratila politickou samostatnost a splynula s Rajhradem. Čeladické však čekala další pohroma. Roku 1838 byla přes nové čeladické dvory postavena železnice. Jednalo se o první parostrojní železniční trať v českých zemích z Břeclavi do Brna. Chalupy tak zůstaly na jedné straně a stodoly na protilehlé straně trati. Domy s pozemky tím byly znehodnoceny. Později v obci přibylo ještě dalších třicet nových domovních čísel. V Nových Čeladicích v roce 1890 bydlelo 246 a v roce 1900 pak 245 obyvatel. Ani Nové Čeladice se nemohly dále rozvíjet, o čemž svědčí výsledky sčítání lidu z roku 1930, kdy zde žilo pouhých 195 obyvatel. V roce 1934 se železnice rozšířila na dvojkolejnou a zabrala další plochy dvorů. Nové Čeladice tvořily v rámci Rajhradu až do 50. let 20. století samostatnou osadu. Po urbanistické, katastrální i správní stránce jsou nyní již přímou součástí Rajhradu, se kterým postupně stavebně zcela splynuly. Dodnes je čeladické číslování dochováno u 45 domů, které pro odlišení od číslování rajhradského začínalo sedmičkou (701 až 746).
Část rajhradského katastrálního území na východ od původního toku Svratky, včetně kláštera a ostrova s původními Čeladicemi, tvoří dnes základní sídelní jednotku Čeladice-Klášter. Na území původních (starých) Čeladic se v současnosti nachází již pouze jeden obytný dům s číslem popisným 405 a dále pak areál oplocených zahrad.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les/B1, GOL 1:25 000 Židlochovicko